Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V Donbasu začalo platit příměří, povstalci dál trvají na odtržení

  10:24aktualizováno  19:19
Na východě Ukrajiny začalo v 17 hodin SELČ platit příměří mezi vládními silami a proruskými vzbouřenci. Klid zbraní dojednali účastníci mírové schůzky v Minsku, které se zúčastnili i zástupci samozvaných „lidových republik“. Ukrajinské jednotky však mají povoleno střílet, pokud na ně někdo zaútočí.

Porošenko před novináři uvedl, že dodržování dojednaného příměří musí být pod „efektivní mezinárodní kontrolou“. „Lidský život má tu nejvyšší cenu a my musíme udělat všechno možné i nemožné pro ukončení krveprolití a utrpení,“ prohlásil Porošenko. Podle ruské agentury Ria Novosti prohlásil, že dohoda o klidu zbraní platí i díky Putinově telefonátu lídrům Doněcké a Luhanské lidové republiky.

Porošenko, který se v britském Newportu účastní summitu Severoatlantické aliance, nařídil generálnímu štábu, aby vládní jednotky zastavily palbu. Kyjevská Národní bezpečnostní rada krátce po sedmnácté hodině SELČ skutečně oznámila, že vojáci střílet přestali. Vojáci podle ní mají příkaz dodržovat příměří, pokud na ně ovšem vzbouřenci zaútočí, budou palbu opětovat.

Podepsání dohody o příměří odpoledne potvrdil gubernátor Doněckého regionu a pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Nyní se očekává zveřejnění detailů mírového plánu.

Podle členky OBSE Heidi Tagliaviniové má dohoda celkem 12 bodů. Vedle již vyhlášeného příměří se všechny strany konfliktu zavázaly vynechat z dalších bojů těžké zbraně a umožnit mezinárodním pozorovatelům přístup na východ Ukrajiny. Od soboty má začít výměna válečných zajatců, na svobodu by se měli postupně dostat úplně všichni.

Podle ukrajinského exprezidenta Leonida Kučmy, který na jednání v Minsku zastupuje kyjevskuo vládu, zamíří už sobotu do Donbasu konvoj s humanitární pomocí. Přijede z Ruska. Do pondělka by mělo být jasné, kde přesně otevřou separatisté humanitární koridory pro evakuaci uprchlíků a dodávky zásob pro obyvatele Doněcké a Luhanské oblasti.

Zástupci samozvané Luhanské lidové republiky a Doněcké lidové republiky se už nechali slyšet, že podepsání mírové dohody neznamená, že se obě republiky nadále nebudou snažit o odtržení od Ukrajiny, uvedla agentura Interfax.

V minulých dnech přitom tvrdili, že po splnění svých podmínek jsou na oplátku ochotni učinit vše pro zachování územní celistvosti Ukrajiny a zachování společného hospodářského, kulturního a politického prostoru s Ukrajinou.

Příměří může zmírnit sankce Západu proti Rusku

Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk mezi tím v televizním vystoupení po jednání vlády prohlásil, že mírový plán musí obsahovat tři základní body - klid zbraní, stažení všech „ruských jednotek a ruských banditů a teroristů“ a znovuobnovení ukrajinských hranic s Ruskem.

Fotogalerie

Povstalci si jako podmínku pro příměří kladli to, že Kyjev přijme mírový plán ruského prezidenta Vladimira Putina. Ten mimo jiné počítá s ukončením bojů, stažením dělostřelectva a obnovou sociálních a zdravotnických zařízení (Putinův mírový plán najdete zde, komentář expertů pak zde).

Proruští separatisté pak mimo jiné požadovali zvláštní postavení pro své samozvané republiky, pro ruštinu a pro své ozbrojené jednotky, právo dosazovat soudce a prokurátory, jakož i ukončení armádní operace a amnestii. Také žádali zvláštní status pro obchodování s Ruskem.

