Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

OTÁZKY A ODPOVĚDI: Co vše řeší kongresmani před útokem na Sýrii

  6:59aktualizováno  6:59
Barack Obama před několika dny přenesl odpovědnost za rozhodnutí o vojenském zásahu v Sýrii na Kongres. Tím nyní hýbají názorové neshody a schválení útoků může být podle mnohých pozorovatelů přinejmenším velmi problematické. Na jaké nejzásadnější otázky by si měli členové Kongresu odpovědět před definitivní zelenou pro syrskou intervenci?

Americký Kongres rozhoduje o případném útoku USA v Sýrii. | foto: Profimedia.cz

1Proč by se Spojené státy vůbec měly zajímat o Sýrii?

Odpověď na tuto otázku je prostá. Spojené státy jako největší světová velmoc by neměly přihlížet zabíjení civilistů, a to v sebevzdálenější zemi. Sýrie je navíc obklopena trojicí spojenců USA – Izraelem, Jordánskem a Tureckem. Syrský konflikt by se v budoucnu mohl přelít přes jejich hranice a rozdmýchat mnohem větší problémy v regionu, v kterém jsou již nyní mezinárodní vztahy více než napjaté.

2Měly by USA bojovat za úmluvu o chemických zbraní?

Obamova administrativa by měla jako jeden z hlavních důvodů případného útoku prosazovat potrestání režimu Bašára Asada za použití chemických zbraní. Až dosud panovala křehká a v minulosti těžce vyjednaná úmluva z roku 1993, že armády po celém světě nebudou používat ve válkách chemické zbraně a zajistí také jejich postupné zničení (k červnu roku 2013 tuto dohodu uznalo 189 zemí).

Jedním z mála státu, které tuto úmluvu nepřijaly, je i Sýrie. To však podle znalců nemůže omlouvat jejich použití proti civilistům.

V Damašku je reaktor, útok bude jadernou katastrofou, varuje Rusko

Pokud tedy Spojené státy Asada nepotrestají za jejich zjevné použití, zřejmě se k ozbrojenému útoku neodhodlá ani nikdo jiný. Výsledek? Oslabení předešlých dohod a možná hrozba do budoucna.

Všichni si zároveň pamatují několik měsíců starý slib Baracka Obamy, že právě prokazatelné použití chamických zbraní bude příslovečnou "červenou linií". Šéf Bílého domu tak jasně naznačil, že takovém případě Amerika vojensky zasáhne. Pokud Kongres úder proti syrskému režimu odmítne, slovo amerického prezidenta nebude mít v budoucnosti příliš velkou váhu

3Co mohou USA případným vojenským zásahem ztratit?

Existuje možnost, že americké nálety syrskou armádu vyprovokují k dalšímu nasazení chemických zbraní. Tímto krokem by mohl režim demonstrovat svůj nesouhlas s přístupem Západu.

Fotogalerie

Útok také může v Sýrii rozdmýchat protiamerické nálady a převést na stranu Asada řadu nových přívrženců. Opomíjet nelze ani případné ztráty v řadách civilistů. Přesnost raket totiž není stoprocentní a Asad může civilisty používat i jako živé štíty před vojenskými objekty.

Američané se však především bojí, že by mohli být do konfliktu zataženi. Obama i šéf diplomacie Kerry vylučují možnost, že na syrskou půdu vstoupí noha amerického vojáka a vláda opakovaně ubezpečuje, že půjde o jednorázový útok. Konflikty z minulosti však mnohokrát ukázaly, že jasné plány se tváří v tvář realitě mnohdy hroutí.

4Může Sýrie opětovat útok USA?

Tato varianta se jeví jako nepravděpodobná. Syrská armáda podle všeho nemá takovou kapacitu, aby zvládla výraznější vojenskou odpověď proti USA (více o výzbroji syrské armády čtěte zde). Pokud pomineme technické možnosti, poslední věcí, po které Asad touží, je vyprovokovat větší konflikt s největší armádou světa. Jedinou možností je tak symbolický útok na některého ze spojenců USA. 

