Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Úder na Sýrii? Asadovu zemi chrání důmyslná protivzdušná obrana

  18:02aktualizováno  18:02
Prvotní vojenský zásah v Sýrii by zdaleka nebyl tak hladký, jak je Západ z posledních let díky technologické převaze zvyklý. Přesným leteckým a raketovým úderům na syrské velení a nejobávanější karty v rukou Bašára Asada v podobě balistických střel a chemických zbraní by pravděpodobně muselo předcházet zničení důmyslné protivzdušné obrany a letectva.

Operace v Sýrii by byla daleko složitější. Spojenci by museli čelit hustému systému protivzdušné obrany | foto: Profimedia.cz

Pokud se Západ v čele s USA a Británií skutečně rozhodne k vojenské intervenci proti režimu Bašára Asada v Sýrii, musí počítat s tím, že vojensky narazí na daleko silnějšího protivníka, než byl naposledy Muammar Kaddáfí v Libyi, před ním Saddám Husajn v Iráku nebo kdysi Slobodan Miloševič v bývalé Jugoslávii.

Asadův arzenál

Damašek spoléhá hlavně na chemické zbraně, jež mají být protiváhou jaderného arzenálu Izraele. První bojové plyny si Sýrie pořídila od Egypta už v sedmdesátých letech minulého století. Delší dobu už však má vlastní výrobní kapacity a vlastní zásoby sarinu a yperitu a podle některých zdrojů také látky VX. Spekuluje se i o projektu biologických zbraní, jenž se má zaměřovat na anthrax, botulotoxin a ricin.
Jako nosiče bojových látek slouží Sýrii rozsáhlý arzenál balistických střel. Kromě raket FROG-7, 9K72 Elbrus (Scud-B) a 9K79 Točka (SS-21 Scarab) dodaných ještě ze Sovětského svazu si Damašek pořídil také severokorejské zbraně série Hwasong (Scud-C a Scud-D) s dostřelem přes 700 kilometrů. Vypouštěcí zařízení jsou umístěna v podzemních tunelech, jež je chrání před útoky ze vzduchu.

Překvapivé raketové útoky z ponorek a bleskové letecké údery na centra syrského velení a klíčovou vojenskou infrastrukturu by musely jít ruku v ruce s útoky na hustou síť protivzdušné obrany, kterou Sýrie se zkušenostmi ze tří válečných konfliktů buduje a vylepšuje už dlouhá desetiletí.

"Bylo by pošetilé se domnívat, že by Sýrie neudělala s protivzdušnou obranou vůbec nic. Operace v Sýrii by byla daleko složitější než v Iráku v roce 2003 a nepoměrně rizikovější než v Libyi před dvěma roky," konstatoval letecký expert Jiří Ondrášek.

Znovu se by se opakovalo nepsané pravidlo, že kdo ovládne vzdušný prostor, bude mít navrch. Ohledně počtu letounů a jejich výzbroje by to sice nebyl pro případné západní spojence žádný problém, avšak ovládnout nebe nad Sýrií a vynutit si silou bezletovou zónu pro další operace a podporu syrských rebelů by mohlo "vyjít velmi draho".

Otázkou hlavně zůstává, zda by prvotní úder byl "dost rychlý a zdrcující", aby zabránil například odpálení syrských balistických raket.

Sýrie dlouho a intenzivně na své protivzdušné obraně pracovala i s vydatnou pomocí Ruska. Analytici soudí, že vícevrstevnatou strukturu obrany dokonce sovětští a posléze ruští experti sami navrhovali. Celá země je také protkána velmi hustým systémem včasného varování v podobě statických a mobilních radarových stanovišť a senzorů.

Největší ohrožení pro letouny spojenců by představovaly nejmodernější ruské protiletadlové komplety S-300, ale jejich dodání i přes některé proklamace zatím nebylo potvrzeno. Velké nebezpečí však představují protivzdušné samohybné systémy Buk (v kódu NATO SA-11 Gadfly) středního dosahu, schopné zasáhnout letící cíle až na 35 kilometrů. Po syrském území jich má být rozeseto až 200. A o nebezpečnosti těchto střel se už mohli přesvědčit paradoxně ruští piloti během rusko-gruzínské války o Jižní Osetii v roce 2008. Zničeno nebo poškozeno jimi mělo být několik ruských letounů.

Záběry z vojenských manévrů syrské armády ukazují, že protivzdušná obrana disponuje i moderními verzemi Buk-M2 (v kódu NATO SA-17 Grizzly) s dostřelem až 50 kilometrů. Páteří protivzdušné obrany jsou pak raketové komplety dlouhého dosahu S-200. Těch má mít Sýrie zhruba čtyři desítky.

