V předložených trestních oznámeních se většinou tvrdí, že kancléřka ohrožuje vnitřní bezpečnost Německa, když nebrání běžencům v příchodu do země. Autoři podání jsou přesvědčeni, že uprchlická krize může ohrozit ústavní uspořádání Německa.
Nejvyšší státní zastupitelství oznámilo, že všechna trestní oznámení prověří, jak mu nařizuje zákon. Podle právních odborníků je ale jen velmi malá pravděpodobnost, že by prokuratura začala Merkelovou skutečně vyšetřovat.
„Tato trestní oznámení nemají šanci na úspěch,“ řekl serveru Focus Online profesor práva na pasovské univerzitě Holm Putzke. Podle německých zákonů lze za vlastizradu označit takové jednání, kdy se pachatelé snaží násilím nebo výhrůžkami docílit změny ústavního uspořádání. Ničeho takového se Merkelová podle Putzkeho nedopustila. „Navíc se zatím neprokázalo, že by dosavadní přistěhovalecká vlna nějakým způsobem ovlivnila stav Německa,“ uvedl expert.
Lze přístup Angely Merkelové k uprchlické krizi označit za vlastizradu?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 2. listopadu 2015. Anketa je uzavřena.
V budoucnu se však dá očekávat, že počet trestních oznámení na kancléřku i na další členy vlády vzroste. Časopis Compact nedávno na svých internetových stránkách zveřejnil vzor, jak obvinit Merkelovou z vlastizrady. Případným stěžovatelům stačí do něj vyplnit své jméno a adresu a poslat ho na adresu nejvyššího státního zastupitelství.
Gabriel: Spory Merkelové a Seehofera ohrožují vládu
Z nezodpovědnosti obvinil německý vicekancléř a předseda vládní sociální demokracie Sigmar Gabriel Merkelovou a bavorského premiéra Horsta Seehofera. Jejich spory prý ohrožují akceschopnost vlády při řešení migrační krize a některé lidi vhání podle Gabriela dokonce do náruče krajní pravice.
„Tahle forma vzájemného vydírání a urážení je nedůstojná a jednoduše nezodpovědná,“ uvedl Gabriel v rozhovoru poskytnutém serveru Spiegel Online. „Spor mezi CSU (Křesťanskosociální unií) Horsta Seehofera a předsedkyní CDU (Křesťanskodemokratické unie) Angelou Merkelovou by působil bizarním dojmem i za normálních dob,“ dodal Gabriel, jehož sociálně demokratická strana tvoří s CDU a CSU koaliční spolkovou vládu.
Gabriel reagoval v rozhovoru především na ultimátum, které dal bavorský ministerský předseda spolkové kancléřce na počátku týdne. Vyzval v něm Merkelovou, aby do neděle, kdy se mají předsedové koaličních stran sejít v Berlíně, omezila masový příliv imigrantů do země. V opačném případě pohrozil „nouzovými opatřeními“.
Deník Bild nedávno informoval, že CSU zvažuje odvolání svých tří ministrů ze spolkové vlády. Merkelová ale tento týden uvedla, že příliv migrantů do Německa se nedá jen tak okamžitě zastavit.
Chování CDU a CSU označil Gabriel za nezodpovědné hlavně z toho důvodu, že „uvádí lidi do nejistoty a stupňuje v zemi strach, že to nezvládneme“. Spory mezi sesterskými konzervativními stranami mají podle Gabriela za následek i příklon některých lidí ke krajní pravici.
Pokles preferencí
V nedělním průzkumu volebních preferencí získaly CDU a CSU jen 36 procent hlasů, což představuje nejhorší výsledek za poslední tři roky. Posilovat začala pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD), která by se dostala se sedmi procenty hlasů poprvé do Spolkového sněmu.
„Nepotřebujeme každý den nové nevyzrálé návrhy a pseudodiskuse, ale realizaci praktických opatření: více úředníků rozhodujících o azylovém řízení, jazykové kurzy, vzdělání a rekvalifikace uprchlíků, kteří mohou v Německu zůstat a rychlé vyhoštění těch, kteří zůstat nemohou,“ uvedl vicekancléř.
I samotný Gabriel se však v uplynulých dnech se Seehoferem střetl a to kvůli tranzitním zónám, které chce Mnichov zřizovat po vzoru letišť na hranicích. Žadatelé o azyl bez naděje na úspěch své žádosti by rovnou z nich mohli být posíláni zpět do vlasti. To ale sociální demokrati odmítají.
Bavorsko je v rámci současné uprchlické krize nejpostiženější spolkovou zemí. Denně sem z Rakouska přichází několik tisíc lidí. Ve čtvrtek jich hranici přešlo 5540, v předchozích dnech jich vždy bylo kolem 6500.
