Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zimu nepřežijete. Ve Švédsku hoří azylová centra, populisté sbírají body

  19:41aktualizováno  19:41
Švédsko až dosud platilo za jednu z nejpřívětivějších zemí pro uprchlíky. Proti vstřícné politice se však začínají bouřit obyvatelé menších měst, kde jsou zřizovány uprchlické osady. Desítky z nich již skončily v plamenech, ze situace profitují populistické strany v čele se Švédskými demokraty.

Požár azylového centra ve švédském Munkedalu (20. října 2015) | foto: Profimedia.cz

Obrázek Švédska jako humanitární velmoci přilákal do skandinávské země statisíce lidí, kteří v Evropě hledají lepší život. V letošním roce vláda očekává až 190 tisíc uprchlíků, což je více než dvojnásobek původních odhadů. I prouprchlické politické křídlo však začíná uznávat, že země takový nápor nemůže zvládnout. V přepočtu na počet obyvatel totiž do Švédska přijde vůbec největší počet uprchlíků ze všech evropských zemí.

Uprchlická krize

Průzkumy sice ukazují, že většina Švédů uprchlíky ve své vlasti ráda přivítá, realita je však na mnoha místech jiná. Zejména v menších městech a vesničkách, za kterými vyrůstají oficiální uprchlické tábory i provizorní osady, se lidé začínají bouřit. Hněv některých Švédů pocítil i student Mustafa, který přicestoval do města Munkedal z Pásma Gazy.

„Jeden den jsem se tady cítil v bezpečí, hned druhý den po příjezdu azylové centrum lehlo popelem,“ popsal Mustafa pro agenturu Reuters. Nyní tak žije ve strachu a každý večer s spolu s dalšímu prchlíky drží hlídky u svého nového bydliště.

Neznámí žháři útočí nejen na již zabydlená uprchlická centra. Na sklonku října vyhořela plánovaná ubytovna pro uprchlíky ve městě Eskilstuna, asi sto kilometrů západně od Stockholmu. Policie za poslední týdny registruje pět podobných případů. Všechny incidenty se odehrály v jižní části země. Při požárech zatím nikdo nezemřel, podle médií je však jen otázkou času, kdy si útoky vyžádají první oběť.

Proti přistěhovalcům byl podle dosavadního vyšetřování zaměřen také brutální útok ve škole ve Trollhättanu. 22. října tam maskovaný mladík mečem zabil učitele a jednoho žáka. Později vyšlo najevo, že byl sympatizantem krajní pravice a nesnášel imigranty (více o případu se dočtete zde).

Politické body

I kvůli těmto útokům se část veřejnosti kloní k názoru, že benevolentní přijímání přistěhovalců je třeba omezit. Tyto nálady se promítají zejména do vzrůstající podpory politických stran zaměřených na omezení imigrace.

Nejvíce z takové podpory těží Švédští demokraté, kteří překvapivě uspěli už v loňských parlamentních volbách (více o nich zde). Jenže jestliže před rokem získali asi 13 procent hlasů a stali se třetí nejsilnější stranou v parlamentu, podle některých průzkumů z letošního září by nyní volby vyhráli se ziskem až 25 procent hlasů.

Jejich lídr Jimmie Akesson prohlašuje, že jeho strana nemá se žhářskými útoky nic společného, ministryně zahraničí Margot Wallströmová mu však oponuje. Podle ní Švédští demokraté přiživují násilí vyhrocenou rétorikou vůči uprchlíkům.

Fotogalerie

Akessonova strana například nedávno zveřejnila místa, kde úřady plánovaly zřídit uprchlická centra. Švédská agentura pro migraci přitom i kvůli množícím se útokům udržuje plány na zařízení pro uprchlíky v tajnosti.

„Tohle není to Švédsko, které známe. Není to Švédsko, na které bych byl hrdý,“ myslí si premiér Stefan Löfven . Sociálnědemokratický premiér svými postoji odkazuje na doby, kdy Švédsko přijímalo uprchlíky před válkou ve Vietnamu či v Perském zálivu, připomíná agentura Reuters.

Poslední varování

Na severu země však mají na uprchlíky jiný názor. Na dveřích hotelu, který se proměnil na uprchlickou ubytovnu pro 250 lidí, se tam objevil nápis v arabštině: „Tohle je poslední varování. Odejděte z našeho města. Zimu tady nemůžete přežít. Pokud neodejdete, zemřete. Pamatujte na to, že tady není žádná policie. Můžeme vám udělat, co se nám zlíbí.“ Švédové se podle průzkumů v souvislosti se současnou uprchlickou krizí bojí zejména zvýšení kriminality ve městech a zahlcení zdravotnických zařízení.

Žebraví Romové pokoušejí švédskou toleranci, žijí v lesních chatrčích

V Lundu, kde před pár dny vyhořela jedna z plánovaných ubytoven, využili nálady místních Švédští demokraté. Na facebookové stránky umístili plán chystaných uprchlických center ve městě. Na setkání s voliči pak jeden ze členů strany Kent Ekeroth k davu prohlásil: „Vy všichni, kteří zde dnes jste, byste na sebe měli být pyšní. Vy jste ti, díky kterým získáme naši zemi zpět.“

Komisař OSN pro lidská práva Zejd Ra’ad al-Husejn v říjnu prohlásil, že za násilí po celé Evropě spojené s uprchlíky jsou zodpovědní politici, kteří se vezou na vlně agresivní rétoriky. Tedy té, která jim u mnohých může pomoct ke snadným politickým bodům.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.