Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V Donbasu pohřbívají mrtvé na dvorech, v nemocnicích svítí svíčkami

  23:03aktualizováno  23:03
Kvůli konfliktu na Ukrajině už svůj domov opustily desetitisíce lidí. Ti, kteří zůstávají, žijí realitou války. Na mnoha místech nefunguje voda, elektřina ani plyn. „Z nemocnic utekla většina personálu, dochází léky a pacienti tu často leží jen při svíčkách,“ vysvětluje Tomáš Vlach z organizace Člověk v tísni.

Raisa Jelisjevová v troskách domu v Mikolajevce nedaleko Slavjansku, který zničil dělostřelecký granát. | foto: Tomáš Vlach (Člověk v tísni)

Obyvatelé Donbasu utíkají jen s minimem věcí a jejich domy jsou po ostřelování často zcela zničené. „Lidé se ukrývají ve sklepech. Banky jsou navíc zavřené, a tak se lidé nemohou dostat ke svým úsporám,“ popisuje situaci Vlach. Lidé většinou nachází útočiště u svých příbuzných nebo v uprchlických centrech.

Krize na Ukrajině

Jedním z uprchlíků je i sedmiletý Maxim, který před pár dny utekl z Luhansku do Popasné, kde jemu a příbuzným z města Pěrvomajskoje starosta přidělil místo v ubytovně jedné z místních továren. Boje probíhají jen pár kilometrů odsud a granáty létají každou noc. Ukrývají se proto ve sklepě. V ubytovně si ale mohou vařit, lidé nosí potraviny a nocleh mají zdarma.

S životem v ostřelovaném městě se to nedá srovnat. „V Pěrvomajském nefungují obchody. Separatisté někteří místní všechno rozkradli,“ říká další obyvatel ubytovny Nikolaj s tím, že denně vybuchují granáty a jsou mrtví a ranění.

Lidé si přitom musí poradit sami. „Nefunguje záchranka ani hasiči. Když už dojde k nejhoršímu, pohřbívají lidé své mrtvé ve dvorech, protože jakákoli cesta po městě je nebezpečná,“ dodává Nikolaj.

Dostat se z ostřelovaných oblastí přitom není jednoduché. Odvážní taxikáři si za cestu mezi frontovými liniemi berou v přepočtu až 1 000 korun. Podle uprchlíků může třistakilometrová cesta z oblasti bojů kvůli objížďkám a zátarasům trvat až 24 hodin. Další možností je utéct přes louky a pole, kde ovšem leží miny.

Zatímco na začátku června se počet vnitřních uprchlíků z doněcké a luhanské oblasti podle UNHCR pohyboval kolem 2 600, na začátku srpna už jich bylo 102 600. Mezi registrovanými uprchlíky je přes 20 000 dětí.

Podívejte se, jak vypadá město, kterým prošla fronta. Uglegorsk dobyla zpět ukrajinská armáda:

„Riskla jsem to a běžela“

Jedním z těch, kdo v oblastech zasažených boji zůstává, je i Raisa Jelisjevová. „Bylo to krátce před devátou ráno. Výbuch, plno prachu, už jsem myslela, že je konec. Vyběhla jsem z bytu na schody, kolem se různě prohýbaly panely, říkala jsem si – zavalí mě to, nebo ne? Nakonec jsem to riskla a běžela,“ vzpomíná na okamžik, kdy její dům v Mikolajevce nedaleko Slavjansku zničil dělostřelecký granát.

Fotogalerie

Pod troskami domu zemřelo 12 lidí, jednu ze sousedek záchranáři vytáhli z trosek až po třech dnech. Náhradní ubytování úřady uprostřed války neřešily. „Pomohli sousedi s malým kamrlíkem kus vedle,“ říká paní Raisa.

„Co bude dál, nevím. Mám čekat? Nebo odjet pryč? Do Ruska? V Petrohradu jsem se narodila,“ zamyslí se Raisa. „Kam bych jezdila – bez peněz. A stejně mě tam nikdo nečeká,“ říká po chvíli.

Výbuch a najednou se dívali z obýváku na ulici

Ukrajinka Olga Babrickaja a Ruska Marina Pavličenko trpěly během bojů v Semjonovce nedaleko Slavjanska spolu. „Zůstaly jsme tu samy. Dvě ženské v jednom domě,“ říká Olga s tím, že se všichni z domu odešli buď do Ruska nebo k příbuzným. Marině zabil manžela granát, když pracoval v psychiatrické léčebně.

Jak pomoci

Humanitární organizace Člověk v tísni na východě Ukrajiny pomáhá vnitřním uprchlíkům, ale také lidem, kteří se vracejí do poničených oblastí, opravují poškozené domy a byty.

Ukrajinským uprchlíkům můžete pomoc i vy. A to příspěvkem na účet sbírky SOS Ukrajina 93209320/0300 nebo dárcovskou SMS ve formě DMS SOSUKRAJINA na číslo 87777.

Obě ženy dům uklidily, natáhly na rozbitá okna igelit a pak začalo obléhání úřadů, aby obnovily dodávky elektřiny a vody. Na plyn stále čekají, stejně jako na komisi, která by měla určit rozsah škod a případnou kompenzaci, kterou by lidé mohli dostat po skončení konfliktu od vlády.

V tu ale doufá málokdo. Obě berou plat v přepočtu dva tisíce korun měsíčně. „To je jen na přežití, ale nic za to nepostavíme. Co s tím budeme dělat? Prostě necháme dům jak je a budeme doufat, že buď ho někdo opraví, nebo nám prostě spadne na hlavu,“ říkají svorně.

Nina Kravetsová z nedalekého Kramatorsku má štěstí, že jejich dům je na očích, a tak starosta slíbil opravu. Jednou v noci je probudil výbuch a najednou se dívali z obýváku přímo na ulici. Nábytek a vybavení bytu, na které vydělávali celá léta, zničil granát. „Naštěstí jsme v té místnosti nespali,“ vzpomíná Nina.







Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.