Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Deky nám válku nevyhrají, prosil Porošenko ve Washingtonu o zbraně

  14:04aktualizováno  18:25
Ukrajinský prezident Petro Porošenko vystoupil v americkém Kongresu. V emotivním projevu označil anexi Krymu za obrovskou tragédii. USA i další státy vyzval k podpoře své země v boji proti ruské agresi. Svět se totiž podle něj ocitl v nejhorší bezpečnostní krizi od roku 1962.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko řeční v americkém Kongresu (18. září 2014) | foto: Reuters

Agrese proti Ukrajině je největší hrozbou míru ve světě, varoval Porošenko ve svém projevu v americkém Kongresu. Výsledek stávající krize bude podle něj utvářet budoucnost v globálním měřítku. „Svět se ocitl v nejhorší bezpečnostní krizi od roku 1962,“ řekl s narážkou na takzvanou Karibskou krizi, která hrozila přerůst do jaderného konfliktu.

Porošenko vyzval Spojené státy a spolu s nimi celý svět k podpoře Ukrajiny v boji proti ruské agresi. „Agrese proti jedné demokratické zemi je agresí proti všem,“ namítal. „Vyzývám vás, nenechte Ukrajinu samotnou,“ apeloval. 

Ve svém projevu Porošenko požádal Spojené státy o zbraně a výstroj pro ukrajinskou armádu. Deky a přístroje pro noční vidění, které Západ zatím jednotkám Kyjeva poskytl, jsou podle něj sice důležité, ale samy o sobě válku nevyhrají, ani neumožní udržet mír.

Americké zákonodárce vyzval, aby Ukrajině přiřkli „zvláštní bezpečnostní a obranný status, který by reflektoval nejvyšší stupeň spolupráce s nečlenskými členy NATO“. Poukazoval přitom na „zvláštní vztah“ své země se Spojenými státy, která se podle něj začíná formovat jako zvláštní partner USA v regionu. Ocenil přitom sankce Washingtonu vůči Rusku navzdory velkým ztrátám, které pro americkou ekonomiku znamenají.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko v americkém Kongresu (18. září 2014)
Ukrajinský prezident Petro Porošenko v americkém Kongresu (18. září 2014)
Ukrajinský prezident Petro Porošenko v americkém Kongresu (18. září 2014)

Zmínil také tragédii malajsijského boeingu, který se zřítil v červenci na východní Ukrajině. Ukrajinský prezident, stejně jako již dříve, mluvil o „sestřelení“ stroje. To bylo podle něj chladnokrevnou vraždou. 

Ve svém projevu se také vrátil k březnové anexi Krymu. Označil ji za „největší ukázku zrady v moderní historii“ a „obrovskou tragédii pro tamní obyvatele“. Ukrajina podle něj nebyla připravena čelit takové agresi. Boj své země ukrajinský prezident označil bojem za svobodu a demokratické hodnoty. „Ukrajina bude bojovat o své teritorium a bude bojovat celým svým srdem a s veškerým odhodláním,“ dodal. Za svůj emotivní projev sklidil v americkém Kongresu ovace ve stoje.

Krize na Ukrajině

 USA okamžitě po jeho výstupu oznámily, že Ukrajině poskytnou pomoc ve výši 53 milionů dolarů, tedy v přepočtu přes 1,13 miliardy korun. Z toho by 46 milionů dolarů mělo připadnout na vyzbrojení a posílení ukrajinských bezpečnostních složek.  Součástí pomoci jsou podle agentury AP i radary k detekci minometné a dělostřelecké palby, vojenská vozidla a hlídkové lodě či ochranné prostředky pro vojáky. Zbraně se ale zatím Washington Ukrajině dodat zdráhá.

V Doněcku se bojuje o letiště

Zatímco Porošenko jednal s americkými politiky, na východě Ukrajiny se navzdory příměří nadále bojovalo. „Rebelové a ruští vojáci pokračují v ostřelování letiště v Doněcku,“ oznámila ukrajinská národní bezpečnostní rada na svém oficiálním kanálu na Twitteru. Za uplynulých 24 hodin ukrajinské jednotky odrazily čtyři útoky, nebo pokusy o ovládnutí letiště, informovala rada.

Její mluvčí Andrij Lysenko dodal, že za tu dobu zahynul jeden voják, další tři utrpěli zranění. Prezident Porošenko v Kongresu uvedl, že Ukrajina ztratila v bojích od vyhlášení příměří 17 mužů a bezmála 70 dalších jich bylo raněno.

