Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Cesta z Itálie na sever se uzavřela, uprchlíci se hromadí na nádražích

  12:58aktualizováno  17:20
Tisíce běženců uvázlo na italských autobusových a vlakových nádražích kvůli zpřísněným kontrolám na hranicích s Francií a Rakouskem. V Římě radnice již musela zřídit stanový tábor, na hraničním přechodu Ventimiglia v neděli uprchlíci už třetím dnem protestovali kvůli tomu, že se nemohou dostat do Francie.

Uprchlík spí na zemi ve Ventimigliu, které leží u hranic mezi Itálií a Francií (15. června 2015). | foto: AP

Na hlavním železničním nádraží v Miláně uvázly téměř čtyři stovky Afričanů a Syřanů. Tisíce lidí nocují kolem autobusových a vlakových nádraží v Římě, kde radnice musela zřídit stanové tábory. Místní si totiž stěžovali na špatné hygienické podmínky.

Policie u přechodu Ventimiglia zastavila stovky běženců mířících dál do Evropy a převezla je do záchytného tábora v přístavním městě Savona.

Francouzský ministr vnitra Bernard Cazeneuve přísný postup policie bránil. „Itálie se o ně (uprchlíky) musí postarat, tak to určuje evropské právo,“ řekl v rozhovoru pro stanici BFMTV. Podle něj je příliv uprchlíků ve srovnání s loňským rokem obrovský a francouzské úřady už za letošek z hranic do Itálie vrátily přes 6 000 běženců.

Fotogalerie

Schengenská dohoda umožňuje volný pohyb osob mezi většinou zemí EU, ale Rakousko a Francie v posledních dnech posílily kontroly na hranicích s Itálií. Nepouštějí do svých zemí imigranty, kteří se pak vracejí do italského vnitrozemí. Vídeň již přestala vyřizovat žádosti o azyl (více zde). Rakouské, francouzské, ale i německé úřady obviňují Řím, že přivírá oko nad imigranty, kteří se snaží z Itálie vycestovat.

Podle stávajících pravidel by běženci měli podat žádost o azyl v zemi, v níž poprvé překročili hranice Evropské unie, v praxi se to však neděje. Do Itálie loni přicestovalo přes 170 tisíc uprchlíků, ve sběrných zařízeních jich nyní je jen 76 tisíc.

„Je známo, že mnoho uprchlíků prostě v Itálii zůstat nechce. Je jasné, že navzdory pokusům tady tyto lidi udržet je těžké jim zabránit ve vycestování do dalších států, kde mají přátele nebo příbuzné,“ řekl agentuře DPA Mario Morcone, šéf odboru azylové politiky na italském ministerstvu vnitra.

Uprchlíci musejí v Itálii z vlaků:

Itálie kvůli přílivu imigrantů chce po Evropské unii větší solidaritu a změnu azylové politiky. Podporuje také myšlenku stanovení kvót pro přijímání imigrantů, které by alespoň částečně ulevily migračnímu tlaku na jihoevropské země. Podle diplomatů v Bruselu hrozí, že systém kvót nebude v nejbližší době možné prosadit pro široký odpor v unii 28 států. Proti se staví deset zemí EU včetně Česka.

Mrtví na Sahaře

V poušti v Nigeru se podle Mezinárodní organizace pro migraci našlo 18 těl běženců. Ležela tam více než deset dní. Uprchlíci ze západní Afriky zemřeli zřejmě na dehydrataci, když se ztratili v pouští bouři. Přes Saharu podle organizace letos zamíří za lepším životem až sto tisíc běženců.

Zdroj: BBC

Italský premiér Matteo Renzi chce ještě před bruselským summitem plánovaným na konec června o problému uprchlíků mluvit s britským premiérem Davidem Cameronem, s německou kancléřkou Angelou Merkelovou nebo s francouzským premiérem Manuelem Vallsem.

On sám považuje počet 24 tisíc uprchlíků, kteří by podle navržených kvót měli putovat z Itálie do dalších členských zemí EU, za nedostatečný. „Podělit se jen o 24 tisíc uprchlíků, to považuji spíše za provokaci,“ uvedl Renzi.

Podle odhadů by letos do Itálie mělo přijet přes 200 tisíc nelegálních migrantů.

Nejhorší krize od druhé světové války

K současné situaci v Evropě se vyjadřuje i nová zpráva mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI). Podle ní svět zažívá nejhorší uprchlickou krizi od druhé světové války a politici nesou značný díl viny na tom, že se zatím nenašel způsob, jak milionům běženců lépe pomoci. Podle šéfa AI Salila Shettyho světoví lídři co se týče reakce na obrovskou vlnu uprchlíků „ostudně selhali“ a jejich nečinnost vedla k tomu, že na útěku před krvavými konflikty zemřely tisíce civilistů.

Uprchlická krize

„Jsme svědky nejhorší uprchlické krize naší epochy, během níž se miliony žen, mužů a dětí snaží přežít brutální války a zacházení pašeráků lidí a vlád prosazujících své sobecké zájmy namísto projevení základní lidské solidarity,“ uvedl Shetty.

Zpráva už ve svém názvu hovoří o tom, že panuje jakási „tajná dohoda“, v jejímž rámci se téma uprchlíků odsouvá stranou a neřeší. Za nejkřiklavější případ označuje uprchlíky před konfliktem v Sýrii, kde podle AI běženci nezískali „žádnou smysluplnou mezinárodní podporu“. Před válkou už utekly čtyři miliony Syřanů a břemeno péče o ně nesou z 95 procent sousední státy. Například v Libanonu už tvoří uprchlíci pětinu populace.

Organizace upozorňuje i na tíživou situaci v Africe, kde jsou na útěku před konflikty v Nigérii, Jižním Súdánu, Středoafrické republice a Burundi přes tři miliony lidí. V jihovýchodní Asii už se letos pokusilo v cestě za lepším životem 25 tisíc uprchlíků překonat Bengálský záliv, ve Středozemním moři už při plavbě z Afriky do Evropy zemřelo 1 865 lidí.

„Krize v Evropě a jihovýchodní Asii ukázaly, že vlády dokážou ignorovat své právní závazky a humanitární požadavky,“ uvedla Amnesty International s tím, že pokud by státy reagovaly lépe, mohlo by být mrtvých uprchlíků mnohem méně.

S kamerou iDNES.cz jsme byli v českém středisku pro uprchlíky:

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.