Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Batalion Azov. Bojovníci ve stínu vlčí runy vytáhli do války o Donbas

  15:08aktualizováno  15:08
Proti separatistům na východě Ukrajiny bojují i dobrovolnické milice. Jenou z nich je batalion Azov, který během svého krátkého působení dobyl důležitý přístav Mariupol. V jeho řadách jsou příznivci krajní pravice, veteráni ukrajinské armády i nadšenci z Itálie či Německa.

Minulé pondělí se v centru Kyjeva konala slavnostní přehlídka. Pod jezdeckou sochou legendárního kozáckého velitele Bohdana Chmelnického skládali přísahu věrnosti Ukrajině dobrovolníci praporu Azov.

Půvabné Ukrajinky dobrovolníky odjíždějící do boje s proruskými separatisty v Donbasu pevně objímaly a plakaly, holčičky jim na cestu rozdávaly čokolády a plyšáky. A muži v maskáčových uniformách a černých kuklách poté odpochodovali pod žlutou vlajkou s tzv. vlčím hákem, runovým symbolem, který v minulosti používala například jedna z tankových divizí SS.

Pro Rusy je existence praporu Azov jasným důkazem, že vlády v Kyjevě se chopili fašisté. Ruský šéf diplomacie Sergej Lavrov uvedl, že příslušníci praporu stojí za nedávným útokem na ruskou ambasádu v Kyjevě a že je financuje gubernátor Dněpropetrovské oblasti, oligarcha Ihor Kolomojskij. To by bylo značně pikantní už proto, že Kolomojskij je Žid. Jaká je tedy historie praporu Azov?

Banda zelenáčů i veteráni z Afghánistánu

Myšlenka nových jednotek rekrutovaných z řad dobrovolníků se v hlavách nové kyjevské vlády zrodila letos v březnu po pádu prezidenta Viktora Janukovyče. Kyjev tehdy rozpustil nechvalně známé policejní jednotky Berkut podezřelé ze střelby do demonstrantů na Majdanu, čímž ministerstvo vnitra přišlo o svoji elitní údernou jednotku.

Krize na Ukrajině

Nový ministr vnitra Arsen Avakov proto schválil sestavení nových jednotek na dobrovolnické bázi, které měly podle prvotních plánů čítat až dvanáct tisíc lidí. Postupně tak vznikly nejméně tři dobrovolnické prapory: Donbas, Dněpr a Azov.

Ukrajinský analytik Mykola Rjabčuk soudí, že kyjevská vláda ani neměla moc na výběr, pokud chtěla účinně čelit vzpouře na východě země. "V době, kdy se snaží opět vybudovat zničenou armádu a očistit bezpečnostní složky od ruských agentů (...) se jeví využití dobrovolnických jednotek jako nejschůdnější a nejfunkčnější řešení," uvedl pro iDNES.cz Rjabčuk.

Založení batalionu Azov a dalších jednotek je podle něj odezvou na dvě věci - ruskou invazi a laxnost ukrajinské armády, policie a bezpečnostní složek. „Ukrajinské instituce nikdy nebyly silné, za poslední tři roky navíc byly systematicky ničeny Janukovyčem a jeho ruskými sympatizanty,“ připomíná Rjabčuk.

Při formování nových jednotek se silně angažovalo ultrapravicové hnutí Pravý sektor. Právě jeho stoupenci tvořili radikální křídlo protestů na Majdanu a účastnili se i bojů s jednotkami Berkut.

Nováčci i ostřílení válečníci

U vzniku praporu Azov stál Andrij Bileckyj, jeden z šéfů krajně pravicové scény na Ukrajině. Žlutá vlajka s vlčím hákem, která minulé pondělí vlála u pomníku hejtmana Chmelnického, je standartou jeho neonacistické organizace Sociálně-národní shromáždění.

Bileckému pomáhal také současný velitel praporu Volodymyr Špara - jeden ze tří pravicových extremistů, kteří byli ještě letos v lednu odsouzeni na šest let za pokus vyhodit do povětří sochu Lenina v Boryspilu. Protesty proti verdiktu tehdy přerostly v krvavé srážky s policií, Špara a jeho kamarádi byli dva dny po pádu Janukovyče propuštěni.

Bojeschopnou jednotku se podařilo sestavit během pár týdnů a 5. května ministerstvo vnitra dostalo hlášení, že prapor Azov je připraven k boji. Do zbraně se přihlásilo mnoho nadšenců, kterým ukrajinská média kvůli jejich černým uniformám začala říkat „muži v černém“. Nejmladším bylo pouhých 18 let, do batalionu však vstoupili i padesátníci.

