Na dvoudenním summitu k migraci, který se konal ve Vallettě, nabídla Evropa africkým státům finanční pomoc, vznik příslušného svěřeneckého fondu byl podepsán ve čtvrtek ráno. Peníze mají pomoci africkým zemím s řešením příčin současné migrační krize.
Takzvaná visegrádská skupina (V4 - Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko) oznámila, že společně zvýší příspěvek do fondu na pomoc Africe o 400 tisíc eur (zhruba 11 milionů korun). Poskytne také 300 lidí navíc do evropských agentur, které se zabývají ostrahou hranic a azylovou politikou, uvedl během jednání na Maltě český premiér Bohuslav Sobotka.
Evropa ale naopak žádala daleko větší ochotu afrických metropolí spolupracovat a přijímat zpět ty, kdo v Evropě s žádostí o azyl neuspějí. Státy EU a Afriky se rovněž shodly, že imigrační úředníci z desítky zemí Afriky začnou už v prvních měsících příštího roku v zemích EU pomáhat s určováním národnosti a identifikací migrantů tak, aby bylo možné je případně vrátit zpět.
Finanční pomoc získá také Turecko
Podle Bohuslava Sobotky se lídři EU také dohodli, že v příštích dvou letech pošlou do Turecka na zastavení uprchlické vlny tři miliardy eur (81 miliard korun).
„Ty peníze primárně půjdou na zlepšení podmínek zejména pro syrské uprchlíky, kteří se teď nacházejí na území Turecka,“ řekl Sobotka českým novinářům s tím, že Evropská komise se bude snažit tyto finance získat hlavně z rozpočtu EU v letech 2016-2017. O doplnění případně chybějící části cílové částky by se pak podělily členské země.
Podle Sobotky se bude konat summit EU-Turecko do konce listopadu, na kterém se má potvrdit platnost akčního plánu. Turecko má představit svoje návrhy opatření.
„Pokud Turecko bude chtít, je schopno ten migrační proud zregulovat, výrazným způsobem oslabit, možná i zastavit. Turci mají řadu možností, jak reagovat. Ten summit by měl potvrdit konkrétní kroky, které by se měly odehrát na turecké straně i na straně Evropské unie,“ podotkl Sobotka.
Musíme obnovit kontrolu vnějších hranic, apeloval Tusk
K současné situaci v Evropě se na závěr jednání vyjádřil šéf summitu evropské osmadvacítky Donald Tusk. Zachování schengenského prostoru volného pohybu je podle něj závod s časem.
Uprchlická krizeKAM S NIMI: Němci zvažují stavbu Nového Aleppa BAD BERNECK: Uprchlíci u hranic mizí neznámo kam MAĎARSKO: Orbán zastavil uprchlíky a sbírá body ŠVÉDSKO: Azylová centra hoří, populisté posilují PROGNOSTICI: Stárnoucí Německo nezachrání ani imigranti GABČÍKOVO: Jak žijí Syřané na Slovensku ŽALOBY: Stovky Němců viní Merkelovou z vlastizrady CALAIS: Do Džungle dorazila zima DADAAB: Největší uprchlický tábor světa bobtná SNY: Němci nám dají tisíce eur, myslí si migranti PŘEHLEDNĚ: Co se děje se zadrženými běženci? |
„Nynější vývoj v Německu, Švédsku a Slovinsku a v dalších zemí ukazuje naprosto jasně, jak velkému tlaku členské země (Evropské unie) čelí,“ prohlásil Tusk. Základní podmínkou je podle něj obnova efektivní kontroly vnější hranice Schengenu.
Akční plán, na kterém se všichni účastníci rozsáhlého jednání shodli, má podle Tuska reagovat na základní příčiny migrace, posílit možnosti legální migrace a cest za prací. Jeho cílem je také zvýšit ochranu osob vyhnaných z domovů, bojovat s pašováním lidí a organizovaným zločinem a pokročit právě i v otázce vracení těch žadatelů, kdo v EU nezískají azyl. „Musíme spolupracovat. Nikdo z nás to nevyřeší samostatně,“ řekl předseda unijních summitů na tiskové konferenci po závěru jednání.
Mezi konkrétními kroky, které by se měly podle akčního plánu uskutečnit už v příštím roce, je mimo jiné zdvojnásobení míst pro africké studenty i učitele v evropském programu Erasmus+ či pilotní projekty některých zemí EU, jež umožňují legální cesty do Unie.
V polovině příštího roku by měly fungovat rozvojové a ochranné programy v severní Africe a v oblasti Afrického rohu. Snahou je umožnit trvalé řešení situace lidí vyhnaných v oblasti z domovů včetně možností, jak jim zajistit práci a tedy i dostatečné příjmy.
Boj s pašeráky a dobrovolný návrat
Boj s nelegální migrací a pašeráky, kteří na ní vydělávají, mají zlepšit nejen legislativní úpravy, ale i společný vyšetřovací tým v Nigeru. Pokud se tento pilotní projekt osvědčí, zopakuje se jeho model i v jiných zemích Afriky. Spuštěna bude také informační kampaň o skutečných nebezpečích nelegální cesty do Evropy i způsobech, jak situace právě pašeráci zneužívají. Těm, kteří budou z Evropy vráceni, mají v návratu do společnosti pomáhat reintegrační programy. EU totiž dává opakovaně najevo, že preferuje dobrovolný návrat neúspěšných žadatelů o azyl.
Česko na summitu prosazovalo zavedení evropské pohraniční stráže. Chtělo také uzavření dohod s Afrikou a Tureckem, kde jsou více než dva miliony uprchlíků z válkou ničené Sýrie. Turecko je klíčové pro evropské snahy dostat migrační tlak pod kontrolu. Česko například podporuje zrušení vízové povinnosti pro Turky nebo posuny v přístupových jednáních Ankary s EU.
Maďarský premiér Viktor Orbán ani ve Vallettě neslevil ze své tvrdě protimigrační rétoriky. „Je třeba si ujasnit některé základní věci. Tady si dál mnoho lidí myslí, že migrace je pozitivní věc. Evropská zkušenost teď nabízí důkazy o opaku,“ řekl při příchodu na druhý jednací den.
Ustavení svěřeneckého fondu ale může podle Orbána věci pomoci. „Řešením naší situace je, aby lidé mohli slušně žít tam, kde se narodili, a aby tam zůstali. Bez peněz to udělat nejde,“ vysvětlil.
