Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Orbán zastavil běžence a sbírá body, mladí Maďaři odcházejí na Západ

  19:36aktualizováno  19:36
Zatímco v Evropě je terčem kritiky, doma Viktor Orbán sklízí ovace. Tvrdým postupem proti uprchlíkům a výstavbou plotu na hranicích se mu podařilo zvrátit klesající volební preference vládní strany Fidesz a sebrat vítr z plachet krajní pravici. Otázkou je, na jak dlouho mu tato politika vystačí.

Maďarský premiér Viktor Orbán na summitu EU v Bruselu (16. října 2015). | foto: ČTK

Viktor Orbán se podle agentury Reuters stal vítězem krize, která rozdělila Evropu. Přestože další Orbánovy politické záměry - například vytváření pracovních míst - zatím příliš nevycházejí, velká část voličů premiéra podporuje.

Důvod je nasnadě - stavba plotu na hranicích se Srbskem a Chorvatskem změnila migrační toky a do země se tak nyní dostane jen pár desítek lidí denně. Svou přísnou politikou si získal přízeň hlavně mladých Maďaru, kteří často zastávají konzervativnější postoje než jejich západoevropští vrstevníci.

Fotogalerie

„Neexistovalo žádné společné evropské řešení,“ říká jednadvacetiletý Orbánův příznivec Mate Sebok. „Maďarsko muselo chránit své vlastní hranice. Ještě před pár měsíci byla nádraží obsypaná migranty, teď je tu konečně klid,“ dodává mladý student s tím, že by Fidesz volil znovu.

Krátce po volbách měl Fidesz v roce 2014 podporu asi 37 procent voličů. Po několika korupčních skandálech a nepopulárních krocích vlády klesly letos v červnu její preference až na 20 procent.

Po stavbě plotu na srbské hranici získala strana zpět čtyři procenta. Krok přilákal asi 300 tisíc nerozhodných voličů, především ve věku 30 až 40 let. Preference dále stouply po stavbě plotu na hranici s Chorvatskem.

Podle posledních průzkumů by Fidesz vyhrál u voličů všech věkových kategorií - výjímkou jsou Maďaři mladší 30 let, kteří preferují krajně pravicový Jobbik.

Proti všem

Ačkoli je soustavně obviňován z xenofobie a populismu, Orbán se ve svých výrocích nijak nekrotí. Naopak přechází do protiútoku a Evropské unii spílá za neschopnost migrační krizi vyřešit. A zároveň tak bere vítr z plachet krajní pravici, která se proti jeho politice může těžko vymezovat.

V nedávném rozhovoru pro rozhlas Orbán uvedl, že se Maďarsko nachází v „jiné časové zóně“ než zbytek Evropy, neboť uzavřením své jižní hranice dokázalo odrazit „invazi“.

Uprchlická krize

Mluvčí organizace Migration Aid Zsuzsanna Zsohar připustila, že Maďarsko má právo určovat, koho do země vpustí. „Zároveň je však jako člen OSN povinno pomáhat lidem, kteří utíkají z konfliktních zón,“ uvedla. „Vzhledem ke svému nynějšímu jednání ztratilo Maďarsko právo hovořit o solidaritě,“ dodala.

Prchavá vítězství

„Je zřejmé, že Orbán těží z migrační krize. Co bude ale dělat v následujících letech?“ ptá se Csaba Tóth, ředitel think tanku Republikon. A poukazuje na úskalí populistických řešení, která krátkodobě přináší hlasy, ale často se hroutí pod návalem dlouhodobých problémů.

Letos sice Maďarsko očekává stabilní hospodářský růst kolem tří procent. Příští rok by se však podle predikcí měl růst zpomalit. Země se navíc potýká s masivním odlivem pracovních sil. Řada Maďarů totiž odchází za lepším platem a jistější prací do zahraničí (o maďarském exodu na Západ čtěte zde).

„Jsem velmi rozčarovaná z vládní politiky zaměstnanosti,“ říká bývalá zdravotní sestra Tamas. Dva její potomci již do zahraničí odešli a třetí se k emigraci chystá, jen co dostuduje medicínu. Na to, aby rozhodla, koho bude v příštích volbách v roce 2018 volit, je prý ještě brzy.

Maďarská národní banka se snaží stagnující hospodářství nastartovat podpůrnými programy, v rámci nichž chce do domácí ekonomiky napumpovat stovky miliard forintů. Jenže místní banky jsou po letech tvrdé daňové regulace k půjčování zdrženlivé a většina investic tak pramení z evropských fondů.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.