Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rebelové poprvé použili obří raketomet. Při evakuaci zemřely desítky lidí

  12:13aktualizováno  16:37
Ukrajinská armáda v noci na pondělí dokončila obklíčení důležitého železničního uzlu Horlivka a blokuje povstalce ve městech Ilovajsk a Alčevsk. Vzbouřenci údajně vůbec poprvé nasadili mohutné raketomety Uragan ruské výroby. Při útoku na evakuační konvoj s uprchlíky z Luhansku podle armády zahynuly desítky civilistů.

„Povstalci konvoj očekávali a úplně ho zničili. Nebyli jsme dosud schopní spočítat oběti...jsou jich desítky,“ citovala agentura Reuters mluvčího ukrajinské armády Andrije Lysenka.

BM-27 Uragan

BM-27 Uragan

BM-27 Uragan je sovětský raketomet. V roce 1977 byl zaveden do sovětské armády a nahradil tak BM-21 Grad. Bojová hlavice rakety BM-27 obsahuje větší množství menších náloží které jsou rozptýleny nad oblastí cíle, stejně jako u amerického raketometu MLRS, kterému se podobá, ačkoliv není tak propracovaný.

Zdroj: Wikipedia

U Luhansku, který armádní jednotky minulý týden obklíčily.. pokračují tvrdé boje. Soustřeďují se do okolí obce Stanycja Luhanska severovýchodně od města. U Doněcku se bojuje v trojúhelníku mezi městy Jenakijeve, Šachtarsk a Charcyzk, zejména u obce Nyžňa Krynka.

Podle Reuters povstalci v pondělí u obce Chrjaščuvate na předměstí Luhansku napadli palbou z minometů a raketometů Grad kolonu ukrajinské armády, která z nebezpečného regionu odvážela uprchlíky.

Útok si podle mluvčího ukrajinské armády vyžádal „desítky obětí“, někteří lidé shořeli přímo na korbách vozidel. Informaci, stejně jako většinu zpráv o bojových operacích, však nelze potvrdit z nezávislého zdroje.

Andrej Purgin, vicepremiér samozvané Doněcké lidové republiky, odpovědnost vzbouřenců odmítl. „Tu silnici neustále raketami ostřelují sami Ukrajinci. Vypadá to, že teď zabili možná víc civilistů, než za celou dobu předtím. Naše jednotky nemají sílu k tomu, aby tuto oblast zasáhly raketami Grad,“ řekl Purgin agentuře Reuters.

Stanné soudy a tresty smrti

Proruští radikálové v pondělí odpoledne také oznámili, že na obsazených územích Doněcké oblasti zřídili stanné soudy a vojenské tribunály s právem poprav. Zastupitelé „Doněcké lidové republiky“ prý schválili nový trestní zákoník, jehož součástí jsou i paragrafy o trestu smrti. Základem vzbouřeneckého zákoníku je údajně právní systém Ruské federace, který ustanovení o trestu smrti obsahuje. Rusko ale tyto paragrafy na počátku 90. let zmrazilo a tamní soudy tresty smrti neukládají.

V samozvané lidové republice ale takové rozsudky padat budou, přinejmenším do doby „osvobození od ukrajinských okupačních vojsk,“ uvedlo tiskové středisko. „Až skončí válka, budeme trestní právo humanizovat,“ prohlásil v této souvislosti doněcký „vicepremiér“ Alexandr Karaman.

Fotogalerie

V oblastech obsazených vzbouřenci budou fungovat polní tribunály a vojenské soudy, které mají nejvyšším trestem stíhat zejména „drancování a banditismus“, kterých by se dopouštěli příslušníci povstaleckých oddílů.

Podle informací z míst bojových operací je míra zločinnosti mezi vzbouřenci značná. Dochází k případům rabování v domech uprchlíků, ve městech prý povstalci často „konfiskují“ osobní automobily a přes hraniční přechody kontrolované separatisty je převážejí k prodeji do Ruska. Časté jsou údajně i případy únosů a vydírání.

Strelkov byl uklizen do Moskvy, tvrdí separatisté

Povstalci v pondělí informovali také o osudu svého dnes již bývalého velitele Igora Girkina-Strelkova, který na svou funkci rezignoval 14. srpna (více o jeho rezignaci zde). Původní informace hovořily o tom, že tak učinil kvůli utrpěnému vážnému zranění. Zdroje z povstaleckého vedení  však nyní uváděj, že Strelkov funkci povstaleckého „ministra obrany“ opustil na nátlak Moskvy pod hrozbou blokády vojenských dodávek separatistům.

