Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Odmítáme přijímat uprchlíky podle kvót, protestují Česko a Slovensko

  16:20aktualizováno  16:20
Česko ani Slovensko nepočítají s tím, že by v letošním roce přijaly uprchlíky v rámci kvót schválených členskými státy EU. Ministr vnitra Milan Chovanec i jeho slovenský protějšek Robert Kaliňák před mimořádnou schůzí ministrů EU upozornili, že zatím v Řecku vůbec nezačal fungovat systém takzvaných hotspotů.

Uprchlík na nádraží v srbském městě Šid. Vlak běžence odvezl ke slovinsko-rakouské hranici. (7. listopadu 2015) | foto:  Dan Materna, MAFRA

Registrace a identifikace přicházejících migrantů podle ministrů nefunguje. „Naši lidé v Řecku a v Itálii hlásí, že ten stav je naprosto tristní. V současné době ten systém není funkční,“ poznamenal Chovanec při příchodu na pondělní mimořádné jednání ministrů vnitra unie k otázkám migrace.

09.listopadu 2015 v 16:07, příspěvek archivován: 09.listopadu 2015 v 16:25

Právě jsme se s kolegy z V4 shodli, že povinné kvóty nadále odmítáme!

Přemístění podle něj není možné, protože migranti zatím nejsou v Řecku registrováni. Návrh závěrů připravených pro pondělní schůzku ale uvádí, že země by měly své kapacity pro přijetí prvních uprchlíků oznámit už za týden, tedy 16. listopadu.

Zdůrazňuje se v nich také nutnost posílit vznik hotspotů tak, aby jejich systém pracoval do konce tohoto měsíce. V době, kdy do EU denně přicházejí tisíce lidí, se však zatím podařilo v rámci systému přesunout jen několik desítek osob.

Slovenského ministra Kaliňáka připravený návrh závěrů překvapil. „Je to mimořádná rada. A nic mimořádného jsem si tam nepřečetl,“ poznamenal. Ti, kdo návrh připravili, se podle něj zatím „nepotkali s realitou“. Ani podle něj hotspoty v zásadě stále nefungují. „Na ostrově Lesbos je hotspot schopen odbavit deset migrantů denně,“ upozornil Kaliňák.

Uprchlická krize

Chovanec už za Česko oznámil, že by v příštím roce země mohla přijmout asi 35 procent z celkového počtu migrantů, které by měla za dva roky v rámci systému kvót převzít. Slovy ministra je to asi devět set lidí. Do roku 2017 by Česko mělo přijmout a rozhodnout o žádosti o azyl celkem 2691 Syřanů, Iráčanů a Eritrejců.

„Ale bude to záviset na tom, zda se podaří systém hotspotů rozběhnout, zda to bude fungovat,“ varoval Chovanec a připomněl, že Česko může případně z bezpečnostních důvodů také konkrétní osoby odmítnout.

Upozornil také, že návrh závěrů už připouští možnost omezení migrantů na svobodě do doby, než budou registrováni. Návrh tuto variantu zmiňuje jako „poslední možnost“, jak zajistit spolupráci uprchlíků při snahách o jejich registraci.

Nyní se mají přerozdělovat jen migranti z Řecka a Itálie, celkem se program má za dva roky týkat 160 tisíc osob. Existuje v něm však 54 tisíc neurčených míst, neboť Maďarsko se odmítlo stát třetí zemí, odkud by mohli být uprchlíci přesouváni jinam.

Švédsko už ale dalo najevo, že by země EU měly také jemu ulehčit situaci využitím právě této „rezervy“. Jak v pondělí upozornil švédský ministr pro migraci Morgan Johannson, žádná země EU v posledních letech neudělala víc. „Ale i to, co Švédsko zvládne, má své hranice. Naše kapacity jsou vyčerpány,“ upozornil ministr.

Jeho země tak údajně bude muset příchozím říkat, že není schopna zajistit například ubytování. „To se nám dosud nikdy nestalo, a tak jsme EU požádali o pomoc,“ vysvětlil švédský ministr.

Autoři: ,


Témata: Milan Chovanec




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.