Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Na Sicílii dřou uprchlíci na polích. Někteří otročí, jiní berou 30 tisíc

  11:35aktualizováno  11:35
Z masivní uprchlické vlny většinou profitují zejména pašeráci. Na jihu Itálie však služby imigrantů využívají také farmáři. Mnoho z nich jim platí minimální mzdu. Najdou se však i tací, kteří jsou štědří. Ovoce a zelenina, která vzešla z práce uprchlíků, následně putuje do všech koutů Evropy.

Někteří dělníci dostávají za dřinu na polích minimální mzdu, jiní si přijdou na desítky tisíc. Na snímku uprchlíci pracující na poli nedaleko města Syrakusy. | foto: AP

Velká část Evropy nad současným přílivem uprchlíků pomyslně lomí rukama a velí k rázným opatřením, které uvažují i o potápění lodí pašeráků. Uprchlíci nás zničí a budou jen zneužívat štědrý sociální systém, zní zejména ze zemí východní Evropy. Málokdo však ví, že stovky uprchlíků na jihu Itálie zajišťují produkci ovoce a zeleniny, která proudí do celého kontinentu.

Uprchlická krize

Migranti mají po příjezdu do Itálie na výběr. Můžou prchnout dále do Evropy, nebo přímo v Itálii zažádat o azyl, na který musí čekat mnohdy i několik měsíců. S čekáním přichází nedostatek financí. Práce na nekonečných polích jihu Itálie se jim jeví jako ideální obživa. Ti, co mají štěstí, narazí na štědré zaměstnavatele.

„Práce je tady dobrá,“ sdělil reportérům agentury AP 33letý Súdánec Khamis, který se živí sbíráním brambor ve městě Syrakusy na jihovýchodě Sicílie. Za den si vydělá 50 eur (asi 1350 korun), mnohem více, než je průměrný plat uprchlíků na jiných polích. Výplatu dostává na ruku a část z ní musí odvádět zprostředkovateli práce.

Konkurence na jihu Sicílie je vysoká a mnozí zájemci o práci kvůli ní utíkají z uprchlických center a žijí ve skromných táborech co nejblíže sicilským městům, kde zemědělci každé ráno nabírají pracovní síly.

„Většina uprchlíků žije ve skromných příbytcích bez vody nebo toalety. Vaří si na ohni,“ popisuje podmínky v uprchlických osadách italská imigrační právnička Angela Ghennet Lupová.

Osady uprchlíků a 1200 eur za měsíc

Osady sice nejsou zaneseny v mapách, místní však moc dobře ví, kde je najít. „Krajina je tady opravdu rozlehlá. Možná je neuvidíte (osady), ale jsou tady,“ vysvětluje Súdánec Safí Adem. On sám měl po příjezdu do Itálie štěstí. Podařilo se mu získat práci v Římě. Žil tam několik let. Když přišel vyhazov, rozhodl se spojit s několika dalšími uprchlíky a na Sicílii rozjet obchod s čerstvým ovocem a zeleninou. Byznys se mu však zhroutil a nakonec skončil na poli.

Nyní přežívá na místě, kterému uprchlíci říkají Hotel Súdán. Kolem ruin staré sicilské farmy jsou poházeny desítky matrací, které překrývají malé napnuté plachty. Desítky mužů zde žijí již několik měsíců. Oblečení si perou v plastových nádobách. Každé ráno vyráží do Syrakus a doufají, že se na ně usměje štěstí. Koho si farmář nevybere, vrací se zpět a o práci se znovu uchází následující den. Nejvýkonnější pracovníci získávají stále pracovní místo.

Fotogalerie

Zatímco zbytek Itálie je zmítán protipřistěhovaleckými náladami, sicilští farmáři jejich pracovní nasazení vítají.

„Imigraci tady bereme jako zdroj,“ vysvětluje Chiara Lo Biancová, která na Sicílii řídí úspěšný byznys s organickými citrusy a zeleninou.

