Některé státy EU napadají Řecko za to, že na své území a tím pádem i území Schengenu příliš snadno pouští migranty bez jakýchkoli dokladů. Evropská unie dokonce Řecku pohrozila, že ho vyloučí ze schengenského prostoru, pokud to nenapraví (více zde).
Řecký premiér Alexis Tsipras takovou kritiku odmítá. Většina Řeků včetně pobřežní stráže, armády a policie je podle něj vzorem lidskosti pro celý svět.
To potvrzují i ti, kteří jsou realitě migrační krize nejblíže. Příslušníci řecké pobřežní stráže každý den vyplouvají z ostrova Lesbos, který se stal první linií evropské migrační krize. Muži v tmavomodrých uniformách se už řadu měsíců potýkají s neustávajícím proudem uprchlíků.
Jakmile bárky s uprchlíky vplují do řeckých teritoriálních vod a dostanou se do potíží, Řekové mají povinnost je zachránit a přepravit je do přístavu.
„Moře není jako země. Musíte se vypořádat s 60 lidmi v neustálém nebezpečí. Mohou se potopit nebo přepadnout přes palubu,“ říká Antonis Sofiadelis, šéf pobřežní stráže na Lesbu. „Svoji práci děláme na 150 procent,“ dodává.
Vody kolem ostrova pravidelně křižuje dělový člun Agios Efstratios, jehož 29členná posádka bývá na moři často déle než 24 hodin. Kapitán Argyris Frangulis přiznává, že pokaždé, když spatří loď zmocní se ho nervozita.
„Bojíme se, že všechno musí jít dobře, všechny musíme bezpečně nalodit, žádné dítě nesmí spadnout do vody, nikdo se nesmí zranit,“ popisuje Frangoulis.
Řekové sami na to nestačí
Počet lodí pokoušejících se dostat z Turecka na Lesbos je ale příliš vysoký, aby pobřežní stráž dokázala všechny zachránit. Úsek mezi Lesbem a Tureckem navíc tvoří jen malou část z tisíců kilometrů pobřeží mezi oběma státy. Z ostrova pak uprchlíci míří rovnou do Řecka a dále na sever, většinou do Německa.
Uprchlická krizeŠVÉDŠTÍ DEMOKRATÉ: Počet azylantů by měl být nula KOMENTÁŘ: Toxický Visegrád nenabízí řešení ÖRESUND: Z mostu je pomník uprchlické krize UČITELKA: Česky naučila stovky uprchlíků KODAŇ: Všichni jsme rasisté, říká šéf klubu pro běžence MALMÖ: Reportáž z města, které je branou do Švédska ŘECKO: V Egejském moři roste zeď proti běžnecům VYHOŠTĚNÍ: Deportace z Německa váznou PŘEHLEDNĚ: Jak Evropa zavírá dveře |
I přes sílící vítr a mrazivé teploty do Řecka v průměru připlouvá kolem 1200 uprchlíků každý den. Hlídky a místní rybáři pak často loví z moře mrtvoly běženců z potopených člunů. Podle Řeků by se kontroly měly zintenzivnit hlavně na turecké straně a Evropa by měla poskytnout lodě, personál a lepší monitorovací systémy.
Lesbos se stal přestupní stanicí uprchlíků na evropskou pevninu již dříve. Například v devadesátých letech během tažení iráckého diktátora Saddáma Husajne proti Kurdům. Místní vzpomínají, že uprchlíci se tehdy pokoušeli přeplavat z Turecka do Řecka bez člunů.
Počty tehdejších uprchlíků se však nedají srovnávat s těmi současnými. Podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky už letos do Evropy po moři připlulo 76 607 migrantů. Za minulý rok to pak bylo 856 723. Strážci řecké hranice to dobře vědí. „Ten příliv lidí je nereálný,“ říká Antonis Sofiadelis.
V pondělí k večeru loď Agios Efstratios přistává na Lesbu. Za jediný den vylovila z moře 600 lidí, většinou žen a dětí. Usměvaví námořníci pomáhají urpchlíkům při vystupování na pevninu, v náručí nesou plačící děti.
„Na sentiment není čas. Vykonáváme rozkazy,“ říká kapitán Frangulis. „Ale jsem také lidé. Když se něco pokazí, tak nám to zlomí srdce, pláčeme. Není tu jediný člověk, kterého by se to nedotklo,“ říká.
Nejčastější trasy běženců z Turecka na řecké ostrovy. Na nich se plánuje výstavba takzvaných hotspotů, podobných tomu v přístavu Mytiléné na ostrově Lesbos.
