Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

NÁZOR: Putin a uražený naschválníček? Se Sýrií hraje jasnou partii

  22:15aktualizováno  22:15
Zdálo by se, že cokoliv Washington v posledních letech předloží v Radě bezpečnosti OSN, je díky Moskvě předem smeteno ze stolu. Sýrie je zatím poslední případ. Velkolepé plány na "reset" rusko-amerických vztahů se tak stávají pouhou iluzí.

Barack Obama a Vladimir Putin na schůzce G8 v Severním Irsku | foto: Reuters

Při summitech a vrcholných setkáních se sice vždy Američané a Rusové "poplácají" po ramenou s tím, jak dobří partneři z nich mohou být. Velká slova o spolupráci ale vždy za pár týdnů odnese studený vítr.

Ve skutečnosti se zřejmě neshodnou na "ničem", zvláště poté, co prezidentské otěže v Rusku znovu pevně sevřel Vladimir Putin.

Často se spekuluje o tom, že Vladimir Vladimirovič je zkrátka jen naštvaný a uražený za to, že mu jeho americký protějšek nenabídl "partičku velmocenských plánů" u sebe v Bílém domě. Což by se asi slušelo vzhledem k tomu, o co se administrativa Baracka Obamy od jeho zvolení snaží a proklamuje - tedy o "reset" a novou éru rusko-amerických vztahů.

Ruský prezident hájil syrský režim prezidenta Asada:

Právě situace kolem Sýrie ale podle expertů ukazuje, že restart bude vždy jen pouhou iluzí.

Sýrie: konec Obamovy iluze o ruském resetu

Analýza Romana Jocha pro server natoaktual.cz

"Nemyslím si, že odmítavý ruský postoj k zásahu v Sýrii je dán osobní uražeností Putina. Je dán dlouhodobou ruskou strategií," konstatoval odborník na bezpečnostní problematiku Roman Joch z Občanského institutu.

A ruská strategie je podle něj jasná - Moskva se stále snaží oslabit primární postavení USA ve světovém mezinárodním řádu a vytvořit multipolární svět pěti či šesti velmocí, z nichž jednou je právě Rusko. Drží se jí už dlouhá desetiletí od dob Borise Jelcina.

Hledej teď za vším Írán?

"Snaží se o to prostřednictvím podpory všem protiamerickým diktátorským režimům ve světě, mezi nimiž důležité místo zabírá Írán," uvedl Joch.

Syrský konflikt

Právě Írán je totiž hlavní protiamerickou mocností na Blízkém východě. Asadova Sýrie je jeho hlavním spojencem v regionu a dnes už i posledním klientským státem Ruska v této oblasti.

Pád režimu Asada v Sýrii by tak podle Jocha mohl způsobit, že Rusko přijde o svou dnes jedinou námořní základnu ve Středomoří v přístavu Tartus a zbraně a půjčky dodané Asadovi už nebudou novou syrskou vládou Rusku zaplaceny.

"Asadův konec by Írán skutečně velice oslabil a fakticky izoloval. Z těchto důvodů chce Rusko učinit vše pro udržení Asada u moci a taky proto je proti západnímu útoku proti němu," dodal Joch.

Jako past na Obamu

Ve světle dlouhodobých ruských snah se jeví současná situace jako taková "malá past na Obamu". Jeho váhání s případným vojenským zásahem a žádost o posvěcení intervence celým americkým Kongresem mu podle Jocha značně uškodilo.

Obama nemusel veřejně prohlašovat, že v Sýrii zasáhne a nemusel v ní ani zasahovat. Vlastní zájem Ameriky a Západu si to nutně nevyžadoval. "Když už ale prohlásil, že použití chemických zbraní je nepřijatelné, měl zasáhnout, bombardovat okamžitě a tvrdě. Měl svá slova podložit svými činy. Tím by si vynutil respekt, že jeho slova nelze brát na lehkou váhu," konstatoval Joch.

Nebylo tak ani velkým překvapením, kdyby Kongres "váhavému, nerozhodnému prezidentovi bez koncepce či strategie dát svolení použít sílu odmítl".

Prezident Obama se vyjádřil pro zásah v Sýrii:

Autoři: , natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.