Šéf Frontexu Fabrice Leggeri v úterý v Berlíně prohlásil, že nově příchozí běženci, kteří nesplňují kritéria pro poskytnutí ochrany a jsou považováni za ekonomické migranty, by v zásadě měli opouštět Řecko do jednoho měsíce.
Vzhledem k tomu, že drtivá většina z nich dorazila na lodích z Turecka, to znamená, že by se do této země měli také vracet. To se ale neděje a ani si to nelze vynutit, pokud Turecko či úplně jiná země tyto osoby nepřijme dobrovolně. Je tak téměř jisté, že všichni zůstanou v Řecku, upozornila agentura AP.
Uprchlická krizeSTOCKHOLM: No-go zóna na vlastní kůži ARKTIDA: Běženci přivykají polární noci PAŠERÁK: Zastaví nás jen armáda POBŘEŽNÍ STRÁŽ: Jedeme na 150 procent ŠVÉDŠTÍ DEMOKRATÉ: Počet azylantů by měl být nula KOMENTÁŘ: Toxický Visegrád nenabízí řešení ÖRESUND: Z mostu je pomník uprchlické krize UČITELKA: Česky naučila stovky uprchlíků KODAŇ: Všichni jsme rasisté, říká šéf klubu pro běžence MALMÖ: Reportáž z města, které je branou do Švédska ŘECKO: V Egejském moři roste zeď proti běžencům VYHOŠTĚNÍ: Deportace z Německa váznou PŘEHLEDNĚ: Jak Evropa zavírá dveře STUDIE: Evropa nerozumí pravidlům migrace |
Vedoucí představitelé EU nyní hledají způsoby, jak přesvědčit Ankaru ke splnění závazku - bránit už na svém území běžencům v tom, aby mířili dál do Řecka.
Řecký ministr obrany Panos Kammenos obvinil Turecko, že se snaží torpédovat nedávnou dohodu v NATO na zahájení kontroly námořních hranic mezi oběma státy plavidly zemí Severoatlantické aliance (více čtěte zde). Ta zatím křižují v mezinárodních vodách a neoperují na pomezí teritoriálních vod Řecka a Turecka.
Kammenos před třemi týdny tvrdil, že všichni migranti, které lodě NATO zadrží na moři, budou vraceni do Turecka. Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga nemá být ovšem úkolem mise zachycovat a odklánět zpět lodě s uprchlíky, ale sdílet s místními úřady informace, zajistit dohled nad oblastí a přispět tak k přerušení tras převaděčů.
V Aténách se hromadí tisíce migrantů
Kvůli posledním opatřením zemí ležících na takzvané balkánské trase začal váznout přesun imigrantů dál do nitra Evropy. V Řecku kvůli tomu sílí napětí vyvolané rostoucím počtem uprchlíků, kteří nemohou zemi opustit.
Podle serveru listu To Vima je situace v Řecku výbušná. Policie vozí stovky uprchlíků zpět od hranice s Makedonii, která přestala pouštět Afghánce a začala regulovat i průjezd osob s nárokem na udělení azylu poté, co od pátku totéž začalo dělat Rakousko a v dominovém efektu ostatní země ležící na balkánské trase. V metropoli Aténách se hromadí další tisíce lidí, pro které zatím nemá smysl směřovat na sever.
Ubytovací kapacity pro běžence jsou nedostatečné a úřady začínají uvažovat o tom, že alespoň dočasně by je začaly umísťovat například ve sportovních areálech po celém Řecku. Tyto plány ovšem podle To Vima vzbuzují odpor a nevoli místních obyvatel.
Řekové se kvůli tomu v úterý obrátili na Nizozemsko jako předsednickou zemi EU se stížností, že Evropská unie není schopna zabránit zemím na takzvané balkánské cestě, aby omezovaly proud uprchlíků. Znepokojení v této souvislosti vyjádřil řecký premiér Alexis Tsipras svému nizozemskému protějšku Marku Ruttemu, uvedla agentura AFP.
Toto zpřísnění kontroly migrace je v rozporu „s tím, co bylo minulý týden jednomyslně dohodnuto na summitu EU,“ upozornil Tsipras.
Řecký premiér také protestoval proti tomu, že Rakousko pozvalo na středu do Vídně zástupce zemí na balkánské trase, aby s nimi jednalo o současné migrační krizi.
Schůze se má konat před čtvrtečním zasedáním ministrů vnitra EU v Bruselu kvůli stejné problematice. Řečtí zástupci do Vídně pozváni nebyli. Podle agentury AFP chce Vídeň s pozvanými státy sjednotit postup před čtvrtečním bruselským jednáním.
Rakousko od pátku začalo tvrdě regulovat příjem uprchlíků a ostatní země na balkánské trase ho v tom začaly následovat.
Řekové hrozí vetováním evropských dotací
Řecko také v úterý hned dvakrát pohrozilo diplomatickými postihy zemím, které se přímo či nepřímo podílejí na snahách částečně uzavřít řecko-makedonskou hranici v zájmu oslabení přílivu uprchlíků. Tyto státy hodlá vetovat v grémiích Evropské unie. Týká se to jak kandidátských zemí usilujících o členství v EU, tak stávajících členských zemí, jimž by prý Atény mohly blokovat například čerpání z unijních fondů.
„S některými z těchto států se v grémiích EU opět setkáme, když budou rozdělovány peníze na zemědělství nebo se budeme mít vyslovit pro jejich vstup,“ řekl řecký ministr pro migraci Janis Muzalas tiskové agentuře AMNA.
Na otázku, zda má kromě visegrádských zemí Maďarska, Polska, Slovenska a Česka na mysli také nečlenské státy Srbsko a Makedonii, Muzalas odpověděl: „Varování se týká všech států, které zaujímají velmi protiřecký postoj a chovají se nanejvýš rasisticky vůči migrantům,“ prohlásil Muzalas.
Jen více chaosu a zmatku
S uzavíráním hranic na Balkáně nesouhlasí ani Vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi. Grandi v úterý navštívil řecký ostrov Lesbos, kde se vyloďuje většina uprchlíků mířících do Evropy přes Turecko, a varoval, že uzavírání hranic na balkánské cestě vede k chaosu.
„Jsme velmi znepokojeni zprávami, které máme o množících se uzávěrách evropských hranic podél balkánské cesty, protože to vyvolá více chaosu a zmatku,“ citovala Grandiho agentura AFP.
S lidmi, kteří nemají nárok na azyl, se kromě Řecka potýká také Německo. Berlín proto zahájil boj na diplomatické frontě proti téměř dvěma desítkám domovských zemí, které podle něj odmítají přijmout zpět ekonomické migranty. Podle deníku Die Welt poslalo Německo diplomatické protesty 17 zemím, které odmítají přijímat zpět své občany, kteří neuspěli se žádostí o azyl (více čtěte zde). Jde například o Maroko, Alžírsko a Tunisko, které Berlín letos zařadil na seznam bezpečných zemí. Zástupci německé vlády už dříve hrozili, že pokud se státy budou zdráhat přijímat zpět uprchlíky, může Německo omezit rozvojovou pomoc, kterou jim vyplácí.
V Německu se v současnosti zdržuje zhruba 200 tisíc uprchlíků, kteří nedostali azyl a podle zákona by měli zemi opustit. Loni Německo dobrovolně opustilo jen zhruba 21 tisíc lidí.
