Evangelíci z dvousettisícového Oberhausenu v Severním Porýní-Vestfálsku měli o víkendu napilno. Z jejich kostela na předměstí Smachtendorf musely zmizet lavice pro věřící, oltář, kazatelna i křtitelnice. Svatostánek zaplnily židle a provizorní lůžka pro 50 žadatelů o azyl z Blízkého východu, kteří se tam v pátek dočasně nastěhují.
„Ve složité situaci, kdy stále sílící proud uprchlíků nutí k zamyšlení o mimořádných opatřeních, chce evangelická církev výrazně přispět s cílem odvrátit přebývání ve stanech nebo dokonce hrozbu bezdomovectví,“ vysvětluje vedení farnosti.
Využití kostela jako dočasného přístřeší pro běžence nabídli vedení města sami věřící, oberhausenská radnice podle deníku Handelsblatt nabídku „ráda přijala“. Na dvoře před budovou stojí stavební buňky s hygienickým zázemím a pračkami. Masivní varhany v kostele zůstanou jako kulisa, ze stěny nezmizí ani zavěšený kříž.
Kostel v Oberhausenu nemusí být zdaleka jediným křesťanským svatostánkem, který přes zimu poslouží žadatelům o azyl. Například evangelíci v Hesensku už jim podle serveru Frankfurter Rundschau uvolnili některé budovy svých sborů.
„Pokud se situace nezlepší, zřejmě budeme muset dát uprchlíkům k dispozici i některé vytápěné kostely a fary,“ řekl novinářům Martin Hein, biskup z Waldecku.
Úřady už zavřely stovky tělocvičen
Ubytování pod střechou a v teple se kromě církevních orgánů snaží migrantům zajistit i jednotlivé radnice a úřady spolkových zemí. Řada lidí totiž během léta a teplejších podzimních měsíců skončila v provizorních stanových táborech, kde v posledních týdnech udeřila zima.
Například v severoněmeckém Hamburku se kvůli nefunkčnímu vytápění stanů, zvlhlým přikrývkám a dlouhému stání v dešti začali migranti bouřit. Ředitelce tábora a dobrovolníkům, kteří jim přišli na pomoc, dokonce vyhrožovali, že své stany zapálí (více o nepokojích v Hamburku zde).
Vyklidit je potřeba také školní tělocvičny napříč Německem, kde úřady zřídily už stovky uprchlických center. Přestože s blížící se zimou učitelé přijdou o možnost navštěvovat se školáky venkovní hřiště nebo běhat v parcích, zabraných tělocvičen neubývá. V Severním Porýní-Vestfálsku jich migrantům podle deníku Die Welt slouží přes 110, v Bavorsku zhruba padesát.
Běžěnce přijímají i malé obce, například vesnička Sumte v Dolním Sasku:
Migranti přezimují na lodi i v hangárech
Některá německá města v posledních týdnech sáhla k neotřelému řešení. Reportéři deníku Rheinische Post upozornili třeba na výletní loď, která na běžence čeká v Dortmundu. Plavidlo, které od tohoto týdne provozuje místní charita ve spolupráci s radnicí, pojme 180 lidí.
Berlínské úřady zřídily ubytovnu pro běžence na bývalém letišti Tempelhof.
Nutno ovšem podotknout, že pouze v Dortmundu momentálně přebývá přes šest tisíc běženců. Velká část z nich dosud žije v přijímacích centrech, tělocvičnách a obytných kontejnerech, některé rodiny skončily v prázdných obecních bytech.
K velkokapacitnímu řešení se odhodlal Berlín, který otevřel centrum pro 2 300 žadatelů o azyl v hangárech bývalého letiště Tempelhof. Migranti tu žijí v menších „pokojích“ oddělených přepážkami, k dispozici mají palandy. Od pondělí mají podle serveru Lausitzer Rundschau k dispozici i společné kuchyně a společenské místnosti.
Postavme město s mešitou uprostřed, sní architekt
Saský ministr vnitra Markus Ulbig koncem října v rozhovoru pro deník Leipziger Volkszeitung prohlásil, že by úspěšní žadatelé o azyl mohli postupně obsazovat opuštěné byty v panelových sídlištích na předměstích bývalé NDR.
Jak ovšem upozorňuje deník Die Welt, rekonstrukce vybydlených objektů by často vyšla dráž než jejich demolice a hledání jiného řešení. Příkladem je opuštěný internát ve čtvrti Prenzlauer Berg na východě Berlína, který by mohl poskytnout střechu nad hlavou stovkám lidí. Během posledních deseti let ho vandalové úplně zničili a v budově chybí nosné konstrukce, kabely i potrubí.
Němečtí architekti a urbanisté si mezitím pohrávají s myšlenkou založit pro běžence zcela nové město. S konkrétním návrhem už přišel například Manfred Osterwald. S budováním lidských sídel „na zelené louce“ už má zkušenosti, projektoval například města v Číně nebo Íránu. Teď by rád soustředil až 30 tisíc azylantů z Blízkého východu na jedno místo, kde by měli k dispozici vše potřebné - domy, školy, obchody, nemocnici a mešitu přímo uprostřed města.
Konzepte für Siedlungen: Willkommen in Neu-Aleppo, der Stadt für Flüchtlinge https://t.co/8nflY1ebBt pic.twitter.com/W1LvgMyKqJ
Uprchlíci by se podle Osterwalda zapojili do plánování podoby nového města, kterému média po vzoru rozstřílené metropole severní Sýrie přezdívají Nové Aleppo. Budoucí obyvatelé mají v architektových představách přiložit ruku k dílu i během samotných stavebních prací a až bude město hotové, sami by řídili jeho chod.
Jednotlivé domy mají být variabilní - s pomocí příček půjde z příbytku jedné rodiny rychle udělat dvojdomek, aby se město snáze vyrovnalo s rostoucí migrační vlnou. Náklady na stavbu Osterwald odhaduje asi na půl miliardy eur, v přepočtu téměř 14 miliard korun.
Velkolepým stavebním projektům ovšem stojí v cestě řada překážek. Německé úřady mají plné ruce práce s tím, aby zajistily přicházejícím běžencům alespoň provizorní ubytování v improvizovaných přijímacích centrech, natož aby se pouštěly do stavby měst.
Je rovněž těžké předpovědět, kolik lidí do Německa přijde - podle některých odhadu by jich letos mohlo být až 1,5 milionu. Pokud navíc občanská válka v Sýrii v dohledné době skončí, velká část tamních azylantů se vrátí domů, což dlouhodobé plány na výstavbu nových sídlišť a měst značně komplikuje.
Čistě přistěhovalecké čtvrti v neposlední řadě představují úrodnou půdu pro vznik ghett, kde se migranti místo integrace mezi Němce uzavřou do sebe, což se může odrazit na růstu kriminality, případně povede k radikalizaci zklamaných obyvatel a jejich potomků.