Podle vzbouřeneckých zdrojů je Strelkov ve skutečnosti zcela zdráv a potichu byl „uklizen“ do Moskvy. Oficiálně vedení separatistů oznámilo, že byl převeden na jinou práci a na měsíc si vzal dovolenou. „Strelkova vydírali a k rezignaci ho přinutili pod pohrůžkou, že nedodají povstalcům slibovanou vojenskou pomoc,“ napsala agentura Novorossija.

Pokud by prý Strelkov do Ruska neodjel, nedostali by vzbouřenci slibované posily o tisícovce mužů ani přes sto kusů těžké vojenské techniky. To by podle povstalecké agentury prakticky znamenalo konec. „Doněcká lidová republika by se ocitla před hrozbou úplného zničení,“ uvedla agentura

O důvodech nátlaku na Strelkova se agentura nezmiňuje. Podle jiných povstaleckých zdrojů se Moskva rozhodla nahradit ruské důstojníky na povstaleckých velitelských postech rodilými Ukrajinci, aby se Rusko zbavilo odpovědnosti za ozbrojené povstání. Strelkova ve funkci „ministra obrany“ nahradil polní velitel Vladimir Kononov, který se v ukrajinském Donbasu narodil.

Jednání o humanitárním konvoji

Zástupci Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK) mezitím vyjednávají s ukrajinskou armádou a se zástupci vzbouřenců o bezpečnostních zárukách pro ruský konvoj. Novinářům v pohraničním městě Kamensk Šachtinskij to v pondělí oznámila mluvčí MVČK Galina Balzamovová. Bezpečnostní záruky podle ní zatím Červený kříž nedostal.

„Dokud nebudou otázky bezpečnosti konvoje vyřešeny, kolona rusko-ukrajinskou hranici nepřekročí,“ uvedla mluvčí. „Delegáti Červeného kříže dosud od žádné z bojujících stran bezpečnostní záruky nedostali,“ dodala.

Ruský konvoj s pomocí jede na Ukrajinu:

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov však na pondělní tiskové konferenci v Berlíně, kde ministři zahraničí Německa, Francie, Ukrajiny a Ruska jednají o řešení ukrajinské krize, prohlásil, že veškeré náležitosti spojené s ruským humanitárním konvojem se podařilo dojednat.

Krize na Ukrajině

„Všechny problémy byly nakonec vyřešeny. Vše bylo s Ukrajinou a MVČK dohodnuto,“ dodal. Smysl jeho slov není podle agentury AP jasný, protože situace na rusko-ukrajinské hranici jeho slova nepotvrzuje.

Celní prohlídka může trvat několik dní

Většina ruských kamionů parkuje od čtvrtka u ruského pohraničního přechodu Izvaryne, kde posádky vozidel nocují v provizorním stanovém táboře. Skupina šestnácti nákladních automobilů se o víkendu přesunula přímo na hranice k přechodu Doněck-Izvaryne (více o přesunu humanitární pomoci zde).

Podle Balzamovové budou celní kontrolu provádět společně ruští i ukrajinští celníci spolu se zástupci MVČK. Jakmile bude procedura dokončena, Červený kříž kamiony zaplombuje. Kdy se tak stane, Balzamovová neuvedla. Moskevský rozhlas oznámil, že celní prohlídka zřejmě začne v pondělí, trvat však může mnoho hodin či dokonce dní.

Podle šéfa ukrajinské finanční pohraniční stráže Anatolije Makarenka budou hranice kamiony překračovat ve skupinách po třiceti vozidlech. Každému z kamionů bude jako doprovod přidělen jeden pracovník MVČK. Skupina těchto průvodců však na hranice dosud nedorazila, uvedl generál Makarenko.

Ruská kolona, kterou Moskva vypravila k hranicím před týdnem, má 262 vozidel. Je na nich naloženo přes 1800 tun humanitární pomoci, zejména potravin, hygienických potřeb, léků a spacích pytlů.

MAPKA: Ruský konvoj dorazil k hranici

MAPKA: Ruský konvoj dorazil k hranici

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.