5Měly by se Spojené státy pokusit svrhnout Asada?

Tento krok propagují někteří Republikáni, zejména senátoři John McCain a Lindsey Graham. Podle nich by měly Spojené státy podniknout masivnější a silnější vojenskou akci v rámci podpory syrských rebelů. Cílem by bylo svržení Asada. Argumentují tím, že konflikt se bude jen zhoršovat, pokud USA nezasáhnou. Za pravdu jim dávají i někteří armádní experti.

Otázkou zůstává, co by se stalo po případném svržení Asadova režimu. Spojené státy už po vpádu do Iráku poznaly, že naděje na "přeprogramování" myšlení místních lidí je v podstatě nulová. Tento region je totiž svázaný boji mezi nábožensky a ideologicky oddělenými skupinami ozbrojenců. Uklidnění situace by vyžadovalo přítomnost tisíců vojáků. Budoucnost Sýrie by však po jejich stažení byla nejistá.

6Kdo je pro USA přijatelnější – Asad, nebo rebelové?

Odpověď se nabízí – ani ten, ani ten. Asad platí za protiamerického diktátora, který se paktuje s nepřáteli USA – Íránem a libanonským Hizballáhem. Na druhou stranu je však názorově stabilním a předvídatelným vůdcem, který je natolik chytrý, aby nepodnikl žádné masivní vojenské kroky proti USA.

Obama oznamuje svůj záměr udeřit na Sýrii:

V posledních měsících pak zahraniční pozorovatelé spekulují, že bojovníci rebelů by za jistých okolností mohli být pro USA horší, než Asad. Některé povstalecké skupiny sice prosazují demokracii, jiné však otevřeně přiznávají své napojení na al-Káidu. Pokud by Asad padl, nelze předpovědět, které křídlo rebelů by se dostalo k moci. Minulost navíc mnohokrát ukázala, že určitá forma politického vakua vždy nahrává extremismu.

7Jak by útok ovlivnil vztahy USA s arabským světem?

Rozhodně by jim příliš nepomohl. A to i přesto, že Liga arabských států intervenci v Sýrii podporuje. Obyčejní Arabové jsou však případným dalším vojenským angažmá Washingtonu na Blízkém východě znepokojeni, píše server BBC ve své analýze. Připomíná také protesty, které arabský svět ovládly během první války v zálivu v letech 1990 až 1991 a krvavou spirálu sektářského násilí, která zachvátila Irák po americké invazi v roce 2003

8Neměly by Spojené státy zvolit politické řešení?

O něj se Obamova administrativa snaží v podstatě od vypuknutí syrského konfliktu. Na první pohled se toto řešení samozřejmě jeví jako nejlepší – pokusit se uklidnit situaci a dostat obě znepřátelené strany k jednacímu stolu. Háček je však v tom, že za dva roky trvání konfliktu se rebelové a Asad k tomuto dialogu ani nepřiblížili.

Z plánované mírové konference v Ženevě zřejmě definitivně sešlo a na vině jsou obě znepřátelené strany. Obě totiž měly své podmínky, o kterých odmítaly jednat. I kdyby na politickou debatu přeci jen došlo, jejím výsledkem by s největší pravděpodobností nebyl úplný konec Asadova režimu.

9Co se stane, pokud Spojené státy nezasáhnou?

Bezpečnostní expert Max Fisher pro server washingtonpost.com uvedl, že "pokud USA nepodniknou žádné kroky, výsledek se v podstatě nebude lišit od toho, pokud svolí k omezenému útoku".

V Sýrii se bojuje už více než dva roky a několik amerických raket situaci na bojišti zřejmě nijak zásadně neovlivní. Největším rizikem zdrženlivosti USA tak může být vyslání tichého souhlasu s používáním chemických zbraní v Sýrii. Přehlasování Obamových plánů by také mohlo poškodit sílu americké diplomacie.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.