Slovenská ústava říká, že „na návrh předsedy vlády prezident Slovenské republiky jmenuje a odvolá další členy vlády a pověří je řízením ministerstev“. Možnost rekonstrukce vlády v ní není.
Další drama na Slovensku. Kiska odmítl jmenovat vládu, vadí mu mladý Ráž |
Slovenští ústavní právníci tak nyní nemají jasno, zda si Kiska svým odmítnutím vlády s Jozefem Rážem mladším coby ministrem vnitra ústavu „kreativně vyložil“, nebo ne. A jak upozorňuje komentátor deníku Pravda Peter Javůrek, nabízí se srovnání s Českou republikou a prezidentem Milošem Zemanem. Ten ústavní zvyklosti nedodržel hned několikrát.
„Když se na tenký led u sousedů s oblibou pouští Miloš Zeman, je to asi jiné, než když něco podobného začíná dělat náš Andrej Kiska. A kdyby to nedejbože dělal (bývalý slovenský prezident) Ivan Gašparovič, bylo by to celé ještě jinější. Stále platí, že jsme parlamentní demokracií, a neměli by na to zapomínat ani ti, co si prezidentův postup pochvalují,“ podotýká Javůrek.
Připomíná také, že Pellegrini dosud premiérem nebyl, byl pouze pověřen sestavením nové vlády. A vzhledem k tomu, že předsedou vlády je stále ještě Robert Fico, byť v demisi, seznam nových ministrů by Kiskovi klidně mohl přinést právě on.
Ústavní právnička Lucia Berdisová z Ústavu státu a práva Slovenské akademie věd pro server HNonline uvedla, že podle jejího názoru má prezident právo neschválit složení nové vlády jedině ve výjimečných situacích.
„A to tehdy, kdy by bylo takříkajíc úplně zřejmé, že ve vládě jsou osoby nezpůsobilé vykonávat funkci. Tedy jen v situacích státnických rozhodnutí. Taková situace podle mého názoru a mých informací nenastala,“ říká s tím, že by rozhodnutí o způsobilosti vlády mělo ležet na parlamentu, který vládě nemusí vyslovit důvěru.
Na to, že je Slovensko parlamentní demokracií, upozorňuje pro Denník N i politolog Radoslav Štefančík. Ten mluví o „znásilnění parlamentní formy vlády“, které podle něj Kiska činí tím, že si posiluje své pravomoci. „Nejdřív jsme parlamentu odebrali pravomoc volit hlavu státu, potom jsme posílili prezidenta v době, kdy parlament vládě nedůvěřuje, a teď se - někteří dokonce s uznáním - díváme na to, jak prezident lustruje kandidáty na ministry a výrazně zasahuje do personálního složení vlády,“ píše Štefančík.
Kiska svým jednáním podle politologa vytváří precedens, díky kterému budou moci budoucí slovenští prezidenti mluvit premiérům do sestavování kabinetu. „Cesta do pekla je často dlážděná dobrými úmysly a vypadá to tak, že současné počínání prezidenta je jednou z takových cest,“ dodává.
Prezident může odmítnout i ve veřejném zájmu, míní Krošlák
Expert na ústavní právo Daniel Krošlák, kterého oslovil Denník N, však říká, že měl Kiska nyní ve svém rozhodování více volnosti, než kdyby byly nové volby. „Ústava k tomuto (případu) nic bližšího neuvádí. Protože volby nebyly, prezident má při pověřování sestavením vlády větší míru volnosti a měl by se při tom řídit především platným právem, veřejným zájmem a politickou aritmetikou,“ míní právník.
Vražda novináře Jána KuciakaMOTIV: Novináře zastřelili zřejmě kvůli jeho práci PROFIL: Věřil, že lze korupci novinařinou omezit POSLEDNÍ ČLÁNEK: Italská mafie ovlivňuje dotace i vládu ’NDRANGHETA: V Česku už její byznys řešili TROŠKOVÁ: Z Miss Universe do úřadu premiéra POHŘEB: Rozloučit se přišly stovky lidí, i novináři KALIŇÁK: Ficův teflonový ministr vnitra PROTESTY: Tisíce lidí volaly po předčasných volbách DEMISE: Fico skončil, premiérem bude Pellegrini PELLEGRINI: Vládu přebírá věrný ficovec KOMENTÁŘ: Ficova demise už nestačí |
„Co se týká jmenování konkrétních osob, domnívám se, že tato pravomoc prezidenta nemá nevyhnutelně notariální charakter (nemá jen dosvědčit, že návrh na jmenování podal oprávněný subjekt, pozn. red.), a tedy prezident může za jistých okolností jmenování odmítnout. Například z důvodu, že to vyžaduje veřejný zájem. Odmítnutí by měl samozřejmě řádně zdůvodnit,“ vysvětluje Krošlák.
Dodává, že slovenská ústava nezná ani termín „rekonstrukce vlády“. „Uvádí se v ní jen to, že po demisi vlády prezident jmenuje novou vládu. Slovo nová neznamená, že v ní nemohou být osoby, které byly v předchozí vládě. Novost spočívá v tom, že po případném jmenování prezidentem musí vláda předložit do Národní rady (slovenského parlamentu, pozn. red.) své programové prohlášení a požádat o vyslovení důvěry,“ říká Krošlák a upozorňuje i na úskalí vyhlášení předčasných voleb.
„Pokud jde o předčasné volby, na ty je potřeba schválit ústavní zákon o zkrácení volebního období. A i když už se to na Slovensku několikrát stalo, není to dobré, protože v důsledku dochází k prolamování ústavy,“ uvedl právník. Neústavní pak podle něj byly okolnosti Ficovy demise. „Ústava nezná podmiňování demise předsedy vlády splněním nějakých požadavků. Taková politická praxe je mimo ústavní rámec.“
Pellegrini ve středu Kiskovi předal nový návrh složení příští vlády, ve kterém ustoupil právě v případě ministra vnitra. Ostře sledovaný post má obsadit dosavadní ministr zdravotnictví, nestraník Tomáš Drucker. Kiska ve středu odpoledne prohlásil, že Pellegriniho jmenuje premiérem ve čtvrtek a následně přijme i jeho nový návrh na členy kabinetu (podrobnosti najdete v tomto článku).
Pověřený premiér Peter Pellegrini komentuje kroky Andreje Kisky, který odmítl jmenovat jeho vládu:
