Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Čtyři hotspoty v Egejském moři jsou hotové, pátý brzdí protesty místních

  10:20aktualizováno  12:12
Čtyři z pěti středisek pro registraci migrantů na řeckých ostrovech nedaleko tureckého pobřeží jsou „připravené a vítají uprchlíky“. V Aténách to v úterý oznámil řecký ministr obrany Panos Kammenos. Rakousko vidí řešení přílivu migrantů do Německa především v koordinovaných omezeních na hranicích balkánských států.

Uprchlíci na řeckém ostrově Lesbos (29. ledna 2016) | foto: Reuters

Čtyři dlouho připravované hotspoty se otevřou na ostrovech Lesbos, Chios, Leros a Samos. Zmíněné ostrovy podle řecké administrativy nejvíce trpí příjezdy velkého počtu migrantů, jak uvádí agentura AFP. Poslední z plánovaných center na ostrově Kosu bude podle Kammenose připravené do do unijního summitu, který je naplánován na 18. a 19. února. Na ostrově se proti jeho výstavbě bouří část obyvatelstva.

V hotspotech má být možné ubytovat až na tři dny přicházející migranty, poskytnout jim v případě potřeby nezbytnou lékařskou péči a zajistit jejich registraci s pomocí digitálního odebírání otisků prstů. Má se tam také rozhodovat o tom, kdo má nárok na azyl (jsou to většinou Syřané, Afghánci a Iráčané) a kdo jsou ekonomičtí migranti, kteří budou nabádáni k návratu domů.

V Egejském moři roste zeď proti běžencům

Hotspot Moria na ostrově Lesbos navštívil minulý týden i český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Hotspot podle něj splňuje představy o funkčním registračním středisku pro migranty. “Pod velkým tlakem jsme svědky začátku budování hotspotu, který má obrysy zařízení, které bychom chtěli,“ komentoval Zaorálek práci Řeků. Na místě je podle něj všechno potřebné vybavení na snímání otisků prstů, zjišťování totožnosti migrantů a ověřování pasů. Centrum je podle něj i dobře personálně zajištěno.

“Ten systém se rýsuje, ale jde o to, aby se ukázal být funkční i ve chvíli, kdy přijde velká vlna utečenců. Mám podezření, že tam ještě řada nedostatků je,“ vyjádřil ministr určité pochybnosti.

Budují se střediska i na pevnině

Uprchlická krize

Hotspot na Lesbu funguje od loňského října. Dokončení druhého, na ostrově Chios, oznámila v neděli večer společnost HELPE, která se na vybudování tohoto centra významně podílela.

Řecko nyní připravuje také dva tábory na pevnině, v nichž budou migranti čekat na vyřízení žádostí o azyl. Středisko ve Schistu u Atén, které je už připravené k provozu, pojme až 4000 lidí. Druhé centrum, v Diabatě v blízkosti Soluně na severu země, by mělo být hotové do konce února. I budování těchto středisek provázejí protesty.

Atény přitom čelí kritice ze strany Evropské unie, že výstavba hotspotů zaostává za původním plánem. Přes Řecko už přešlo dál do Evropy kolem 885 tisíc migrantů. Na hotspoty a spolupráci s Tureckem přitom spoléhá Evropská unie při řešení uprchlické krize nejvíce.

Vídeň apeluje na uzavírání hranic

Podle Rakouska jsou však důležitá také restriktivní opatření na takzvané balkánské cestě. Migrační proud do Německa by se podle rakouské ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová měl díky koordinovanému dominovému efektu restriktivních opatření přijímaných jednotlivými státy zpomalovat.

„Dominový efekt podél balkánské trasy se rozvíjí podle plánu,“ konstatovala rakouská ministryně, která dnes má oznámit nová opatření na zabezpečení rakouských hranic. „Je důležité, aby každá země postupně omezovala (migrační) proud na svých hranicích a abychom tak činili po vzájemné dohodě,“ řekla. „Krok za krokem je to brzděno,“ dodala Miklová-Leitnerová.

Fotogalerie

Rakousko dosud migranti ze současné uprchlické vlny využívají především jako koridor na cestě do Německa, i když pro mnohé je i zemí cílovou. Stovky tisíc uprchlíků především ze Sýrie přišly na území Rakouska a Německa od září, kdy obě země zpočátku své hranice běžencům zcela otevřely.

V obou zemích se přitom ozývají hlasy, že při dosavadní intenzitě migračního toku nebudou schopny příliv uprchlíků zvládat. Rakouská vláda například v lednu rozhodla, že letos země přijme už jen 37 500 žadatelů o azyl a do roku 2019 jich má být celkem nejvýše 127 500.

Minulý víkend pak rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz vyzval Makedonii, aby byla připravena na zastavení migračního proudu přes svou jižní hranici s tím, že Rakousko brzy učiní něco podobného. Obě země přitom už na exponovaných místech svých hranic vztyčily plot.

Vyloučit Řecko ze schengenu nepomůže

Postoj Rakouska se tak přiblížil postoji visegrádské skupiny (V4). Ta připravuje záložní plán uzavření makedonsko-řecké a bulharsko-řecké hranice v případě, že Řecku se nebude dařit kontrolovat proud migrantů, kteří do země připlouvají z Turecka přes Egejské moře. Evropská unie také minulý týden pohrozila Řecku, že pokud do tří měsíců neodstraní nedostatky ve zvládání přílivu migrantů na námořní hranici s Tureckem, vyloučí ho z schengenského prostoru volného pohybu (více čtěte zde).

Proti návrhu vystoupil v úterý předseda Evropské rady Donald Tusk. Podle něj vyloučení Řecka nic neřeší. „Migrační krize, jejímiž svědky jsme, testuje naši unii až na samé její hranice. A Řecko je jednou z nejpostiženějších zemí... Všem, kteří mluví o vyloučení Řecka ze Schengenu a myslí si, že je to řešení migrační krize, říkám: Ne není. Zcela jasně říkám, že vyloučení Řecka ze Schengenu neřeší žádný z našich problémů. Neukončí válku v Sýrii. Evropa nepřestane být přitažlivá pro migranty,“ prohlásil Tusk.

Předseda Evropské rady zopakoval, že je především nezbytné zlepšit ochranu vnějších hranic Evropské unie, a to nejen v Řecku. „Toto vyžaduje větší úsilí Řecka, ale také větší podporu od partnerů v EU,“ zdůraznil.

Nejčastější trasy běženců z Turecka na řecké ostrovy. Na nich se plánuje výstavba takzvaných hotspotů, podobných tomu v přístavu Mytiléné na ostrově Lesbos.

Nejčastější trasy běženců z Turecka na řecké ostrovy. Na nich se plánuje výstavba takzvaných hotspotů, podobných tomu v přístavu Mytiléné na ostrově Lesbos.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.