„Čtyři proti Merkelové. Povstání proti německé uprchlické politice,“ otevírá svůj komentář bonnský deník General-Anzeiger.
Podle něj Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko sjednotily v Praze svůj postoj v uprchlické krizi a chystají se na střet s „koalicí ochotných zemí“, které německou kancléřku podporují. „Brzy se všichni bojovníci střetnou u kulatého stolu na summitu. Najde se tam evropské řešení? Nebo se rozejdou roztříštění?“ ptá se deník.
HotspotyČtyři tábory v Egejském moři už jsou hotové |
„Čtyři východoevropské členské země EU organizují odpor proti uprchlické politice kancléřky,“ napsal deník Tagesspiegel.
„Spolku vytvořenému před 25 lety v maďarském městě Visegrád tehdy šlo o bezproblémovou integraci do EU. Nyní usiluje především o to vymezit se proti německému kurzu v uprchlické politice,“ uvedl list.
„Všechny významné východoevropské státy využívají visegrádské fórum, aby se postavily proti kancléřčině uprchlické politice. Pro Angelu Merkelovou je špatné, že spolu s nimi budou na nadcházejícím summitu hlasovat proti Německu i další Evropané,“ napsal deník Die Welt.
„Nikdy v minulosti Berlín tak arogantně nezanedbával zájmy svých partnerů v EU. Kancléřce za to v Bruselu vystaví účet,“ napsal list o nadcházejícím summitu.
„Od vzniku Evropského společenství ještě nikdy nebyla Spolková republika v Evropě tak izolovaná. Na vině je z velké míry paličatost Merkelové,“ uvedl rovněž Die Welt. „S ohledem na evropskou stabilitu je nejvyšší čas, aby (německá) vláda změnila svou politiku a přešla od morálního velikášství k uměřenosti a k pragmatismu,“ uzavřel list.
Sama Merkelová soudí, že ve čtvrtek a v pátek bude před evropskými politiky stát zásadní dilema.
„Jsme v rámci evropsko-tureckého zásahu na základě migrační dohody mezi EU a Tureckem schopni bojovat s příčinami útěku a zlepšit ochranu vnější hranice? Vyplatí se dál jít touto cestou? Nebo už se musíme vzdát a místo toho zavřít řecko-makedonsko-bulharskou hranici se všemi důsledky pro Řecko, pro celou Evropskou unii a tím i pro schengenský systém?“ řekla kancléřka na tiskové konferenci v Berlíně.
„Ve čtvrtek a v pátek se zasadím vší silou o to, aby se evropsko-turecká dohoda ukázala jako ta cesta, po níž se vyplatí dál jít,“ uvedla Merkelová.
Závěry jednání V4 v Praze. Nejostřeji vystoupil slovenský premiér Robert Fico:
Slovenský tisk hodnotí plány V4 na záložní schengenské hranice rozdílně. „Když představitelé těchto států navrhují posílit ochranu na makedonsko-řecké a bulharsko-řecké hranici, znamená to jen tolik, že chtějí do migrační trasy přidat další ́zpomalovač ́. Takovýto zpomalovač nejde proti německé představě nasazení lodí NATO v Egejském moři. Je jen jeho doplňkem, který je ku prospěchu Schengenu a zároveň přispívá ke stabilitě Balkánu,“ napsal list Pravda.
Podle deníku uprchlická krize stmelila Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko, které tvoří uskupení V4. „To, že Západ nás nyní vnímá jako jeden blok, protože země V4 mají společný postoj, který se liší od ́hlavního proudu ́, není důvodem k panice,“ uvedla Pravda.
Uprchlická krizeŠVÉDŠTÍ DEMOKRATÉ: Počet azylantů by měl být nula KOMENTÁŘ: Toxický Visegrád nenabízí řešení ÖRESUND: Z mostu je pomník uprchlické krize UČITELKA: Česky naučila stovky uprchlíků KODAŇ: Všichni jsme rasisté, říká šéf klubu pro běžence MALMÖ: Reportáž z města, které je branou do Švédska ŘECKO: V Egejském moři roste zeď proti běžnecům VYHOŠTĚNÍ: Deportace z Německa váznou PŘEHLEDNĚ: Jak Evropa zavírá dveře STUDIE: Evropa nerozumí pravidlům migrace DUNKERQUE: Běženci táboří na bývalých bojištích NĚMECKO: Běžence z Maghrebu budeme vracet |
Kriticky se k záměru vytvoření záložního hraničního systému postavil list Sme. „Tvářit se, že když EU není schopna (migrační) proud zastavit, tak V4 vezme tuto nevděčnou úlohu na sebe, je směšné naparování,“ napsal deník.
Země V4 nemohou podle komentátora nic dodat k řešení migrační krize, protože záměr záložní hraniční linie nemá politickou podporu ve zbytku EU. Dodal, že visegrádská čtyřka není mocnost, která země Balkánu vytáhne v souvislosti s migrační krizí z jejich problémů v případě, že Německo uzavře své hranice.
„Velmi dobrá námitka, že evropská řešení jsou pomalá, zástupná nebo hned kolabují, nic nemění na skutečnosti, že symbolické summity s alternativními návrhy, které jsou bez šance prorazit, jdou proti snaze dohodnout se na kompromisu,“ poznamenal list Sme.
Zeman: evropská armáda a deportace
Premiéři Česka, Slovenska, Maďarska, Polska se v pondělí při jednání s bulharským premiérem a makedonským prezidentem v Praze shodi, že migrační krize nemá jiné než evropské řešení, pro jistotu je však třeba chystat stavbu plotu na severní hranici Řecka.
Takzvaný plán B chce na summitu v Bruselu prosazovat především slovenský premiér Robert Fico. „Bulharsko i Makedonie konstatovaly, že pokud by vybuchlo evropské řešení na turecko-řeckých schengenských hranicích, tak už potom nebude jiná možnost, než chránit hranici na této úrovni,“ uvedl Fico.
Český prezident Miloš Zeman míní, že dvěma hlavními kroky k řešení nynější migrační krize v Evropě je vytvoření evropské armády k ochraně vnějších unijních hranic a deportace ekonomických migrantů a islamistů. EU podle Zemana ochranu svých hranic zatím nezajistila.
„Je to ohromná chyba,“ řekl prezident v rozhovoru, který v úterý zveřejnila ruská státní agentura TASS. Boj s terorismem je podle Zemana z 99 procent bojem s islámským terorismem, který vyžaduje kooperaci a koordinaci akcí. Prvním krokem je vybudování „evropské armády“, která by chránila vnější hranice schengenského prostoru nebo celé EU. Druhým krokem v řešení migrační krize jsou podle českého prezidenta deportace.
„Deportovat je třeba nejen ekonomické migranty, ale všechny, kdo jsou zapleteni do přípravy teroristických útoků. Je to věc nepříjemná, ale nezbytná,“ prohlásil.
