Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Švédové se chtějí zbavit části uprchlíků, ostře kritizují východ EU

  6:18aktualizováno  15:04
Švédsko se obrátí na Evropskou unii s žádostí o přerozdělení části uprchlíků, kteří přišli na jeho území, mezi další země EU. Uvedl to švédský premiér Stefan Löfven. Zároveň označil chování vlád některých východních zemí Evropské unie během migrační krize za sobecké.

Uprchlíci ve švédské obci Limedsforsen. Žadatelé o azyl zde několik dní odmítali opustit autobus a nastěhovat se do chatek. Ubytování na odlehlém a chladném místě je podle nich nevhodné (29. října 2015) | foto: AP

Švédsko patří spolu s Německem ke státům, které přijímají nejvíce běženců. Stockholm nicméně neupřesnil, kolik migrantů by chtěl do jiných zemí poslat.

Uprchlická krize

O azyl ve Švédsku s 9,6 milionu obyvatel letos požádalo zatím přes 95 000 lidí, což už výrazně přesáhlo zatím nejvyšší počet 84 000 žádostí podaných v roce 1992 uprchlíky z bývalé Jugoslávie a dalších zemí. Podle imigračních úřadů do konce tohoto roku do Švédska dorazí ještě desetitisíce dalších běženců.

„Vláda žádá rozdělení uprchlíků, kteří přišli do Švédska a jejich přijetí v dalších členských státech EU,“ uvedl v prohlášení Löfven. „Švédsko na sebe dlouhou dobu bralo neúměrně velkou část odpovědnosti ve srovnání s jinými zeměmi EU a nyní jsme v extrémně napjaté situaci. Je načase, aby další státy převzaly svůj díl odpovědnosti,“ dodal.

Ministři vnitra EU v září v Bruselu většinou hlasů schválili rozhodnutí přerozdělit 160 000 uprchlíků z Itálie a Řecka mezi jednotlivé členské země. Proti kvótám hlasovaly Česko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko, zatímco Finsko se zdrželo.

„Domníváme se, že součástí tohoto systému přerozdělení by neměly být jen Řecko a Itálie, ale také Švédsko. Řekl jsem předsedovi Evropské komise (Jeanu-Claudeu) Junckerovi a předsedovi Evropské rady (Donaldu) Tuskovi, že musejí počítat s tím, že předložíme žádost v tomto smyslu,“ uvedl Löfven.

„Švédové jsou tolerantní, ale je třeba se mít na pozoru“

Löfven zároveň v rozhovoru pro list Financial Times (FT) uvedl, že přístup vlád některých států na východě EU k migrantům není v souladu s evropskými hodnotami humanity. „Chápu, když řeknete, že tahle krize je problém. Ale abyste řekli: ‚Není to můj problém, nemůžeme přijmout muslimy‘, ne, to není podle mě součást našich evropských hodnot a tomuhle přístupu zkrátka nerozumím,“ uvedl Löfven.

Fotogalerie

Někteří politici členských zemí východní části EU vyjádřili nechuť přijímat muslimské uprchlíky a útočiště nabídli přednostně křesťanům. „Evropská unie se musí s touto krizí vyrovnat společně. Jedna, dvě či tři země to nemohou udělat samy,“ uvedl dále sociálnědemokratický premiér.

Löfven v rozhovoru s FT také přiznal, že současná uprchlická vlna představuje obrovskou zátěž pro švédský sociální systém i zatěžkávací zkoušku švédské tolerance.

„Švédové jsou obecně tolerantní, ale je třeba se mít na pozoru, neboť společnost může začít pociťovat tlak, pokud například školy už nebudou fungovat tak dobře jako dříve,“ uvedl. Odsoudil také žhářské útoky, které postihly v uplynulých týdnech několik ubytoven pro žadatele o azyl na různých místech Švédska.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.