Turecké úřady často naloží uprchlíky, které převezou do více než tisíc kilometrů vzdálených táborů na jihu a východě země. Některé potom deportují i do země zmítané válkou, ze které utekli. Zpráva nazvaná „Evropský dveřník“ dokumentuje mezi 17. a 20. listopadem celkem 130 deportací z Turecka.
Deportace do státu, kde by uprchlíkům hrozilo nebezpečí je přitom v rozporu s tureckým i mezinárodním právem.
Turecko dlouhodobě taková tvrzení odmítá s tím, že všechny případy vracení uprchlíků jsou konzultovány se zástupci organizací OSN. Už na začátku prosince se však turecký ministr pro evropské záležitosti Volkan Bozkir nechal údajně slyšet, že jeho země plánuje „okamžitě vrátit zpět asi 100 tisíc syrských uprchlíků, kteří mají domov na území bez islamistů“ (více čtěte zde).
Pracovníci Amnesty International (AI) mluvili s 23letou Syřankou pocházející z města Hamá (to nyní ovládá syrská armáda, pozn. red.), která jim uvedla, že ji v tureckém táboře Düziçi zatkli a řekli, že musí jet zpátky. „Jdi zpátky do Sýrie nebo zůstaneš ve vězení, to jsou tvoje možnosti.“
Podobné zážitky má i 47letá Syřanka z Idlibu (současná bašta rebelů pozn. red.). Tu v Düziçi drželi i s jejími čtyřmi dětmi ve věku 12, 10, 8 a 3 let. Úředníci jí dali dokument, který ji nutili podepsat. Podle něj měla podepsat, že se dobrovolně vrátí do Sýrie.
Dokument, o kterém mluví i další, je v turečtině, ačkoliv většina Syřanů turecky neumí. Překlad není k dispozici a jediná věta v arabštině zní: „Vracím se do Sýrie dobrovolně.“ Některým dokument úředníci i zakrývali jiným papírem a nenechali je si ho okopírovat ani vyfotit. Na dokument vyžadují i otisk prstu, který jim berou i za pomoci fyzického násilí. Jedna z uprchlic popsala, že viděla turecké úředníky, jak takto nutí i tříleté dítě, které tak dávalo souhlas se svou deportací.
V detenčních zařízeních je bijí a drží v poutech
Zpráva kritizuje i zacházení v detenčních zařízeních. Uprchlíci nemají kontakt s okolním světem, s rodinou ani s právníky. Hovořit s nimi mohli jen tehdy, pokud si schovali mobil. Turecké bezpečnostní síly s nimi navíc údajně krutě zacházejí a někteří migranti byli několik dní drženi v poutech a biti. AI také kritizuje Evropskou unii za to, že její fondy částečně financují stavbu „detenčních zařízeních, kde jsou uprchlíci drženi v izolaci“.
„Je šokující, že peníze EU se používají na nezákonný detenční a návratový program,“ píše se ve zprávě. „EU musí zajistit, aby při řešení problému migrace její fondy a spolupráce s Tureckem podporovaly, a ne podkopávaly práva uprchlíků a migrantů,“ uvádí AI.
Ankara a EU se minulý měsíc dohodly, že Turecko dostane tři miliardy eur (asi 81 miliard Kč) na zlepšení situace syrských uprchlíků. Těch nyní v Turecku pobývá asi 2,2 milionu.
AI ve zprávě vyzvala Turecko, aby ukončilo nezákonné zadržování a deportace uprchlíků. EU a Ankara by měly zřídit efektivní nezávislý mechanismus, který by dohlížel na dodržování lidských práv a na využívání fondů EU. Dokud tomu tak nebude, měl by se akční plán EU-Turecko pozastavit.
Turecko má na svém území největší počet uprchlíků na světě. Jen v říjnu 2015, a to přes nepříznivé podmínky, které nyní na moři panují, přeplulo z Turecka do Řecka přes 150 tisíc lidí. Loni to touhle dobou bylo 8 500. Pomoc v Turecku do dnešních dnů vyhledalo přes 2,2 milionu uprchlíků ze Sýrie a dalších 230 tisíc žadatelů o azyl z dalších zemí.
