Pezident Miloš Zeman v Senátu. (21. března 2013)

Pezident Miloš Zeman v Senátu. (21. března 2013) | foto: Petr Topič, MAFRA

Štěch: Pokud Zeman do týdne neodvolá Babiše, začne jednání o ústavní žalobě

  • 1504
Pokud prezident Miloš Zeman do týdne neodvolá ministra financí a šéfa ANO Andreje Babiše z vlády, jeho kritici v Senátu navrhnou příští úterý projednání ústavní žaloby na hlavu státu. Oznámil to předseda horní komory parlamentu Milan Štěch. Hradní mluvčí Jiří Ovčáček na to reagoval slovy, že vyhrožování prezidentovi je nepřijatelné.

Jestliže by prezident návrhu na Babišovo odvolání nevyhověl během deseti či 14 dnů, „podmínky pro podání žaloby jsou na místě“, dodal Štěch. Zeman chce o Babišově osudu rozhodnout až po návratu z Číny, kde má pobývat do 18. května.

Žalobou pohrozila Zemanovi už v pátek skupina 27 senátorů. Ta se podle místopředsedkyně Senátu Miluše Horské z klubu KDU-ČSL průběžně rozrostla na 34 členů horní komory. Návrh žaloby by podle ní mohl být připraven v řádu dnů. Štěch podotkl, že k projednání návrhu by bylo svoláno zasedání Senátu.

Zeman má řešit Babiše místo cesty do Číny. Vláda mu ji nemusí schválit

Na ultimátum senátorů obratem reagoval hradní mluvčí Jiří Ovčáček. „Vyhrožování prezidentu republiky je v demokratické společnosti nepřijatelné a neakceptovatelné. Už jsme to v historii jednou zažili,“ uvedl na Twitteru.

K přijetí návrhu žaloby na prezidenta je třeba souhlas třípětinové většiny senátorů přítomných na dané schůzi, což je 49 v případě účasti všech 81 členů horní komory. Podání žaloby by pak musely schválit ještě nejméně tři pětiny všech poslanců, tedy minimálně 120 členů dolní komory.

K ústavní žalobě byl zdrženlivý místopředseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS). Podle něj by měl Senát spíše svolat „mimořádnou schůzi, která by se v širších souvislostech zabývala společenskou situací v České republice“. Zároveň ale kritizoval Zemanovo otálení s odvoláním Babiše. Naznačil, že by prezident mohl odvolání provést i během své čínské mise. Štěch by měl podle Kubery navrhnout prezidentské volby v co nejkratším termínu, „aby to trápení co nejdříve skončilo“.

K ústavní žalobě na hlavu státu Senát přistoupil jednou, a to především kvůli rozsáhlé amnestii, kterou vyhlásil bývalý prezident Václav Klaus před odchodem z funkce v roce 2013. Ústavní soud o ní nerozhodl, řízení zastavil s odůvodněním, že Klausův mandát krátce po podání žaloby vypršel.

Jak by se postupovalo

V případě, že by se senátoři k žalobě skutečně uchýlili, probíhalo by to takto:

Vládní krize

Jednání Senátu o návrhu na podání ústavní žaloby je neveřejné. Při jednání o návrzích na podání žaloby lze podávat pouze návrhy na schválení nebo zamítnutí. O návrzích se hlasuje veřejně podle jmen.

Podle zákona o Ústavním soudu je ústavní žaloba na prezidenta projednávána přednostně. Senát může žalobu během projednávání před soudem stáhnout, ale jen do okamžiku, kdy se soudci odeberou k závěrečné poradě.

V řízení před Ústavním soudem jedná za Senát jeho předseda nebo jiná osoba, kterou tím horní komora pověřila. Prezident má právo zvolit si jednoho nebo více obhájců; alespoň jeden z nich ale musí být advokátem.

Pokud Ústavní soud shledá prezidenta vinným, ztrácí hlava státu úřad a způsobilost ho znovu nabýt. Nárok na prezidentský plat a další požitky po skončení výkonu funkce mu v takovém případě nenáleží.

Odsouzený prezident má právo požádat Ústavní soud, aby řízení proti němu bylo obnoveno. Může tak učinit ale jen tehdy, pokud byl předchozí nález soudu ovlivněn trestným činem jiné osoby, nebo uvede-li prezident nové skutečnosti či důkazy, které bez své viny nemohl uplatnit v původním řízení.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video