„Spousta mužů neměla žádné vojenské zkušenosti. Co si však přinesli, byl bojovný duch a odhodlání," popsal začátky batalionu Špara pro amerického novináře Hala Fostera ve službách kazašského zpravodajského serveru en.tengrinews.kz

Do jednotky vstoupilo i několik zkušených vojáků, kteří mohli zaučit naprosté začátečníky. "Někteří nováčci měli dobré bojové instinkty, skutečnou zbraň však v ruce nikdy nedrželi," popsal Špara. Podle reportéra agentury AFP, který s jednotkou strávil dva týdny, jsou v jednotce i veteráni z Afghánistánu či Ukrajinci, kteří v roce 2008 bojovali po boku Gruzínců proti Rusům.

Útok v popelářském voze

Narychlo poskládaný prapor prošel zkouškou ohněm při své první velké akci - útoku na separatisty v Mariupolu. Při operaci naplánované na 13. června spolupracoval s ukrajinskou armádou, Národní gardou a dalšími dobrovolnickými prapory. Rozhodujícího dne za úsvitu vyrazilo do boje 400 mužů, dvě stovky z toho byli bojovníci praporu Azov.

Fotogalerie

V čele jejich konvoje jel popelářský vůz, který bojovníci praporu Azov opancéřovali a přimontovali na něj protiletadlový kanón ráže 22 milimetrů. Posádka vozidla, které podle reportéra AFP připomínalo stroje z apokalyptických filmů o Šíleném Maxovi, vyháněl separatisty z jejich barikád, kterých se hned poté zmocnili Ukrajinci.

Přestřelka trvala přes sedm hodin. Bojovníci ukrajinských jednotek zastřelili pět separatistů a několik dalších zranili. Když střelba utichla, obrátili své zbraně k nebi a za oslavné palby skandovali jména svých praporů.

Úspěch však mohli slavit jen částečný. Nepodařilo se jim totiž zadržet žádného z vůdců separatistů. Ti podle všeho při ofenzivě vzali nohy na ramena. Že měli naspěch dokazuje i to, že vojáci později na jejich stolech našli téměř plné talíře s polévkou (více o bitvě o Mariupol se dočtete zde).

Dobytí Mariupolu i tak znamenalo pro novou kyjevskou vládu významný úspěch. Největší ukrajinský přístav na břehu Azovského moře je klíčovým přístavem pro export oceli z Donbasu a leží na silnicích vedoucích z ruské Rostovské oblasti do ukrajinského vnitrozemí.

„Nejsme tady na výletě“

I přes velký bojový úspěch batalion Azov trpí stejnými problémy, jako většina ostatních ozbrojených složek ve službách Kyjeva. "Máme nedostatek všeho. Včetně jídla a zbraní," smutní Špara. Když už dodávky dorazí, tak většinou s obrovským zpožděním.

Špara si také stěžuje, že kyjevská vláda situaci na bojišti nerozumí. "Nechápou, že tady nejsme na výletě," vrtí hlavou. Největší morální podporou tak podle něj pro jeho muže za poslední dobu bylo, když před pár dny od obyvatel města Berďansk dostali 60 kilo jahod.

Do řad batalionu Azov díky úspěchu v Mariupolu se hlásí čím dál víc dobrovolníků nejen z Ukrajiny, ale i z Polska, Německa a dalších evropských států. Batalion tak čítá již přes tisíc bojovníků. Asi 600 nových rekrutů nyní podle serveru kyivpost.com směřuje do Doněcké a Luhanské oblasti.

Rjabčuk si myslí, že otázky na původ a extremistickou základnu nových úderných jednotek nejsou na místě. „Skutečným problémem je, že jsme ve válce. Čelíme invazi cizí země. Není správný čas zkoumat, kdo je pravicově, levicově nebo liberálně demokratický. V tuto chvíli musíme bránit naši zemi před ruskými a proruskými žoldáky, kteří kradou, unášejí, mučí a zabíjejí náš lid. Politický pohled vojáků neznám - ten eventuálně zjistíme až při volbách, ne na bojišti,“ myslí si ukrajinský analytik (rozhovor s Mykolou Rjabčukem o krizi na Ukrajině si můžete přečíst zde).

Mapa Ukrajiny - Mariupol






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.