Produkty z jejích farem míří zejména na trhy v severní Evropě. Dělníky z řad uprchlíků Biancová najímá na náročnější práce, zejména sběr cuket. Za měsíc prý platí honorář 1 200 eur, v přepočtu tedy více než 32 tisíc korun.

Mohlo by se tedy zdát, že zaměstnávání uprchlíků je oboustranně výhodné. Stačí se však podívat do sousedního regionu Kalábrie a obrázek více méně poklidného soužití farmářů a uprchlíků se rázem mění. „Osmdesát procent dělníků zde dostává načerno vyplacených 25 eur na den,“ uvádí Alberto Barbieri z organizace Doctors for Human Rights.

Současná uprchlická vlna podmínky ještě zhorší. Do konce roku by k italským břehům mohlo připlout až dvě stě tisíc migrantů. Vzroste konkurence a uprchlíci tak budou ochotni pracovat za stále nižší honoráře ve zhoršujících se podmínkách, píše ve své publikaci o využívání uprchlických dělníků na Sicílii Sandra Paola Alvarez Tinajerová.

Minimální mzda a špatné zákony

Využívání uprchlíků na italských farmách není nic nového. Už v roce 2013 lidskoprávní organizace Amnesty International upozorňovala na nelidské podmínky na některých farmách. Zpráva se zaměřovala zejména na regiony Latina a Caserta, problém je však podle Amnesty „celoplošný a systémový“.

Luxusní jachty a děti zdarma. Pašeráci lákají uprchlíky jako cestovky

Na porušování práv uprchlíků se zaměřila také dvojice průzkumů serveru Ecologist.

„Za posledních deset let italské úřady mírní stížnosti veřejnosti na nebezpečí přílivu uprchlíku tím, že zavádí striktní pravidla a nařízení. Ty však migranty dostávají do situace, kdy jsou snadnou obětí pro zneužívání,“ vysvětluje výzkumnice Francesca Pizzutelliová. Kontrola migrace podle ní nikdy nesmí zajít tak daleko, aby porušovala lidská práva.

Čistý štít podle serveru nemají ani farmáři. Mnoho z nich totiž nedodržuje minimální stanovenou mzdu 5,7 eur na hodinu. „Dnes jsem pracoval od šesti ráno do šesti večer, jen s třicetiminutovou přestávkou. Zaplatili mi 20 eur. Pokud se vám to nelíbí, je za vámi spoustu dalších, kteří tuhle práci vezmou,“ sdělil jeden z uprchlíků. Zaměstnavatelé, kteří uprchlíkům platí férovou mzdu, jsou stále spíše výjimkou.

Uprchlická krize v Evropě

Otázka uprchlíků se stala jedním z hlavních témat v Evropě kvůli nekončícímu přílivu migrantů, kteří směřují přes Středozemní moře. Tisíce imigrantů míří k břehům Evropy na přeplněných pašeráckých lodí, které často ztroskotají. V polovině dubna při nejhorší takové tragédii utonulo kolem 800 lidí (více zde).

Za nárůstem počtu uprchlíků stojí mimo jiné chaos a bezvládí v Libyi. Vzhledem k příznivým jarním teplotám i klidnému moři během letních měsíců se očekává, že letos do Itálie dorazí až 200 tisíc nelegálních imigrantů, což by bylo až o 30 tisíc více než v loňském roce (vše o uprchlické krizi najdete zde).

Evropská komise před pár dny představila plán, jak se vypořádat s přílivem migrantů. Jeho pilířem by mělo být přerozdělování uprchlíků v rámci zemí EU. Komise také navrhuje EU přijmout 20 tisíc lidí z uprchlických táborů mimo Evropu (více zde).

INFOGRAFIKA: Kolik žádostí o azyl by jednotlivé země musely řešit, pokud by přerozdělovací pravidla platila už v roce 2014






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.