Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Ukrajinci jsou ochotni leccos obětovat. Ale musí mít víru

  9:39aktualizováno  9:39
Ukrajinská vláda sice hlasování o důvěře ustála, situace v Kyjevě je však nadále kritická. Země čelí nejen agresi Ruska, ale i politické nestabilitě, inflaci a především všudypřítomné korupci. Právě její potlačení je naprosto zásadním úkolem politické reprezentace, píše analytik Vladimír Votápek.

Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk na jednání parlamentu (16. února 2016) | foto: Reuters

Výsledky kyjevské vlády přitom nejsou jenom negativní. I když neudržela Krym, dokázala stabilizovat krizi na Donbasu a odrazila v řadě dalších míst kremelskou diverzi. Navzdory řadě pesimistických prognóz Ukrajina stále dokáže splácet své dluhy.

Ekonomika země se postupně přeorientovává na spolupráci s evropským trhem a posiluje svou konkurenceschopnost. Vývoj HDP se po propadu stabilizoval, koncem minulého roku se vrátil k růstu a v lednu 2016 se zvýšil o 1,5% v meziročním srovnání. I když se v lednu zvýšila i nezaměstnanost, stále je ve srovnání s Evropou velmi mírná (1,9%).

Vladimír Votápek

Analytik Vladimír Votápek

Analytik Vladimír Votápek

Analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul ČR v Ruské federaci.

Je pravidelným hostem v elektronických médiích, kde komentuje vývoj v prostoru bývalého Sovětského svazu.

Stejně tak ale platí, že Ukrajina v řadě zkoušek neuspěla. Kurz místní měny se po určité stabilizaci v létě 2015 opět propadá – v současnosti již USD stojí téměř 27 hřiven. Přesto, že země disponuje významnými zásobami nerostných surovin, velkými rozlohami úrodné půdy a slušně rozvinutým průmyslem, hospodářství trpí nedostatkem investic, nerozvinutou infrastrukturou, byrokratickými překážkami podnikání a politickou nestabilitou.

Především se ale nepodařilo nijak významně pokročit v boji s korupcí. Vliv oligarchů na politiku se nezmenšil a vlivní podnikatelé stále mohou, díky vazbám na politiky a vlivné úředníky, vylepšovat výsledky svého podnikání na úkor společnosti.

Nedostatečný úspěch v boji s korupcí výrazně podlamuje důvěru voličů v politickou elitu a v její schopnost úspěšně realizovat slibované reformy. Zatímco v roce 2014 se důvěra ve vládu i prezidenta Porošenka pohybovala kolem 50%, dnes si blok prezidenta Petra Porošenka udržuje podporu cca 16%, a podpora Lidové fronty premiéra Arsenije Jaceňuka klesla na úroveň statistické chyby.

Fronta proti korupci není přímořará

V takové situaci stačí k vyvolání vládní krize jenom málo – například demise ministra hospodářského rozvoje Aivarase Abromavičiuse. Tento ukrajinský investiční bankéř pocházející z Litvy oznámil, že je na něj vyvíjen tlak, aby nebránil dalšímu fungování současného zkorumpovaného systému.

Ten je charakterizován mimojiné tím, že místní oligarchové dosazují do vedení státních firem a vládních institucí své lidi, kteří pak směřují peníze z veřejného rozpočtu do kapes svých chlebodárců.

Fotogalerie

O tom, že fronta boje s korupcí není na Ukrajině přímočará a rozhodně ji nelze zjednodušit na boj „revolucionářů“ se „starými strukturami“ svědčí i skutečnost, že za překážku reforem Abromavičius označil například Igora Kohoněnka, blízkého spolupracovníka prezidenta Porošenka.

Slova ministra Abromavičiuse byla pozorně vnímána nejen na Ukrajině, ale i v zahraničí. O tom svědčí například prohlášení velvyslanců devíti západních zemí, kteří vyjádřili své hluboké znepokojení nad demisí reformního ministra a vyzvali Ukrajinu, aby se konečně odstřihla od partikulárních zájmů, které ji stahují do minulosti.

Také Mezinárodní měnový fond upozornil prezidenta Porošenka, že může omezit svoji životně důležitou finanční podporu v případě, že se ukrajinská vláda nezmůže na jasnou akci v boji proti korupci.

Co můžeme čekat od nejbližších dnů? Zatímco generální prokurátor Šochin, všeobecně vnímaný jako zastánce oligarchů a překážka boje proti korupci, již oznámil rezignaci, premiér zatím v úřadu setrval.

Ukrajinský parlament sice v úterý vyslovil nespokojenost s vládou, ale pro návrh na vyslovení nedůvěry hlasovalo „pouze“ 194 z potřebných 226 poslanců. A to přesto, že Lidová fronta premiéra Arsenije Jaceňjuka nekontroluje více než 81 mandátů a všeobecně se očekávalo, že proti kabinetu vysloví nejen opozice (se 107 hlasy), ale i skupiny Baťkivščina (19) a Svépomoc (26), které původně vládu podporovaly. Pro nedůvěru kabinetu se před hlasováním vyslovila i skupina Petra Porošenka, kontrolující největší počet mandátů (139).

Krize na Ukrajině

Byl výsledek hlasování o nedůvěře vládě ovlivněn náhodnými absencemi (například ve skupině Petra Porošenka), nebo šlo o pečlivě připravený pat, který měl dát politické elitě čas na rozmyšlenou?

Základem je obnovení důvěry v politiku

Zdá se, že budeme svědky intenzivního zákulisního jednání, které může vyústit jak v sestavení nového kabinetu, tak i ve vyhlášení předčasných voleb. Možným výsledkem je ale také udržení dnešní křehké rovnováhy. Tedy stavu, který vyhovuje řadě vlivných oligarchů, protože fakticky znemožňuje prosazení zásadních reforem. A to by byl pro Ukrajinu asi nejhorší scénář.

Pro zemi, která musí čelit nejen vlastním hlubokým problémům, ale také trvající agresi Kremlu, je prosazení reforem a především potlačení vše rozežírající korupce naprosto zásadní otázkou. Obyvatelé Ukrajiny až dosud prokázali, tváří tvář ekonomické a politické krizi, velkou trpělivost.

Přes všechnu jazykovou, geografickou, hospodářskou a kulturní rozrůzněnost se zdá, že proevropské směřování vnímá většina obyvatel jako nejlepší variantu pro svou zemi. A v zájmu jejího dosažení jsou jistě ochotni leccos obětovat.

Ale základní podmínkou takového vývoje je obnovení důvěry v prezidenta a vládu. Obnovení důvěry v to, že Ukrajina směřuje od Moskvy do Evropy, od korupce a chaosu k vládě práva a pořádku.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.