Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Na hranice Schengenu postavíme pohraniční stráž, shodli se lídři Unie

  4:19aktualizováno  4:19
Lídři zemí Evropské unie se shodli na potřebě chránit hranici schengenského prostoru. Jejich čtvrteční summit uvítal návrhy Evropské komise jdoucí tímto směrem, včetně plánu na vznik vznik společné pohraniční a pobřežní stráže. Svůj konkrétní postoj k návrhům by měli příslušní ministři formulovat v první polovině příštího roku.

Makedonští vojáci staví na hranicích s Řeckem plot pro uprchlíkům (28. listopadu 2015). | foto: Reuters

„Nejpodstatnější diskuse byla podle mne o ochraně vnějších hranic,“ poznamenal předseda jejich schůzky Donald Tusk s tím, že bez této schopnosti by unie zklamala jako politické společenství. „Tím myslím i potenciálně vážnější důsledky, než rozpad schengenského prostoru,“ varoval.

Uprchlická krize

Po čtvrtečním večeru je ale podle něj možné být o něco optimističtější. Široká podpora, která se plánům komise dostala od unijních lídrů, podle Tuska znamená, že EU nebude v budoucnu zranitelná v důsledku nedostatečné ochrany hranice.

Dvě stránky přijatých závěrů v zásadě poukazují na nedostatky při provádění už dříve dohodnutých kroků.

„Nedostatky, speciálně pokud jde o hotspoty (pro registraci migrantů), relokace a návraty, musejí být urychleně odstraněny,“ shodli se šéfové států a vlád osmadvacítky. Tusk v pátek oznámil, že ještě do konce roku budou v Řecku rozmístěny týmy známé jako RABIT, kterými EU s ochranou hranic Aténám pomáhá. O pomoc požádali Řekové už dříve.

Podle závěrů mají členské země „urychleně posoudit“ návrhy komise na posílení ochrany unijních hranic z tohoto týdne.

„Je potřeba vše především rychle realizovat a dotáhnout do konce, aby to mělo skutečný vliv na současnou migrační situaci,“ řekl český premiér Bohuslav Sobotka. V debatě se podle něj ukázalo, že velká většina zemí návrh na vznik evropské pohraniční stráže podporuje. Komise tak nyní může pokračovat v přípravě.

Návrh komise na evropskou pohraniční stráž má podle diplomatů v zásadě podporu přesto, že některé státy zpochybňují možnost zásahu nové síly v určité zemi i bez jejího souhlasu.

Závěry také konstatují, že by měla být do praxe uváděna rozhodnutí týkající se přemísťování uprchlíků mezi zeměmi unie. Posouzena ale má být i možnost zařadit mezi země, odkud budou žadatelé o azyl přesídlováni, také státy pod migračním tlakem, které o to požádají. Takový krok učinilo nedávno Švédsko.

Do závěrů byl také doplněn bod, který diplomatům ukládá urychleně vyřešit, jak členské země poskytnou tři miliardy eur (81 miliard korun), určené Turecku na pomoc se zlepšováním situace syrských uprchlíků na jeho území. Podle diplomatů samotných by tato otázka měla být vyřešena nejpozději v průběhu ledna.

Na řeckém pobřeží je napjatá atmosféra. Záběry z listopadu podle Turecka ukazují, jak řecký námořník propíchl člun plný uprchlíků:

Autor:






Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.