Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Slovinci za den napočítali dvanáct tisíc uprchlíků, EU žádají o posily

  8:32aktualizováno  11:00
Slovinsko požádalo oficiálně Evropskou unii o policejní jednotky, které by malé zemi pomohly zvládat nápor uprchlíků. Ve středu přišlo do země přes 12 600 migrantů, což je rekordní počet. Nic navíc nenasvědčuje tomu, že by se situace uklidňovala.

Uprchlíci u obce Barkasovo na hranicích Chorvatska a Srbska (22. října 2015) | foto: AP

„Slovinsko požádalo ostatní členské státy EU o policejní jednotky,“ řekla slovinské televizi ministryně vnitra Vesna Györkösová Žnidarová. Lublaň příslušný požadavek učinila ve středu. Zemi ve čtvrtek navštíví eurokomisař pro migraci Dimitris Avramopulos, aby zde jednal o uprchlické krizi.

Slovinsko, které je na rozdíl od sousedního unijního člena Chorvatska i součástí takzvaného schengenského prostoru bez vnitřních hraničních kontrol, se snaží podle azylových pravidel EU všechny běžence při vstupu registrovat.

Do Slovinska jen za noc vstoupilo 6500 běženců, za celou středu jich pak z Chorvatska do této malé dvoumilionové země přišlo přes 12 600. To podle agentury APA překonává i počty migrantů přicházejících do Maďarska v září, kdy tamní uprchlická krize vrcholila.

Maďarsko ale oplotilo hranice se Srbskem a Chorvatskem, takže uprchlíci nyní na sever Evropy proudí přes Slovinsko. To tvrdí, že péči o ně a jejich registraci nezvládá, neboť má kapacity na odbavení pouze 2500 migrantů denně.

Lublaň již opakovaně ohlásila, že její kapacity na zvládání krize jsou vyčerpány a že se bez pomoci ostatních neobejde. Ve středu ráno parlament schválil zákon, který umožňuje při ostraze hranic nasadit armádu. Země se také chystá povolat vysloužilé policisty, aby svým současným kolegům pomohli.

Fotogalerie

Slovinsko v uplynulých dnech opakovaně obvinilo sousední Chorvatsko, že se nijak nesnaží proud běženců zpomalit a že migranty nijak nekontroluje. Chorvatsko, které je sice členem EU, ale není jako Slovinsko součástí schengenského prostoru bez vnitřních hraničních kontrol, oznámilo, že od půlnoci do brzkého dopoledne přišlo ze Srbska 1277 migrantů. V chorvatském tranzitním táboře Opatovac nyní na cestu do Slovinska čeká přes 2600 lidí.

Chorvatské ministerstvo vnitra ve čtvrtek uvedlo, že do země již od počátku krize přišlo přes 217 500 uprchlíků. Podle DPA se situace na takzvané balkánské migrační trase nijak neuklidňuje a před zavřenou srbsko-chorvatskou hranicí Berkasovo-Bapska čeká dalších 2000 lidí na to, aby mohli v cestě pokračovat.

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že do Srbska během čtvrtka vstoupí asi 9000 běženců. Upozornil také na to, že kvůli zábranám, které na balkánské trase vznikají, musí uprchlíci přečkávat chladné noci v Srbsku, Chorvatsku a Slovinsku pod širým nebem. Chorvatsko se již rozhodlo požádat o mezinárodní humanitární pomoc, zájem má o deky, zimní stany, lůžka a ubytovací kontejnery.

Orbán chválí Srbsko

Maďarský premiér Viktor Orbán k současné migrační krizi prohlásil, že evropští představitelé nemají žádný mandát k tomu, aby bez žádné či téměř žádné kontroly vpustili stovky tisíc běženců do Evropy. Orbán chce, aby evropští lídři zapojili do diskuse o budoucnosti kontinentu voliče, jinak budou muset čelit politické krizi a ohrozí demokratické zřízení.

Uprchlická krize

„Destabilizuje to evropské demokracie,“ řekl Orbán. „Musíme zahájit skutečnou debatu o budoucnosti kontinentu, musíme mluvit bez náhubku v podobě politické korektnosti, na rovinu a bez přetvářky,“ dodal s tím, že je třeba vyslyšet názory lidí. „Pokud to nedokážeme, tak k uprchlické krizi přibude ještě krize politická,“ uvedl.

Orbán míní, že uprchlickou krizi nebude možné zastavit bez Srbska. „Migrační krize ukázala, že pokud se budeme chtít před takovým fenoménem bránit, Srbsku by mělo být umožněno přiblížit se k Evropské unii a integrovat se do ní,“ řekl maďarský premiér. Dodal, že Srbsko se v balkánském regionu předvedlo jako nejstabilnější země, zatímco sousední státy postihl v různé míře zmatek.

Orbán rovněž obhajoval pohraniční plot, který Maďarsko vybudovalo na pomezí se Srbskem a Chorvatskem. Zdůraznil, že cílem bylo zastavit proud běženců mířících do Evropy, ne jejich trasu přesměrovat. Připomněl také, že Budapešť vyzývala své balkánské sousedy, aby i oni pomohli postup běženců zastavit.

Maďarsko bylo až do uzavření svých hranic pro běžence jednou z hlavních tranzitních zemí na jejich cestě do severní Evropy. Po dobudování plotu Budapešť hlásí pouze ojedinělé pokusy migrantů Maďarskem projít.

Slovinská policie vede uprchlíky k registračnímu místu:

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.