„Memorandum znamená stažení všech zbraní kalibru nad 100 milimetrů nejméně o patnáct kilometrů z každé strany,“ řekl podle agentury ITAR TASS bývalý ukrajinský prezident Leonid Kučma, který v Minsku zastupuje kyjevskou vládu.
Krize na UkrajiněPŘÍMĚŘÍ: Ukrajinci a povstalci se dohodli na klidu zbraní BATALION AJDAR: Intelektuálové, kteří bojují z Ukrajinu POLITOLOG: Putin chce nyní Ukrajinu rozložit vnitřně SIKORSKI: Válku v Evropě nezačneme TANKY: Záběry z Donbasu usvědčují Rusko ČESKÝ DIPLOMAT: Donbas může skončit jako Somálsko NOVORUSKO: Putin uvažuje o novém státu POROŠENKO: Rusové vpadli na Ukrajinu FAŠISTÉ? Letitá ruská nadávka v novém balení VŮDCI POVSTALCŮ: Rusy nahradili Ukrajinci |
Dohoda má devět bodů. Mimo jiné by ze zóny měli odejít všichni zahraniční ozbrojenci, je zakázán vznik nových minových polí a nasazení vojenského letectva. Výjimku budou tvořit letouny OBSE, které budou na dodržování dohody dohlížet. Heidi Tagliaviniová, která v Minsku zastupovala OBSE, podle ČTK potvrdila, že pozorovatelé se v nárazníkové zóně budou pohybovat.
Součástí dohody je také prodloužení lhůty pro výměnu zajatců. Ruský zástupce v Kontaktní skupině Michail Zurabov uvedl, že od uzavření příměří 5. září bylo vyměněno 120 zajatců z obou stran.
Členy kontaktní skupiny jsou zástupci Moskvy, Kyjeva a EU. Právě tato skupina v Minsku dohodla příměří, které platí od 5. září (více o dohodě čtěte zde).
Na příštím jednání plánuje kontaktní skupina probírat sociálně ekonomické problémy. Zřejmě se také vrátí k otázce Donbasu a jeho statusu. Tomuto problému se nyní vyjednavači vyhnuli. Alexej Karjakin, který vede separatisty z Luhanské oblasti odhadl, že nová jednání by se mohla uskutečnit za týden.
Vrchní velitel sil NATO v Evropě Philip Breedlove doufá, že vytvoření nárazníkové zóny přispěje ke stabilizaci situace. Zároveň však uvedl, že ruské jednotky jsou stále na Ukrajině. Podle něj je příměří, které platí na východě země, klidem zbraní "jen podle jména".
Násilí se v této oblasti nijak nesnížilo, například počet vypálených dělostřeleckých střel za posledních pár dní je stejný jako před příměřím, řekl. Podle Breedlovea je sice pravdou, že za poslední týden se počet ruských vojáků na Ukrajině výrazně snížil. "To je dobré, nicméně nevrátili se domů, jsou tam stále k dispozici, aby zatlačili vojenskou silou na Ukrajinu", dodal americký velitel.
Do Doněcku dorazil konvoj s humanitární pomocí z Ruska
Do východoukrajinského Doněcku v sobotu ráno dorazily tři desítky ruských kamionů s rýží, konzervami a pitnou vodou. Podle agentury Ria Novosti přijely na Ukrajinu přes jeden z hraničních přechodů v Rostovské oblasti. Nákladní vozy jsou součástí třetího humanitárního konvoje, jehož vyslání Moskva oznámila ve středu (více se dočtete zde).
Celkem by mělo do Doněcku přijet asi 200 kamionů, které přivezou dva tisíce tun materiálu. Podle agentury ITAR-TASS se kromě jídla a vody jedná i o generátory, léky nebo teplé oblečení. Pohraničníci a zástupci červeného kříže odmítli podle ruských agentur náklad „navzdory opakovaným výzvám“ při přejezdu hranice zkontrolovat.
Sobotní humanitární konvoj je už třetím, který Kreml na východ Ukrajiny poslal. První kamiony dorazily 25. srpna, druhé pak 12. září. Humanitární pomoc v obou případech mířila do Luhansku, o třetí dodávku zásob však požádali přímo separatisté z Doněcku. Ukrajinské úřady si opakovaně stěžovaly, že ruské kamiony překročily hranice bez souhlasu Kyjeva (více o konvojích zde).
Nad Doněckem se podle ČTK opět vznáší dým z výbuchů. Podle separatistů dělostřelecký granát či raketa po ostřelání města vládními vojsky zasáhly dílnu na výrobu trhavin v místní chemičce. Obyvatelé města naopak podle agentury Interfax tvrdí, že explodoval podnikový sklad výbušnin, aniž by byl závod ostřelován. K obětem na životech podle místních úřadů nedošlo.
Svědci slyšeli dvě či tři silné exploze, pak následovaly další. V podniku nejspíše vybuchuje stará munice určená ke zneškodnění. Škody na podniku jsou sice veliké, ale továrna je opuštěna a vzdálená od obytných čtvrtí. Leckde ale výbuchy rozbily okna.
