Svoji rezignaci premiér Reinfeldt avizoval ještě v neděli v noci. V čele středopravé vlády od roku 2006. Na jaře chce odejít i z čela své konzervativní Umírněné koaliční strany, která získala jen necelou čtvrtinu hlasů, oproti 30 procentům před čtyřmi lety.
Svářeč premiéremStefan Löfven se narodil 21. července 1957 ve Stockholmu. Jako desetiměsíčního ho rodiče odložili do dětského domova, později byl svěřen do pěstounské péče do rodiny, která ho nakonec adoptovala. V roce 1979 začal pracovat jako svářeč ve zbrojařské firmě Hägglunds, kde začal působit jako odborář. V odborech to dotáhl až na šéfa odborového svazu IF Metall. V roce 2006 byl také zvolen do výkonného výboru Švédské sociálnědemokratické strany. V lednu 2012 stanul v čele partaje. |
Po sečtení téměř 99 procent hlasů volby vyhráli sociální demokraté s 31,2 procenty hlasů, což znamená, že vůdce strany Stefan Löfven bude pravděpodobně pověřen sestavením nové vlády.
Jeho misi však zkomplikuje pozoruhodný vzestup radikálně pravicových Švédských demokratů. Ti se podle agentury AFP stávají třetí nejsilnější švédskou politickou stranou se ziskem přibližně 13 procent hlasů, zatímco v minulých volbách před čtyřmi lety dostali 5,7 procenta.
„Jsme teď pány hry. Je zjevné, že ostatní (strany) na nás od nynějška budou muset brát zřetel. Je třeba vládnout zemi a to bude těžké, pokud nebudou ochotni s námi mluvit,“ prohlásil vůdce této protipřistěhovalecké strany Jimmie Akesson.
Švédové už nechtějí další přistěhovalce
Sedm ostatních parlamentních stran až dosud vylučovalo jednání se Švédskými demokraty, kteří by podle projekce veřejnoprávní televize SVT měli v parlamentu posílit z 20 na 47 poslanců.
Koalice sociálních demokratů se Zelenými a Levicovou stranou by měla získat 160 mandátů, zatímco čtyři středopravé strany 142. K dosažení parlamentní většiny je zapotřebí nejméně 175 mandátů. Levicová Feministická iniciativa se ziskem 3,1 procenta hlasů zůstala pod čtyřprocentním prahem, jehož překonání je podmínkou pro vstup do parlamentu.
Löfven jako pravděpodobně nový vůdce země bude moci opřít o dobrý stav ekonomiky a veřejných financí, ale čekají jej složitá jednání o sestavení vlády. Další výzvu představuje i nespokojenost mnoha Švédů s velkorysou přistěhovaleckou politikou, z niž zřejmě pramení úspěch krajní pravice.
Löfven před svými přívrženci již ohlásil, že je připraven pustit se do sestavování nové vlády a že koaliční rozhovory zahájí se Zelenými. Nabídl rovněž nataženou ruku "ostatním demokratickým stranám", které by byly ochotné s ním spolupracovat, s výjimkou Švédských demokratů. Vyjednávání s krajní pravicí vyloučil.
