„To je realita, která nastane,“ předvídá český premiér. „Bude proto třeba zajistit ochranu celé vnější schengenské hranice,“ řekl Sobotka.
Balkánská a černomořská trasa migrantů do Evropy
Na počátku března se i za účasti Turecka znovu sejdou špičky zemí Evropské unie, aby jednaly o řešení migrační krize. Premiér očekává, že se Turecku a Řecku podaří zásadně snížit migraci dál do Evropy. „Pokud to neudělá Turecko a Řecko, pokud máme možnost uzavřít trasy na západním Balkáně, tak bychom to po tom evropském summitu měli udělat,“ prohlásil doslova Sobotka.
Uprchlická krizeSTOCKHOLM: No-go zóna na vlastní kůži ARKTIDA: Běženci přivykají polární noci PAŠERÁK: Zastaví nás jen armáda POBŘEŽNÍ STRÁŽ: Jedeme na 150 procent ŠVÉDŠTÍ DEMOKRATÉ: Počet azylantů by měl být nula KOMENTÁŘ: Toxický Visegrád nenabízí řešení ÖRESUND: Z mostu je pomník uprchlické krize UČITELKA: Česky naučila stovky uprchlíků KODAŇ: Všichni jsme rasisté, říká šéf klubu pro běžence MALMÖ: Reportáž z města, které je branou do Švédska ŘECKO: V Egejském moři roste zeď proti běžnecům VYHOŠTĚNÍ: Deportace z Německa váznou PŘEHLEDNĚ: Jak Evropa zavírá dveře STUDIE: Evropa nerozumí pravidlům migrace |
Čeká, že Turecko ve spolupráci s Řeckem zasáhne proti pašerákům lidí a podstatně sníží migrační tlak, který na Evropu směřuje. Pokud k podstatnému snížení nedojde, musí podle Sobotky i další evropské země postupovat obdobně jako Rakousko, tedy omezit počty přijímaných uprchlíků. „Každá rozumná migrační politika musí mít pravidla a limity. Můžeme přijmout jen tolik lidí, které jsme schopni úspěšně integrovat v rámci Evropy,“ uvedl předseda vlády a sociální demokracie.
Rakousko před pár dny oznámilo, že denně do své země vpustí jen 3 200 uprchlíků před válkou, tedy ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu, a že na své jižní hranici umožní denně nejvýše osmdesáti migrantům podat žádost o azyl. A to přesto, že za to Rakousko kritizoval eurokomisař pro migraci Dimitris Avramopulos. (více zde)
Rozhodnutí Rakouska ovlivnilo i atmosféru na summitu Evropské unie, když hlavně Řecku se krok jižního souseda České republiky velmi nezamlouval.
Sobotka tak znovu staví do popředí plán zemí V4, tedy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska, o němž mluvily před summitem, bránit před přívalem migrantů severní řeckou hranici, tedy jižní hranici Makedonie a Bulharska, jestliže se Turecku nebude dařit tlumit počet běženců do Evropy, za což má od Evropské unie přislíbeny tři miliardy eur.
A co podle Sobotky znamená podstatné snížení migračního proudu, čehož mají společně Turecko a Řecko dosáhnout? „Nemohou to být tisíce lidí denně, nemohou to být počty jako na jaře a v létě loňského roku,“ řekl premiér.
Stejně jako Sobotka i německá média již o víkendu spekulovala, že „špunt“ na balkánské trase migrantů může vést k oživení tras přes Černé moře či Rusko. „Myslím, že běženci se uzavřením balkánské trasy nevzdají,“ cituje úterní MF DNES Srinjayana Srikanthana, ředitele okamžité reakce v Mezinárodním výboru pro záchranné operace.
