Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Chemický arzenál pomáhaly Asadovi budovat USA i Československo

  17:06aktualizováno  17:06
Syrský režim zbudoval svůj mohutný arzenál chemických zbraní díky Sovětskému svazu, Československu a Íránu. Pomohly mu k tomu však i dodávky ze západní Evropy a Spojených států. Napsal to americký list The New York Times s odvoláním na americké diplomatické depeše a odtajněné zpravodajské zprávy.

Háfiz Asad, otec současného syrského prezidenta Bašára Asada. Právě on začal před lety s budováním syrského chemického arzenálu. | foto: Profimedia.cz

Již v roce 1991 americké zpravodajské služby dospěly k závěru, že "Československo a Sovětský svaz poskytovaly Sýrii chemické látky, systémy pro jejich nasazení a výcvik", uvedl renomovaný list New York Times (NYT).

Podle stejné zpravodajské zprávy má Sýrie nejspíš i půltunové letecké bomby se sarinem, tedy nálože se zřejmě větší kapacitou, než byly raketové hlavice, které 21. srpna usmrtily stovky lidí na předměstí Damašku.

Syrský konflikt

Klanu Asadů pomáhala jedna základní skutečnost: často neškodné látky, jejichž vývoz je povolen, je možné použít k výrobě smrtících zbraní. Dvě generace Asadů tak vytvořily ohromné zásoby chemických zbraní prostřednictvím zdánlivě legitimních společností dovážejících legálně použitelné chemikálie.

Vojenský expert a publicista Lukáš Visingr uvedl, že je možné, že by Československo komponenty pro chemické zbraně do Sýrie dodávalo. "Náš chemický průmysl byl velice silný, tak by mě to vůbec nepřekvapilo," řekl iDNES.cz Visingr.

"Jestli jsme jim tam něco dodali před tolika lety, tak už to dnes však nemá moc hodnotu," dodal vojenský expert. To co Sýrie od nás získala a používá, jsou podle něj spíše vozidla bojové pěchoty, letouny L-39 nebo vojenské tatry.

Sýrie si nikdo nevšímal

Stejně tak Sýrie využila chaosu po zhroucení Sovětského svazu. Jeden ruský generál odpovědný za likvidaci starých sovětských chemických zbraní, který zemřel před deseti lety, údajně pomáhal syrské vládě při vytváření zásob chemických zbraní, napsaly NYT s odvoláním na dalšího ruského generála.

V 80. letech se sice stále více zemí snažilo bránit snahám Sýrie o získávání chemických zbraní a zakazovalo prodej látek, které by jí v tom mohly pomáhat. Archivy ale ukazují, že syrský režim využíval právních mezer, laxního prosazování zákazu i toho, že se mezinárodní společenství soustředilo na snahy zabránit šíření jaderných zbraní.

"Bylo to frustrující," řekl Juan Zarate, bývalý zástupce poradce pro otázky národní bezpečnosti někdejšího prezidenta George Bushe mladšího. "Hodně lidí se snažilo, ale vždy tu pochopitelně byly naléhavější priority jako íránský jaderný program a Severní Korea," řekl Zarate. Syrské chemické zbraně tu vždy byly, ale nikdy se nedostaly na vrchol světových priorit, dodal.

Kyanid draselný z USA

Klíčové chemikálie a rakety s hlavicemi pro chemické zbraně nedodávaly do Sýrie jen země dlouhodobě podporující Asadovu vládu jako Írán a Rusko. Byla to i Čína (někdy operující prostřednictvím KLDR), řada západních zemí a někdy i americké firmy, uvedly NYT s odvoláním na americké diplomatické depeše, které před třemi lety zveřejnil server WikiLeaks.

V USA byla jedním z nejznámějších případů společnost Maine Biological Laboratories z Waterville ve státě Maine. Několik jejích vedoucích manažerů bylo uznáno vinnými, že v roce 2001 dovolili sérii dodávek do Sýrie zahrnující zakázané biologické látky. Z diplomatických telegramů vyplývá, že nejmenovaná americká společnost dodala v roce 2006 syrské dětské nemocnici kyanid draselný, ale nezajímala se o to, zda chemikálie byla použita v nemocnici nebo na výrobu chemických zbraní, píší NYT.

Z dalšího diplomatického telegramu vyplývá, že jeden holandský koncern dodal syrskému ministerstvu průmyslu, které je napojeno na syrskou armádu, monoethylenglykol. Podle nizozemských představitelů může být tato látka použita v průmyslu například na nemrznoucí směsi, ale i při výrobě yperitu a možná i plynů VX a sarin.

Historické okamžiky - komplikovaný vývoj v Sýrii:

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.