Informace, že vláda německé kancléřky Angely Merkelové kvůli uprchlické krizi zabavuje soukromé hotely, začaly pronikat na sociální sítě, ale třeba i do čtenářských diskuzí pod články portálu iDNES.cz. Popularitu si získaly třeba v souvislosti s výhrůžkami žadatelů o azyl v severoněmeckém Hamburku (více se o nich dočtete zde).
Migranty nově deportují vojáciEmotivní scény na palubě komerčních letadel v Německu končí. |
Obyvatelé přijímacího centra tam v chladném a deštivém počasí mrznou ve stanech a atmosféra mezi běženci houstne.
Někteří z nich už ředitelce tábora nadávali s židlemi v ruce. Jiní vystresovaní žadatelé o azyl vyhrožují, že stany zapálí, aby jim úřady zajistily lepší ubytování.
„Neměla by Endžila zkonfiskovat nějaké hotely a ubytovat je tak, jak náleží vzácným hostům?“ nadnesl pod článkem čtenář Petr Mareček v narážce na kancléřku Angelu Merkelovou. Další z diskutérů jej obratem ujistil, že se to už dávno děje, pouze redakce iDNES.cz o tom mlčí. Podobných „zaručených“ zpráv se na internetu v poslední době objevuje víc.
„Zabavený“ hotel patřil diecéznímu spolku, město ho koupilo
Zmínka o jistém zabaveném hotelu před časem pronikla i do českých médií. Stalo se to na konci srpna. Vláda spolkového státu Hamburk tehdy schválila zákon, který úřadům umožní v případě nouze zabavit soukromý majetek - jedná se však výlučně o opuštěné firemní objekty.
„Obecní úřady po celém Německu zabavily letos už několik budov. Šlo třeba o firemní budovu v Arnsbergu a bývalý rodinný hotel v Olpe,“ napsal tehdy bez dalších podrobností server časopisu Týden. Ilustroval tím současný stav, kdy mohou Němci objekt dočasně zabavit, pokud je to nezbytné pro zajištění veřejného pořádku a zdraví lidí.
Zabavení hotelu rozhodně neprobíhá tak, že na recepci přijde úřednice s razítkem, vykáže hoteliéra i ubytované hosty. Zmíněný komplex v Olpe do letoška patřil diecéznímu spolku, který se po vzoru kněze Adolpha Kolpinga zabývá podporou sociálně slabých. Jezdily tam rodiny z azylových domů.
Na konci loňského července spolek podle serveru WN.de rozhodl, že se provoz hotelu už nevyplatí. Objekt navíc vyžadoval rozsáhlou rekonstrukci. Bylo tedy jasné, že hotel 31. ledna 2015 skončí.
Několik dní poté úřad budovu skutečně oficiálně zabavil, píše zpravodajský server WAZ. Červený kříž tam okamžitě otevřel centrum pro 350 běženců.
Majitel si ovšem na nic nestěžoval. Město bylo s Kolpingovým dílem na všem jasně dohodnuté a církevní spolek ocenil, že jeho budova bude i dál sloužit potřebným. Konfiskace měla jediný důvod - péče o běžence mohla začít hned. Zároveň pokračovala jednání o prodeji. Radnice budovu nakonec koupila 1. dubna, teď ji pronajímá vládě Severního Porýní-Vestfálska.
Uprchlíci obsadili historický dvůr, tratit mohou spekulanti
Vlnu emocí vzbudily v Německu také diskuze o možném zabavení části historického komplexu z konce 19. století, který je v berlínské čtvrti Kreuzberg známý jako Riehmers Hofgarten. Psal o něm deník Frankfurter Allgemeine. Část památkově chráněného dvora zabírá čtyřhvězdičkový hotel, o něm se však mezi politiky vůbec nemluvilo.
Fotogalerie |
Nápad nastěhovat žadatele o azyl do některých z mnoha tamních prázdných bytů vzešel od zastupitelů městského obvodu Friedrichshain-Kreuzberg, kde se tradičně těší značné oblibě levicoví Zelení.
Běžence chtěli proti vůli majitelů nastěhovat do dlouhodobě opuštěných bytů, které si v komplexu 20 domů kupují zejména spekulanti s nemovitostmi.
O zabavení části Riehmers Hofgarten se na konci září už mělo hlasovat, nakonec to však zastupitelé nestihli. To, že se hlasování dostalo až na program schůze, se však mezi Němci neobešlo bez reakce. Komentátor deníku Die Welt poté dokonce napsal, že Zelení „zneužívají uprchlíky k třídnímu boji“. Kreuzberská radnice nakonec návrh podle rádia RBB smetla ze stolu a část prázdných bytů si od majitelů standardně pronajala.
Zvěsti o zabavování hotelů pronikají i do diskuzí pod články iDNES.cz
Konfiskace je jen dočasná, Německo si hotel radši koupí
Redakce iDNES.cz pátrala i po dalších kauzách, které mohly stát u zrodu mýtů o zabavených hotelech. Tipy na konkrétní případy hledala třeba i v diskuzní skupině hnutí Islám v ČR nechceme, která proti přijímání migrantů hlasitě vystupuje. Na žádost o pomoc s nalezením nějakého zkonfiskovaného hotelu však nikdo nereagoval.
Německé úřady nad některými ubytovnami skutečně v nedávné době převzaly kontrolu, objekty si však řádně pronajímají nebo rovnou kupují. Příkladem je třeba bývalý hotel jménem „Bonotel“ v Kolíně nad Rýnem. Radnice ho loni podle serveru Express.de koupila v aukci, kam se dostal po smrti investora a vyhlášení konkurzu.
Zabavení prázdné firemní budovy navíc pro města nemusí být vždy tou nejvýhodnější možností, jak si prostory pro nová uprchlická centra obstarat. Konfiskace je zdlouhavý proces a úřady musí jednoznačně prokázat, že existuje skutečné nebezpečí pro veřejný pořádek či zdraví lidí.
Navíc je třeba doložit, že nikde v okolí nemá město či stát vlastní použitelný objekt. Mnohem častěji proto žadatelé o azyl končí ve sportovních halách, školních tělocvičnách nebo ve vojenských objektech. Der Tagesspiegel před časem upozornil na kuriozitu z berlínské čtvrti Wilmersdorf, kde našli běženci dočasné přístřeší přímo v radniční budově. Na rozdíl od soukromých majitelů pak město - samo sobě - nemusí vyplácet tučné kompenzace.