Mírová jednání však podle pátečního vyjádření Kremlu ohrožuje plánované cvičení jednotek NATO na Ukrajině. Cvičení se zúčastní například Američané, Britové či Poláci. Takřka dvoutýdenní manévry, které mají začít 15. září, se budou konat nedaleko západoukrajinského Lvova, daleko od válkou zkoušeného Donbasu (více o plánovaném cvičení se dočtete zde).

Krize na Ukrajině

Diplomatické řešení situace na Ukrajině by mohlo znamenat, že se Rusko vyhne novým unijním sankcím, což v pátek potvrdila i německá kancléřka Angela Merkelová. Francouzský prezident François Hollande ve čtvrtek prohlásil, že Brusel chce vidět pokrok. O možném uvolnění stávajících sankcích pak v pátek inormoval britský ministr zahraničí Philip Hammond.

Schůzka v Minsku navázala na summit o Ukrajině, který se v běloruské metropoli za účasti prezidentů Ruska a Ukrajiny Vladimira Putina a Petra Porošenka uskutečnil minulý týden. Ten žádný výsledek sice nepřinesl, ale otevřel cestu k dalším jednáním (více o předchozích jednání se dočtete zde).

Ukrajina je také jedním z hlavních v pátek skončeného summitu NATO. Na něm Severoatlantická aliance podpořila své východní členy. V plánu je například rozmístění aliančních skladů ve východních zemích NATO či zřízení vojenských sil rychlé reakce, které budou v řádu dní schopné účinně zasáhnout na území členského státu (vše o průběhu summitu NATO zde).

Separatisté útočili na Mariupol, střílelo se i v Doněcku

Boje na východě Ukrajiny pokračovaly i bezprostředně před zahájením pátečních jednání v Minsku. Cílem separatistů bylo přístavní město Mariupol. „Naše dělostřelectvo již dorazilo a bylo rozmístěno do postavení proti proruským separatistům,“ uvedl podle televizní stanice 112 TV starosta Mariupolu Jurij Chotlubej.

První útok přišel už během čtvrtečního odpoledne. Další pak pokračovaly i během noci na pátek. „Celou noc jsme byli pod palbou, ale povstalce dosud držíme na uzdě. Čelí nám tanky a děly,“ řekl Reuters velitel ukrajinských dobrovolnických jednotek v Mariupolu.

Mrtví vojáci z Ruska

Podle mluvčího ukrajinské armády Andrije Lysenka na východě Ukrajiny již zahynuly dva tisíce ruských vojáků. Tento údaj ukrajinských tajných služeb ovšem zatím není možné nezávisle ověřit, uvedla agentura Reuters. Podle OSN má ukrajinský konflikt již více než 2600 obětí.

Při ostřelování byly podle zpravodaje BBC Fergala Keanea zraněni nejméně dva civilisté. Situace ve městě je zmatená, popsal zpravodaj. Za městem je prý slyšet mnoho výbuchů, napsal na Twitteru Keane. Nad městem podle něj přelétávají vládní letouny, které útočí na postavení separatistů. Po poledni separatisté ohlásili, že vstoupili do města. Ukrajinská armáda to odmítá.

Podle svědků se střelba ozývala také z oblastí na severozápadě Doněcka nedaleko tamního letiště. „Z širší oblasti doněckého letiště je slyšet střelba z lehkých zbraní a opakované výstřely z děl," uvedl před polednem reportér agentury Reuters z místa vzdáleného asi dva až tři kilometry od letiště. Proruští separatisté v posledních dnech ostřelují letiště v Doněcku a ve čtvrtek tvrdili, že ho obklíčili a čekají, až se ukrajinští vojáci vzdají.

Ukrajinská armáda v uplynulých týdnech sváděla se separatisty boj o doněcké letiště už několikrát. Během nejtvrdších bojů zemřelo na sklonku května na padesát lidí (více o bojích o doněcké letiště se dočtete zde).

Podle agentury DPA zahynulo v nejnovějších střetech v oblasti Doněcku 23 povstalců, 14 ukrajinských vojáků a pět civilistů.

U přístavního města Mariupol se ještě dopoledne bojovalo:

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.