Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ukrajina podepsala klíčovou smlouvu s Evropskou unií, Rusové se zlobí

  9:59aktualizováno  12:51
Představitelé Evropské unie v pátek na summitu v Bruselu podepsali ekonomickou část asociační dohody s Ukrajinou. Asociační smlouvy s EU podepsaly také Gruzie a Moldavsko. Moskva varuje, že podpis dohody mezi Bruselem a Kyjevem bude mít vážné následky.

„Nejsou to ledajaké smlouvy, ale milníky v historii našich vztahů a pro Evropu jako celek,“ prohlásil prezident EU Herman Van Rompuy předtím, než ukrajinský prezident Petro Porošenko, gruzínský premiér Irakli Garibašvili a jeho moldavský kolega Iurie Leanca dokumenty podepsali.

Hlavní pozornost se soustředila na podpis ekonomické části asociační dohody s Ukrajinou, neboť asociační smlouva s EU stála na počátku hluboké politické krize v této zemi.

Krize na Ukrajině

„Jaký úžasný den,“ prohlásil před podpisem dohody Porošenko. „Možná nejdůležitější den pro moji zemi po vyhlášení nezávislosti,“ prohlásil čerstvý ukrajinský prezident.

„Ukrajina v uplynulých měsících zaplatila nejvyšší možnou cenu za to, aby se její evropský sen stal skutečností. Nesmí zůstat neodměněna,“ zdůraznil Porošenko a zopakoval, že jeho země chce vstoupit do EU, až na to bude připravena. Slíbil zároveň, že je odhodlána realizovat bolestné reformy, které sbližování s unií vyžaduje.

„V Kyjevě i jinde lidé položili životy za toto užší spojení s Evropskou unií. To nikdy nezapomeneme,“ podotkl Van Rompuy.

Stvrzení ekonomické části umožní odstranění naprosté většiny dovozních cel mezi EU a Ukrajinou. Postupně se také budou sbližovat ukrajinské a unijní normy a zjednoduší se přístup ukrajinského zboží na evropský trh. Politickou část asociační smlouvy podepsal už na konci března ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk.

Smlouva předpokládá sbližování a počítá s prohlubováním spolupráce mezi blokem a Kyjevem ve 28 klíčových oblastech od dopravy přes vědu, zdraví, zemědělství po bezpečnostní či zahraniční a regionální politiku. Dokument má celkem přes 1 200 stránek a například 43 příloh.

Český premiér Bohuslav Sobotka při příjezdu na jednání v Bruselu označil rozhodnutí všech tří východoevropských zemí prohloubit spolupráci s unií za správné. „Je to příležitost těmto zemím pomoci rozvíjet jejich demokratické systémy, podporovat lepší právní stát a lepší zacházení s investory,“ řekl českým novinářům.

Asociační smlouvy podle něj také přinesou větší možnosti pro české podnikatele v těchto zemích a pro vzájemný obchod. Ve čtvrtek zveřejnila česká vláda analýzu, podle níž zrušení celních bariér na Ukrajině výrazně sníží náklady českých exportérů. Český vývoz by díky tomu měl vzrůst o miliardu korun za rok a česká ekonomika si dlouhodobě přijde na dvě miliardy korun ročně, tvrdí studie.

Bude to mít vážné následky, varuje Moskva

Rusko reagovalo na podpis dohody mezi Kyjevem a Bruselem velmi podrážděně. Podle náměstka ruského ministra zahraničí Grigorije Karasina bude mít smlouva pro Ukrajinu vážné následky a omezí její svrchovanost. „Následky pro Ukrajinu i pro Moldavsko budou nepochybně vážné,“ dodal Karasin.

Komentář

Ukrajinci odmítli být Putinovými Eurasiaty

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov prohlásil, že Rusko přijme blíže nespecifikovaná opatření pro ochranu své ekonomiky, jakmile se projeví negativní následky asociační smlouvy. Mluvčí blíže nespecifikoval povahu chystaných kroků, řekl jen, že obsah těchto opatření je „očividný“. Podle Peskova se „podnikne vše, co je nezbytné pro ochranu ruské ekonomiky“.

„Budeme muset uzavřít trh pro ukrajinské, moldavské a gruzínské zboží,“ varoval místopředseda hospodářského výboru Státní dumy Michail Jemeljanov. Pokud by se ruský trh ocitl nechráněn před bezcelně dovezeným evropským zbožím, ruští výrobci by utrpěli nemalé ztráty. „Musíme postupovat rázně, abychom je ochránili,“ řekl poslanec.

Podle předsedy zahraničního výboru ruské Státní dumy Alexeje Puškova může Ukrajina jen v nejbližších dvanácti měsících zaznamenat v důsledku asociační smlouvy ztráty ve výši 40 miliard dolarů (800 miliard Kč).

Sám ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že pokusy vnutit Kyjevu umělou volbu mezi Ruskem a Evropou přivedly ukrajinskou společnost k rozkolu.“Ukrajina se musí vrátit na cestu míru, dialogu a porozumění,“ řekl šéf Kremlu při přebírání pověřovacích listin skupiny budoucích velvyslanců.

Fotogalerie

Agentura RIA Novosti oznámila, že Rusko a EU chtějí v nejbližší době uspořádat jednání na expertní a ministerské úrovni, které by mělo vyjasnit sporné otázky pramenící z ukrajinského přidružení. Náměstek ruského ministra zahraničí Alexej Meškov agentuře řekl, že expertní rozhovory by se měly uskutečnit už v příštích dnech, ministerské jednání je naplánováno na 11. červenec.

Čtyři body

Evropští politici se na bruselském summitu také shodli na čtyřech bodech, které podle nich musí být do pondělí 30. června splněny k uklidnění situace na Ukrajině.

Lídři unijních zemí v textu žádají o zahájení vážných rozhovorů o provedení Porošenkova mírového plánu a propuštění všech rukojmích včetně zbývajících pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Dalším bodem je dohoda na mechanismu, který by mohl pod dohledem OBSE kontrolovat skutečné dodržování příměří a také ochranu ukrajinsko-ruské hranice. Ukrajinským úřadům musí být také předána kontrola tří hraničních přechodů v Izvarynu, Dolžanském a Krasnopartizansku.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.