Při ostřelování v Mariupolu zemřelo sedm lidí, kteří šli na pohřeb

  18:17aktualizováno  18:17
Nejméně sedm lidí, kteří se účastnili pohřebního průvodu, zemřelo při ostřelování strategického přístavu Mariupol na jihovýchodě Ukrajiny. Dalších patnáct lidí podle místních úřadů vyvázlo se zraněním. Navzdory příměří, které na počátku září uzavřel Kyjev s proruskými separatisty, jsou potyčky hlášeny i z dalších míst.

Proruští separatisté ostřelují doněcké letiště (14. října 2014). | foto: AP

Mariupol, půlmilionové přístavní město u Azovského moře, dosud ovládají vládní jednotky. Povstalci podle agentury Unian ostřelovali armádní stanoviště na předměstí, zahynuli však jen civilisté. Vojákům se nic nestalo. Podle prvních zpráv z místa neštěstí bylo obětí pět, později však jejich počet stoupl. „Při ostřelování zahynulo sedm civilistů, dalších patnáct lidí utrpělo zranění. Všichni se vraceli z pohřbu,“ uvedla agentura Interfax s odvoláním na místní úřady.

Krize na Ukrajině

Podle listu Ukrajinska pravda zlikvidoval dobrovolnický prapor Dněpr-1 ruskou „diverzní skupinu“ v městečku Telmanove, které leží zhruba 50 kilometrů od Mariupolu. Zneškodněn byl i ruský generál Sergej Andrejčenko a povstalecký velitel Andrej Borisov, zvaný Čečenec.

Kyjevské úřady zatím uvedly, že tuto informaci prověřují, zatímco doněčtí povstalci ji rovnou popřeli jako výmysl: „Je to další podvrh, a to slátaný hrubou nití. Těžko si lze představit ruského generála kdesi v Telmanovu.“

V Kyjevě se opět demonstruje

Před budovou parlamentu v Kyjevě se střetl s policií dav několika tisíc protestujících. Převážně mladí lidé, z nichž někteří byli maskováni a ozbrojeni obušky nebo řetězy, se shromáždili před hlavním vchodem do parlamentu a začali do něj střílet. 

Demonstranti podle agentury Reuters házeli kameny, kouřové bomby a stříleli do oken parlamentu ze vzduchovek. Podle Reuters není jasné, co protestující požadovali. Zároveň odmítali říct, jakou politickou sílu reprezentují.

Kvůli nepokojům bylo zasedání parlamentu přerušeno. Většina oken v prvním podlaží byla rozbita. „Je to provokativní akce zaměřená na destabilizaci situace na Ukrajině,“ řekl zástupce ukrajinského ministra vnitra Zorjan Škirjak.

Nacionalistická strana Svoboda však předtím nedaleko parlamentu pořádala mítink vyzývající poslance, aby uznala zvláštní status někdejší Ukrajinské povstalecké armády (UPA), partyzánské skupiny kontroverzního nacionalisty Stepana Bandery za 2. světové války. Svoboda i další nacionalistické uskupení Pravý sektor však popřely, že by se jejich členové protestů účastnili.

Při srážkách s demonstranty utrpělo zranění 15 policistů. Potyčky pak skončily zatčením padesátky „provokatérů“, kteří házeli kameny a dělobuchy, rozbíjeli okna a napadali strážce pořádku, uvedl podle ruské agentury Interfax poradce ukrajinského ministra vnitra Antona Heraščenka. Není vyloučeno, že za provokací u parlamentu stálo Rusko, prohlásil Heraščenko.

Na Krymu se našli dva pohřešovaní Tataři, jeden zemřel

Blízko Simferopolu, správního střediska poloostrova Krym, který v březnu anektovalo Rusko, se podle ukrajinských médií našli dva pohřešovaní krymští Tataři. Jeden z nich je mrtvý, druhý bojuje o život.

Fotogalerie

„Jeden chlapec se našel mrtvý s řeznými ranami, druhý, se stejnými zraněními, je ve velmi vážném stavu a podle lékařů sotva přežije,“ uvedl podle listu Ukrajinska pravda Riza Asanov, šéf exilové nadace Krym. 

Tatarští studenti Beljal Biljalov a Artem Dajrabekov byli podle něj zjevně podrobeni krutému mučení. Krymští Tataři prý nepochybují, že únosy, přepadení a vraždy jsou součástí „politiky zastrašování“ odpůrců ruské okupace.

Krymské úřady naopak tvrdí, že jeden z mladíků se otrávil syntetickou náhražkou marihuany, zvanou spice, zatímco druhého se podařilo zachránit díky vypumpování žaludku. Další tři Tataři jsou dosud pohřešovaní. K vyšetření toho, jak na Krymu mizejí lidé, vyzvala i mezinárodní organizace Human Rights Watch.

V Moskvě na únosy krymských Tatarů upozornil prezidenta Vladimira Putina  známý novinář Nikolaj Svanidze na jednání prezidentské rady pro lidská práva.„Poprvé slyším, že tam dochází k nějakému mizení lidí. Je nepochopitelné, kdo to dělá a proč,“ reagoval Putin podle agentury Interfax.

Autoři: ,

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Chladnokrevně zastřelil čerpadlářku, aby mohl uloupit deset tisíc korun

Policie zveřejnila záznam z kamery v čerpací stanici na Mělnicku, na kterém...

Čerpadlářka Jana umyla dva stojany na pumpě Radius v Podhořanech na Mělnicku a vešla zpátky do benzinky za pult. Na...

Stát proti žumpám. Úřady budou rozdávat pokuty a přibude papírování

Válku kempů poznal na vlastní kůži i řidič fekálního vozu.

Od ledna začne platit novela vodního zákona, která má změnit ledabylé nakládání s odpadní vodou. Majitelé domů budou...

Demonstrace žlutých vest v Paříži i Bruselu. Policie zatkla stovky lidí

Demonstranti ve žlutých vestách se navzdory zákazu sešli na hlavní pařížské...

Ve Francii vypukly v sobotu další násilné protesty. Policie v centru Paříže nedaleko bulváru Champs-Élysées proti...

Nemocnici obsadila policie. Taxikář oznámil, že tam vezl vrahy čerpadlářky

Heliport ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové.

Zásahová jednotka, policisté v civilu i běžné hlídky ve čtvrtek dopoledne prohledávali Fakultní nemocnici v Hradci...

Druhá světová válka a holokaust neexistují. Norsko reformuje školství

Vězni z pobočného tábora Ebensee (byl součástí Mauthausenu) po osvobození...

Norská konzervativní vláda chce v plánované školní reformě vynechat z osnov velkou část sociálních věd a historie,...

Další z rubriky

Vyhněte se zábavní pyrotechnice z Polska a Česka, varuje Němce úřad

Ilustrační snímek

Zábavní pyrotechniku na Silvestra by Němci měli raději kupovat na území spolkové republiky, než v Polsku nebo Česku....

Doživotí a 419 let ve vězení žádá porota pro radikála z Charlottesvillu

Doživotí a navíc 419 let vězení žádá americká porota pro bělošského radikála...

Doživotí a navíc 419 let vězení žádá americká porota pro bělošského radikála, který loni ve Virginii najel autem do...

Chášukdží a další nepohodlní novináři jsou osobnostmi roku časopisu Time

Džamal Chášukdží na archivním snímku z března 2018

Osobností roku časopisu Time se letos stali novináři, kteří se podle listu postavili za pravdu a zasadili se o fakta. O...

Najdete na iDNES.cz