Vypadá to jako hlášení z bitev prohrané války: uprchlíci jsou už na ostrově Kos, chytají je v alpských průsmycích, cpou se do kamionů českých řidičů ve francouzském Calais, vyloďují se na Sicílii, plují do Austrálie, nedávno byla na pochodu dokonce dětská armáda mířící ze Střední Ameriky do USA.
Tisíce zachráněnýchNejméně 4 000 běženců zachránily během tohoto víkendu mezinárodní síly ve Středozemním moři. K sobotním 3 500 zachráněným se v neděli podle agentury AFP přidalo dalších 500. Žádné oběti nejsou hlášeny. Počet ilegálních migrantů, kteří se do Itálie dostali od začátku roku, tak podle úřadů vzrostl na 50 tisíc. Zdroj: ČTK |
Zdá se, že druhé stěhování národů začalo. A opravdu to tak je. Už dvacet let. Po tu dobu činí podíl uprchlíků, přistěhovalců či lidí přicházejících za prací tři procenta světové populace. Neklesá, ani nestoupá. Přesto je imigrantů stále víc.
Je to tím, že přibývá lidí, takže tři procenta rok co rok znamenají vyšší číslo. V polovině 90. let to bylo 160 milionů, loni už 235 milionů. Počet roste, ovšem jak pro koho.
I když zemí nabírající nejvíc cizinců je Amerika, nenese o moc větší náklad než Evropa. Statistiky OSN hovoří jasně. Například čísla z roku 2010: každý desátý obyvatel Evropy byl přistěhovalec (ale započítávají se i Poláci v Británii, Ukrajinci v Česku, Britové ve Španělsku atd.), což znamená, že Evropa překonala světový trend víc než třikrát, zatímco Amerika s Kanadou čtyřikrát. Naopak v Asii tvořili přistěhovalci jen 1,5 procenta obyvatel.
V pohybu ti, kteří bohatnou
Ale to platilo ještě před arabským jarem, které dalo do pohybu milionové vlny běženců, z nichž velká část zamířila do Evropy.
Arabské jaro a války na Blízkém východě i v Africe způsobily ještě jednu věc. Přepsaly hlavní uprchlické trasy: ohnuly je k severu.
Dosud Evropa žila v omylu, že nejvíc běženců míří na její půdu – faktem je, že větší část jich zatím vždy absorbovala přímo Afrika, Blízký východ a Asie.
Teď však došlo ke změně, přetočením uprchlických tras na sever vzniká nový trend. Bohaté státy nesou na svých zádech stále větší břímě. Přesto je představa, že Evropa je hlavní cíl pro všechny, jen iluzí.
Protože války vyrábějí stále více uprchlíků, nese stále větší zátěž i rozvojový svět. Ještě před deseti lety zajistil nové domovy pro sedmdesát procent zahraničních běženců, dneska je jich už šestaosmdesát procent. Při pohledu na lodě plující z Libye se to zdá neuvěřitelné, ale skutečné proporce ukáže malý příklad z poslední doby.
Do Evropy připlulo přes Středozemní moře asi 270 000 běženců za celý uplynulý rok. Malé africké Burundi teď vyslalo při pokusu o puč do Tanzanie uprchlickou vlnu o sto tisících lidí.
Hlavní důvod, proč se Afričané a Arabové dali po pohybu, je zřejmý: války. Ale není tím jediným, co je dostává až do Evropy. Před lety neprchali tak daleko. Nyní jim paradoxně pomáhá to, že jejich země si polepšily. Běženci mají možnost získat peníze, jiní mohou zorganizovat dopravu. Čím je svět bohatší, tím víc má migrantů. Do pohybu se nedávají nejchudší země, ale ty na vzestupu.
Svět se zmenšil díky busům brázdícím Saharu i mobilům. Evropa už není tak daleko, navíc v ní je řada bratranců, kteří poskytnou radu a pomoc pro první týdny. Čím víc jich v Evropě je, tím víc dalších doma je v pokušení balit. To naznačuje trend budoucnosti.
Protože taková cesta pořád není jednoduchá, něco se mění i ve složení migrantů. Klesá počet žen, je to záležitost mladých mužů.
Opravník omylů
Protože Evropa má pocit, že je nyní hlavním cílem, jen několik detailů, jež to uvádějí do správné perspektivy. Například to, že polovina všech přistěhovalců světa míří jen do deseti zemí. První jsou USA, druhé Rusko, třetí Německo, čtvrtá Saúdská Arábie, páté Emiráty.
A právě tam mají největší podíl přistěhovalců. Celých 84 procent.
Proto nejfrekventovanější trasa migrantů dneška nevede z Libye na Sicílii, ale z jihovýchodní Asie na Blízký východ, kde Asiaté pracují.
Stovky uprchlíků na lodích míří do Evropy:
17. května 2015 |
