Do médií pronikl před zahájením schůzky návrh závěrečného prohlášení. Kromě jiného uvádí, že země se zdrží přesouvání uprchlíků k následujícím hranicím bez souhlasu tohoto dalšího státu.
Politika „posunování“ migrantů a přesouvání problému dál po trase není podle dokumentu přijatelná. Návrh závěrečného prohlášení také uvádí, že země mohou odmítnout vstup občanům třetích států, kteří při přechodu hranice nepotvrdí svůj zájem požádat v této zemi o mezinárodní ochranu.
Celkem šestnáctibodový návrh se zabývá i tím, kdo má v Evropské unii právo na azyl. „Musíme dát jasně najevo, že lidé, kteří dorazí na naše hranice a nehledají mezinárodní ochranu, nemají právo vstoupit na území EU,“ píše se podle Reuters v dokumentu. Státníci chtějí zrychlit repatriaci lidí, zejména z Afghánistánu a Pákistánu, jimž nebyl udělen azyl, protože neprchají před válkou a útlakem.
Někteří představitelé evropských zemí po příjezdu na místo summitu pronesli poměrně ostrá slova na adresu Evropské unie. „Jde nyní o Evropu. Pokud neuděláme společně vše, co bude možné, obávám se, že to bude počátek konce Evropské unie,“ varoval slovinský ministerský předseda Miro Cerar. Dal jednoznačně najevo, že jeho země přestává příval migrantů zvládat a žádal pomoc s posílením policie i zásadní řecký pokrok při ochraně hranic s Tureckem.
„Přišel jsem diskutovat, ne přijmout nějaké závěry, které nikam nevedou, v zásadě nemají smysl a nijak země nezavazují,“ prohlásil chorvatský premiér Zoran Milanović. „Není v tom žádné riziko. V tom řetězci jsme až čtvrtí. Celá ta definice je zbytečná,“ podotkl Milanović. Dnešní schůzka tak podle něj nejspíš bude jen „příjemnou nedělní debatou“.
„Své závazky splníme včas,“ reagoval k často zmiňované ochraně řeckých hranic řecký premiér Alexis Tsipras.
Také připomněl vznik takzvaných hotspotů k registraci migrantů. Podle agentury Reuters by politici na setkání mohli odsouhlasit vyslání 400 pohraničníků na vnější hranice a vytvoření nových hotspotů, pokud země na vnějších hranicích Unie upustí od posílání migrantů dál do Evropy.
Srbové jsou ochotni přijmout kvóty, přestože nejsou v EU
Viditelně dobře naladěný Viktor Orbán poznamenal, že je třeba konečně začít debatovat o nutnosti dodržovat mezinárodní pravidla. „Doufám, že dnes odpoledne ukončíme politiku otevřených hranic, která je v rozporu se schengenskými pravidly,“ prohlásil. Po obehnání hranic plotem se podle něj Maďarsko stalo „jen pozorovatelem situace“.
Německá kancléřka Angela Merkelová při příchodu řekla, že důležitým cílem nedělní diskuse je domluva na pomoci lidem, kteří s nastupující zimou „bloudí Balkánem“ za stále méně snesitelných podmínek.
S překvapivým sdělením předstoupil před novináře srbský premiér Aleksandar Vućić. Jeho země je prý připravena přijmout určitý počet uprchlíků a nechce budovat nové zdi a ploty. „Jsme připraveni přijmout svou kvótu jako ostatní, i když nejsme členy EU,“ uvedl.
Summit vrcholných představitelů zemí středoevropského a balkánského regionu, ať už jsou členy EU či nikoliv, svolal v polovině týdne šéf komise Jean-Claude Juncker s cílem rychle dohodnout konkrétní opatření, jak před nadcházející zimou řešit krizovou situaci s desetitisíci uprchlíky procházejícími oblastí ve snaze dostat se na západ kontinentu. Jednání se účastní zástupci Rakouska, Bulharska, Chorvatska, Makedonie, Německa, Řecka, Maďarska, Rumunska, Srbska a Slovinska.
