Požadavek na „loajalitu“ se objevil v nových etických pravidlech, kterými se úředníci mají řídit pod hrozbou disciplinárního postihu bez bližšího upřesnění.
„Vláda se rozhodla zavést normy etického chování pro státní zaměstnance, aby obnovila důvěru veřejnosti v práci státních institucí a jejich představitelů,“ praví se ve výnosu, zveřejněném na vládní internetové stránce. Podle tohoto nařízení se vládní úředníci mají „vyvarovat jakékoli veřejné kritiky práce státních institucí a jejich představitelů“.
Krize na UkrajiněČEŠKA V DONBASU: Evropy zapomněla, co je to válka VÝROČÍ MAJDANU: Nacionalisté rabovali banky KOMENTÁŘ: Vláda vydržela. Ale co dál? KRÁTERY:Čech zkoumá díry po bombách DISIDENTI:Schvalovali Majdan, azyl nedostali SANDWORM:Na Ukrajině útočí hackeři z Ruska NÁSILÍ NA ŽENÁCH:Školačky spí s vojáky za jídlo KRYM:Proruský aktivista žije v chudobě DEKOMUNIZACE:Dzeržinsk reptá proti novému jménu JAK SE STAVÍ SEN:Dům jim zbořil šrapnel, do roka postavili nový AVDĚJEVKA:Reportáž z města na bojové linii RECEPTY:Pohankové karbanátky a trochu naděje PUTIN:Rusy nenecháme na pospas nacionalistům OBCHODNÍ VÁLKA:Ukrajina zavádí embargo na ruské zboží |
Šéfka jednoho z odborů ministerstva hospodářství Olena Miničová na facebooku napsala, že nová pravidla byla velice rychle sepsána a chvatně přijata pod vlivem vystoupení Aivarase Abromavičiuse, který počátkem února odstoupil z funkce ministra hospodářství na protest proti pomalému pokroku v boji proti korupci. Oběžník s novými pravidly odmítla podepsat.
„Dokument je to kratičký, v nejlepších tradicích komunistické éry a ještě přesněji v tradicích Stalina a Beriji,“ napsala Miničová v narážce na komunistického diktátora Josifa Stalina a šéfa jeho tajné policie Lavrentije Beriju.
Jiní zase o nařízených pravidlech žertovali. „Jsem loajální služebník státu. Jsem uchvácen prací státních institucí a jejich představitelů,“ ironicky poznamenal diplomat Dmytro Kuleba.
Budoucnost samé vlády je dosti nejistá. Abromavičiusova demise totiž vyvolala vládní krizi. Parlament sice vyjádřil s prací kabinetu premiéra Arsenije Jaceňuka nespokojenost, ale vzápětí se ve sněmovně nenašlo dost hlasů pro odvolání vlády. Vládní koalice se poté začala drobit.
Jaceňuka do čela vlády před dvěma lety vynesla revolta proti nakonec svrženému proruskému režimu, ale v současnosti premiérova obliba klesla pod jedno procento. Politická nejistota zpozdila vyplacení další části kriticky důležité finanční pomoci od Mezinárodního měnového fondu a zvětšila pochyby ohledně Jaceňukovy schopnosti získat podporu parlamentu pro slibované reformy.
