Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zaplatíme vám, když odejdete. Norsko se zbavuje odmítnutých migrantů

  20:52aktualizováno  20:52
I dlouhé roky čekají uprchlíci v Norsku na vyřízení azylu. Mnoho z nich to proto po čase vzdá a vrátí se domů nebo zkusí štěstí jinde. Motivuje je také nabídka norských úřadů: peníze na ruku a letenka zdarma, když odejdete.

Uprchlíci překračují na kolech rusko-norskou hranici (31. října 2015). | foto: Reuters

„Když přišli do Norska, mysleli si, že se rychle dostanou pod norskou ochranu. Že budou mít možnost pracovat nebo se dál vzdělávat - a možná také přivést si do Norska svou rodinu,“ uvedla pro televizní stanici NRK vedoucí odboru vracení imigrantů Norského ředitelství pro imigraci (UDI) Katinka Hartmannová. Jenže azylový proces může trvat v Norsku měsíce, nebo i dlouhé roky.

Počet žadatelů o azyl ze Sýrie, Iráku a dalších zemí Blízkého východu a Afriky v zemi navíc neustále roste. Zatímco v lednu chtělo v Norsku zůstat 570 lidí, v říjnu už jich bylo přes 8,5 tisíce, píše britský list Independent.

Uprchlická krize

Uprchlickou krizi se tak norské úřady rozhodly řešit svérázně - přistěhovalcům, kteří se rozhodnou dobrovolně vrátit domů, zaplatí letenku a na ruku vyplatí tisíce norských korun.

Pár se dvěma dětmi může podle norského webu The Local získat až osmdesát tisíc norských korun, v přepočtu více než 230 tisíc korun českých.

„Spousta z nich nemůže čekat, až bude azylový proces u konce. Doma mají rodinu, která očekává, že jí pomohou. Norsko dlouhou dobu neumělo přinutit Somálce k návratu domů. Myslím si, že když teď máme možnost asistovaného návratu, více těch, co mají příkaz k odchodu, se přihlásí dobrovolně. Je důležité, abychom v budoucnu měli víc takových iniciativ,“ říká Hartmannová.

Nejen stesk po rodině, ale i představa života v odlehlých oblastech, kde budou jen těžko uplatňovat své pracovní zkušenosti, vede migranty k rozhodnutí odejít.

Podle informací UDI zatím o dobrovolný odchod ze země projevilo zájem více než devět set lidí. „V průměru to letos bývalo sto žádostí měsíčně, v říjnu 150 a v listopadu už 230 přihlášek,“ popsal mluvčí Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) Joost van der Aalst.

Právě tato organizace zpracovává žádosti běženců o zapojení do programu asistovaného dobrovolného návratu. Do programu, který IOM popisuje jako „bezpečný a důstojný“, se mohou přihlásit nejen ti, jejichž azylový proces ještě není u konce, ale i neúspěšní žadatelé o azyl.

Problémy s vracením nelegálních přistěhovalců má také Německo. To za prvních deset měsíců roku letecky deportovalo téměř patnáct tisíc běženců, kteří nezískali azyl. Informovala o tom v úterý německá policie.

Podle politiků však v Německu zůstávají tisíce uprchlíků bez šance na dlouhodobý legální pobyt a nedaří se je vrátit do země původu. Policie rovněž uvedla, že dobrovolně po odmítnutí azylu odešlo víc lidí, než kolik jich musela deportovat, přesný počet však nesdělila (více zde).

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.