Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Putin: Ruský útok na Alianci? To může napadnout jen chorého člověka

  10:49aktualizováno  16:07
Ruský prezident Vladimir Putin důrazně odmítl úvahy, že by Rusko zamýšlelo napadnout Severoatlantickou alianci. V rozhovoru pro italský list Corriere della Sera mimo jiné řekl, že něco takového si může myslet jen „nemocný člověk“.

Ruský premiér Vladimir Putin v televizním studiu (15. prosince 2011) | foto: AP

„Pokud jde o obavy některých zemí z možných agresivních akcí Ruska, myslím, že jen člověk, který není zdravý... si může představit, že by Rusko najednou napadlo NATO,“ prohlásil šéf Kremlu v interview.

Fotogalerie

Zejména v bývalých sovětských pobaltských republikách, které jsou nyní členy aliance, však tyto obavy panují vzhledem k postupu Moskvy v ukrajinské krizi.

Ruský prezident v této souvislosti obvinil Spojené státy, že na takovéto obavy sázejí, aby vytvořily obraz nepřítele a mohly tím podpořit své ambice na zachování vedoucího postavení ve světě. Také konflikt na Ukrajině je podle něj výsledkem „neprofesionálního jednání“ USA.

„Chci vám říci, že od Ruska se není čeho bát,“ prohlásil Putin. Rusko podle něj nevede agresivní politiku. Je prý jen nuceno reagovat na existující hrozby vůči němu.

Japonská a kanadská pomoc Ukrajině

Před blížícím se summitem skupiny G7 v Německu navštívili Ukrajinu japonský premiér Šinzó Abe a kanadský premiér Stephen Harpen.

Krize na Ukrajině

Abe po jednání s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem oznámil, že Tokio hodlá Kyjevu pomáhat kromě podpory makroekonomických projektů i v oblasti financí, práva a energetiky. Vyjádřením zájmu Japonska o spolupráci s prozápadní ukrajinskou vládou byla v sobotu podepsaná dohoda o japonské půjčce 1,1 miliardy dolarů (27 miliard korun) na rekonstrukci vodohospodářského systému v Kyjevě.

Předmětem jednání byla i modernizace ukrajinských energetických objektů a výměna zkušeností z likvidace havárií jaderných elektráren, které zdevastovaly životní prostředí v okolí ukrajinské černobylské elektrárny v roce 1986 a japonské jaderné elektrárny Fukušima o čtvrtstoletí později.

Harper se sešel s ukrajinským premiérem Arsenijem Jaceňukem. Ottawa poskytne ukrajinským bezpečnostním složkám pomoc při výcviku vojenských a policejních instruktorů. Výcvik má být zaměřen zejména na zvýšení bojeschopnosti ukrajinské Národní gardy.

Kyjev považuje Kanadu za své nejtěsnějšího spojence mezi západními státy. V Kanadě žije silná ukrajinská menšina, podle ottawských statistiků má ukrajinské kořeny každý jedenáctý Kanaďan. Kanadská vláda poskytuje ukrajinským partnerům značnou finanční pomoc a na protest proti agresivní policie Ruska vyhlásila jako jedna z prvních protiruské sankce.

Kvůli stagnaci rozhovorů o Donbasu končí Tagliavini

Švýcarská diplomatka Heidi Tagliavini skončí ve funkci zmocněnkyně Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) pro Ukrajinu. Rozhodla se tak kvůli stagnaci mírových rozhovorů o situaci v Donbasu. V sobotu to uvedlo švýcarské ministerstvo zahraničí. Kdo jí nahradí, není zatím jasné.

Heidi Tagliavini, zmocněnkyně OBSE pro Ukrajinu, na tiskové konferenci po jednání v Minsku (2. června 2015).

Tagliavini byla z titulu své funkce klíčovou postavou při jednání takzvané kontaktní skupiny, která sdružovala zástupce Kyjeva, Moskvy a východoukrajinských povstalců. Kontaktní skupina se v běloruském Minsku sešla naposledy v úterý, ale jednání skončilo bez konkrétních výsledků. Řada důležitých bodů programu se vůbec neprojednávala, protože účastníci jednání se nedohodli na procedurálních otázkách.

„Viděla, že znepřátelené strany její pomoc nepotřebují, od samého začátku se nedokážou dohodnout. Dospěla k závěru, že její přítomnost pokroku v jednání nepomůže,“ uvedl informovaný zdroj, který dnes citovala ukrajinská média.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.