Separatisté tvrdí, že ukrajinská armáda v noci zabila tři civilisty. Nezávisle tuto informaci nelze ověřit, počet civilních oběti v obléhané východoukrajinské metropoli nicméně stále roste.

Příměří dohodnuté mezi proruskými separatisty a ukrajinskou armádou počátkem září v Minsku (podrobnosti najdete zde) přitom podnítilo část uprchlíků z Doněcku k návratu do svých domovů. Jak se ovšem zdá, učinili tak předčasně. „Vrátili jsme se před týdnem a po celou tu dobu se tu ozývalo bombardování a ostřelování. Žádné příměří tu tedy není,“ líčí situaci v Doněcku Valentina Jevdokimová pro stanice Deutsche Welle.

Před začátkem konfliktu na východní Ukrajině žil v Doněcku víc než milion lidí. Velká část obyvatel jej však v uplynulých měsících opustila, když se z města stalo prakticky bojiště. Situace na místě je na hraně humanitární katastrofy - chybí pitná voda, potraviny i léky.

Polská iniciativa

Polsko vytvoří společnou vojenskou jednotku s Litvou a Ukrajinou. Její velitelství se bude nacházet v polském Lublinu. Mluvčí polského ministerstva obrany upřesnil, že zamýšlená brigáda bude složená z ukrajinských, litevských a polských vojáků, kteří se budou nacházet ve svých vlastních zemích. Polsko je v rámci Evropské unie považováno za hlavního zastánce ukrajinských zájmů. Patří rovněž mezi nejostřejší kritiky Ruska kvůli jeho roli v krizi na Ukrajině.

zdroj: ČTK

Ukrajinská národní bezpečnostní rada ve čtvrtek rovněž oznámila, že u hranic Chersonské oblasti, která sousedí s anektovaným Krymem, se soustřeďují ruští vojáci. Kyjev jejich počet odhaduje na čtyři tisíce mužů.

Podle ukrajinské národní bezpečnostní rady také nadále pokračuje narušování hranice ruskými bezpilotními letouny. Podle Kyjeva Rusko vyslalo dva průzkumné letouny na hranici a tři do oblasti přístavního města Mariupol na břehu Azovského moře. Již dříve ukrajinská armáda nařkla Moskvu z vysílání dronů mimo jiné ze separatistického Podněstří. Ruská strana tato nařčení nijak nekomentovala, Moskva také nadále popírá jakékoliv informace o angažmá svých vojáků na Ukrajině.

Britské novináře zmlátili v Astrachani

Jinak ovšem mluví někteří příbuzní nedávno padlých ruských vojáků. O smrti jejich nejbližších se jim dostalo kusých informací. Nevědí, jak skutečně zemřeli, ani kdo je za jejich smrt odpovědný. Jedním z nich byl i Konstantin Kuzmin, profesionální voják se zkušenostmi z konfliktu na Severním Kavkazu, kterého koncem července odveleli neznámo kam.

„O tři dny později můj bratr volal a říkal, že se znovu přemisťují. Znělo to, jako by se něčeho obával. ‚Jedu na jihovýchod! Jihovýchod, Ukrajina,‘ říkal,“ vzpomíná jeho sestra Oksana pro britskou BBC.

Fotogalerie

Tou dobou si prý myslela, že hovoří o pohraničí. Počátkem srpna s ním hovořila znovu. Řekl tehdy matce a otci, že je má rád, a vzkázal, aby za něj políbili jeho dceru. Ani ne o deset dní později jeho rodiče informovali o tom, že Konstantin je mrtvý. Údajně zemřel při vojenském cvičení na hranicích s Ukrajinou.

Právě o okolnostech jeho smrti a jemu podobných pátral v uplynulých dnech na jihu Ruska tým britské stanice BBC. Novináři zrovna opouštěli jednu z kaváren v jihoruské Astrachani, když je napadla skupina nejméně tří útočníků. Na novináře zaútočili, jednoho z nich dokonce shodili na zem a tam jej bili. Kameru rozbili a ujeli.

Zatímco novináři následně čtyři hodiny vypovídali o incidentu na místní policejní stanici, kdosi mezitím podle jejich slov manipuloval s vybavením, které nechali ve svém vozidle. „Pevný disk hlavního počítače byl stejně jako několik paměťových kart s videem zcela prázdný,“ popsal zpravodaj britské stanice.

BBC vůči incidentu adresovala Moskvě formální protest a žádá o řádné prošetření.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.