Raketový systém 2K12 - KUB ve výzbroji české armády

Raketový systém 2K12 - KUB ve výzbroji české armády

Baterie protiletadlových střel S-75

Baterie protiletadlových střel S-75

Protiletadlový komplet Buk-M2

Protiletadlový komplet Buk-M2

A pokud by došlo na nasazení bitevních letounů nebo vrtulníků pro podporu povstalců, má Sýrie celou řadu nebezpečných zbraní. Jde až o 500 nejrůznějších systémů sovětské respektive ruské provenience. Od starších S-75 a S-125 (SA-2 Guideline a SA-3 Goa), přes mobilní na pásových a kolových obrněncích umístěné 2K12 Kub (SA-6 Gainful), 9K33 OSA (SA-8 Gecko), 9K31 Strela-1 (SA-9 Gaskin) a 9K35 Strela-10 (SA-13 Gopher) až po moderní Pancir-S1 (SA-22).

Ve výzbroji mají syrské vládní jednotky také přes 4 tisíce ručních protiletadlových kompletů a stovky protiletadlových kanónů včetně ruských samohybných ZSU-23-4 Šilka.

Syrské letectvo je slabé

Ačkoliv oslabená syrská armáda přišla během uplynulých měsíců v bojích s opozičními rebely o mnoho techniky, od stíhaček přes vrtulníky až po obrněná vozidla, bezzubá však zdaleka není. A to se týká i syrského letectva, které by sice dokázalo samo o sobě vzdorovat daleko moderněji vybaveným a početnějším nepřátelům jen pár hodin, nicméně pár tvrdých ran by bylo schopno rozdat.

Syrské letectvo je rozmístěno na čtrnácti známých leteckých základnách.

Letecké základny syrských vzdušných sil. Dalších šest je poničeno nebo je dříve obsadili opoziční povstalci

Letecké základny syrských vzdušných sil. Dalších šest je poničeno nebo je dříve obsadili opoziční povstalci

Nejvýkonnější bojová letadla syrských vzdušných sil představují ruské stroje MiG-29. Má jich být 40 až 75. Různé odhady však hovoří o tom, že bojeschopných je jich jen asi polovina. "Letouny MiG-29 jsou chloubou syrského letectva a tomu bude zřejmě odpovídat také jejich provozuschopnost a bojeschopnost. Do operací proti povstalcům nebyly nasazeny a syrské letectvo je má pro jiné případy," uvedl letecký odborník a publicista Jiří Ondrášek.

Papírově má syrské letectvo také přes 80 stíhaček MiG-23MLD, asi 60 útočných MiG-23BN, zhruba 50 stíhacích bombardérů Su-17 a Su-22, možná 40 přepadových či průzkumných MiG-25, dvacítku Su-24 a téměř 200 starých MiG-21. "I když jsou staré, jde většinou o poslední vývojové verze daných typů," upozornil Ondrášek.

Kolik jich skutečně létá, není možné ověřit. Do boje může Sýrie nasadit i část ze 70 tabulkových cvičných letounů L-39 Albatros československé výroby. K tomu je ještě potřeba připočítat zhruba 70 bitevních vrtulníků, zhruba polovinu tvoří francouzské stroje SA-342 Gazelle se střelami HOT, a přibližně 120 dopravních či víceúčelových vrtulníků.

Na moři hrozí ruské střely

Prvotní údery by podle analytiků zřejmě spojenci vedli hned z několika směrů. Z geografického hlediska se totiž Sýrie dá dost těžko bránit. Předcházel by jim patrně delší satelitní a elektronický průzkum.

Syrské ozbrojené síly

Armáda:
- aktivní služba: 325 tisíc
- záložníci: 314 tisíc
Polovojenské síly: 108 tisíc
Tanky: 4 950
Obrněná vozidla: 3 950
Dělostřelecké systémy: 3 440
Protivzdušné systémy: 5 400
Bojové letouny: 480
Podpůrné letouny: 160
Vrtulníky: 190
Protivzdušné raketové systémy: 4 700
Válečné fregaty: 2
Pobřežní a minové lodě: 26
Podpůrné a výsadkové lodě: 6

Zdroj: Military Balance 2010

Británie, Francie a případně další evropští spojenci by patrně začali rychle budovat předsunuté základny třeba na Kypru nebo v Turecku. I když v případě Libye k prvním úderům startovaly francouzské a britské letouny z domovských základen.

USA by v první fázi zřejmě vsadily na ponorky a letadlové lodě. Válečná plavidla však mohou být v ohrožení, a to i přesto, že je syrské námořnictvo velmi slabé.

Sýrie má k dispozici jen dvě zastaralé protiponorkové fregaty sovětského modelu a dvě desítky člunů. Syrské fregaty jsou vyzbrojeny vrhači protiponorkových raket a torpédy, ale nenesou žádné řízené střely. K tomu je určena desítka člunů. Dále Sýrie provozuje jedenáct pobřežních hlídkových plavidel vyzbrojených pouze kulomety, pět minolovek, tři výsadkové a tři podpůrné logistické lodě.

Velké nebezpečí ale představují nadzvukové těžké protilodní střely Jachont ruské výroby, kterých má mít Damašek ve výzbroji až 72. Střela označovaná jako "zabiják lodí" může být odpálena z hladinových plavidel, ponorek, letadel i mobilních pobřežních baterií a její účinný dostřel je až 300 kilometrů. Některé zprávy ale naznačují, že právě skladiště těchto střel mohla být terčem izraelských náletů z letošního jara.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí
Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí

Recenze si přečtěte na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.