Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

PŘEHLEDNĚ: Vůdci separatistů? Ruský rozvědčík, krupiér či "Děda Mráz"

  14:15aktualizováno  14:15
Východ Ukrajiny už měsíce neovládá Kyjev, ale separatisté, kteří v Donbasu vyhlásili i dvě samostatné "lidové republiky". Přinášíme přehled nejdůležitějších postav, které vývoj v Donbasu ovlivňují. Jsou mezi nimi členové neonacistických skupin, váleční veteráni a například i bývalý krupiér.

Vyhlášení nezávislosti Luhanské oblasti (Luhansk, 12. května 2014). | foto: Reuters

Pavel GubarevDoněcký gubernátor

Gubarev, někdejší člen neonacistické skupiny Ruské národní sjednocení, byl na začátku března demonstranty na doněckém Leninově náměstí zvolen "lidovým gubernátorem" Doněcké oblasti. Gubarev a jeho příznivci následně vzali útokem budovu doněcké regionální vlády a obsadili ji.

Pavel Gubarev, "lidový gubernátor".

Separatisté, kteří si ho zvolili do čela, tehdy ještě nechodili v maskáčích ani otevřeně nenosili palné zbraně, jak se později stalo normou.

Gubarev, který dříve pracoval v reklamní agentuře, je naopak jedním ze svých kostýmů známý. Na internetu koluje video, v němž vystupuje jako Děda Mráz.

Gubareva zatkla 6. března ukrajinská tajná služba SBU. O dva měsíce později ho vyměnili za své agenty, které zadržovali separatisté. Vzhledem k tomu, že Doněcká lidová republika byla vyhlášena na začátku dubna, když byl ještě ve vězení, není Gubarevova funkce gubernátora oficiální a jeho pozice mezi separatistickými vůdci tak není zcela jasná.

Vjačeslav PonomarjovStarosta Slavjansku

Děvětačtyřicetiletý šéf továrny na mýdlo a veterán sovětského námořnictva je v čele slavjanských separatistů od 12. dubna, kdy se zmocnili hlavních vládních budov ve městě. Slavjansk se následně stal jednou z hlavních bašt vzbouřenců a Ponomarjov "lidovým starostou" města.

Velitel proruských separatistů v Slavjansku Vjačeslav Ponomarjov (14. dubna...

Ponomarjov mimo jiné několikrát vyzval Rusko, aby separatistům přišlo na pomoc proti ukrajinské armádě. "Žádáme vás, abyste co nejdříve zvážil vyslání mírových jednotek, které by ochránily obyvatele před fašisty," vzkázal v dubnu moskevské vládě. "Jestliže nemůžete vyslat síly k udržení míru, pošlete nám zbraně," dodal Ponomarjov.

Slavjanští separatisté pod jeho vedením mají na svědomí několik únosů. Zadrželi mimo jiné několik novinářů i pozorovatele Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Valerij BolotovPrezident Luhanské lidové republiky

Samozvaný vůdce Luhanské lidové republiky Valerij Bolotov oznámil, že požádal...

Veterán sovětské armády, který se účastnil i bojů v Náhorním Karabachu. Byl jedním z těch, kdo 6. dubna ovládli sídlo tajné služby SBU v Luhansku a později se zmocnili i dalších vládních budov. 

Bolotov pak jako gubernátor stanul v dubnu v čele Luhanské lidové republiky, v květnu byl zvolen jejím prezidentem.

Den po referendu o nezávislosti Luhanské a Doněcké oblasti na něj byl údajně spáchán atentát. Bolotov vyvázl jen s lehkým zraněním.

Denis PušilinPředseda doněckého parlamentu

Ze všech separatistických vůdců působí Pušilin nejuhlazeněji. Rodák z ukrajinské Makijivky totiž namísto maskáčů a baseballové čepice - jakési uniformy separatistů na Ukrajině - nosívá sako a košili.

Předseda doněcké "vlády" Denis Pušilin (12. května 2014)

Po Gubarevově zatčení ho Pušilin nahradil v čele doněckých separatistů. Později byl zvolen předsedou doněcké sněmovny a stal se tak de facto hlavou Doněcké lidové republiky (DLR).

Pušilin po službě v ukrajinské armádě prošel několika zaměstnáním, mimo jiné pracoval jako krupiér v kasinu a nabízel produkty finanční pyramidy MMM-2011.

I když se stal jednou z nejvýraznějších tváří proruských vzbouřenců, jeho pozice zdá se není příliš silná. Velitel batalionu Vostok Alexandr Chodakovskij o něm řekl, že je pouhou figurkou.

Igor Girkin (Strelkov)Ministr obrany Doněcké lidové republiky

Ruský občan Igor Girkin, známější jako Strelkov, pochází z Moskvy. Podle ukrajinské tajné služby SBU je agentem ruské vojenské rozvědky GRU. Ministr obrany Doněcké lidové republiky, který velí operacím v okolí Slavjnsku, je podle Rádia Svobodná Evropa (RFE/RL) pravděpodobně jednou z nejmocnějších osobností mezi separatisty.

Igor Girkin (Strelkov), ministr obrany Doněcké lidové republiky.

Jeho minulost je nejasná. Ví se o něm, že přispíval do ultranacionalistického časopisu Zavtra, podle ruských médií se účastnil konfliktů v Podněstří, Bosně a Hercegovině a Čečensku. Na internetu kolují Girkinovy snímky v historický kostýmech, jeho koníčkem jsou totiž rekonstrukce známých bitev.

Alexandr BorodajPremiér Doněcké lidové republiky

Moskvan a ruský občan Borodaj se po přijetí ústavy Doněcké lidové republiky stal jejím premiérem. K místním separatistům se přitom zřejmě přidal teprve několik týdnů před tím. Podle New York Times však už byl v Rusku známou postavou. Borodaj, zastánce panslavismu a velkoruské ideologie, je údajně jedním z těch, kdo ovlivňují i ideologii Kremlu. 

Alexandr Borodaj, premiér Doněcké lidové republiky.

Borodaj dříve pracoval jako konzultant investičního fondu v Moskvě. Kromě toho stejně jako Strelkov působil v nacionalistickém listu Zavtra. Společného však mají ještě víc. Borodaj New York Times řekl, že společně se Strelkovem v 90. letech "bránili práva místních Rusů" v Podněstří. A byl to právě Strelkov, který Borodaje údajně na Ukrajinu pozval. Ještě než dorazil do Doněcku, radil Borodaj premiérovi krymské separatistické vlády Aksjonovi.

Borodaj vzbouřence na konci května vyzval k větší kázni a k tomu, aby skončili s rabováním. Prapor Vostok poté údajně na jeho pokyn obsadil sídlo regionální vlády v Doněcku, v níž si představitelé Doněcké lidové republiky v březnu zřídili své sídlo (více čtěte zde). Podle RFE/RL to může značit, že se Borodaj snaží upevnit svou moc a diskreditovat předešlé vedení DLR.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.