„Pokud jde o obavy některých zemí z možných agresivních akcí Ruska, myslím, že jen člověk, který není zdravý... si může představit, že by Rusko najednou napadlo NATO,“ prohlásil šéf Kremlu v interview.
Zejména v bývalých sovětských pobaltských republikách, které jsou nyní členy aliance, však tyto obavy panují vzhledem k postupu Moskvy v ukrajinské krizi.
Ruský prezident v této souvislosti obvinil Spojené státy, že na takovéto obavy sázejí, aby vytvořily obraz nepřítele a mohly tím podpořit své ambice na zachování vedoucího postavení ve světě. Také konflikt na Ukrajině je podle něj výsledkem „neprofesionálního jednání“ USA.
„Chci vám říci, že od Ruska se není čeho bát,“ prohlásil Putin. Rusko podle něj nevede agresivní politiku. Je prý jen nuceno reagovat na existující hrozby vůči němu.
Japonská a kanadská pomoc Ukrajině
Před blížícím se summitem skupiny G7 v Německu navštívili Ukrajinu japonský premiér Šinzó Abe a kanadský premiér Stephen Harpen.
Krize na UkrajiněTRAUMA: Veteráni zahánějí traumata vodkou POROŠENKO: Hrozí totální invaze PHOTOSHOP: Rusko falšovalo záběry MH17 MUČENÍ: V Donbasu je na denním pořádku KYJEV: Zrušil vojenské dohody s Ruskem NIKIŠINO: Nejzničenější ves Donbasu AMERIČANÉ: Instruktoři z USA cvičí Ukrajince RODAČKA Z DONĚCKU: Separatisté jsou pro místní jediná možnost MYSTIFIKACE: Zastřelená holčička neexistovala |
Abe po jednání s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem oznámil, že Tokio hodlá Kyjevu pomáhat kromě podpory makroekonomických projektů i v oblasti financí, práva a energetiky. Vyjádřením zájmu Japonska o spolupráci s prozápadní ukrajinskou vládou byla v sobotu podepsaná dohoda o japonské půjčce 1,1 miliardy dolarů (27 miliard korun) na rekonstrukci vodohospodářského systému v Kyjevě.
Předmětem jednání byla i modernizace ukrajinských energetických objektů a výměna zkušeností z likvidace havárií jaderných elektráren, které zdevastovaly životní prostředí v okolí ukrajinské černobylské elektrárny v roce 1986 a japonské jaderné elektrárny Fukušima o čtvrtstoletí později.
Harper se sešel s ukrajinským premiérem Arsenijem Jaceňukem. Ottawa poskytne ukrajinským bezpečnostním složkám pomoc při výcviku vojenských a policejních instruktorů. Výcvik má být zaměřen zejména na zvýšení bojeschopnosti ukrajinské Národní gardy.
Kyjev považuje Kanadu za své nejtěsnějšího spojence mezi západními státy. V Kanadě žije silná ukrajinská menšina, podle ottawských statistiků má ukrajinské kořeny každý jedenáctý Kanaďan. Kanadská vláda poskytuje ukrajinským partnerům značnou finanční pomoc a na protest proti agresivní policie Ruska vyhlásila jako jedna z prvních protiruské sankce.
Kvůli stagnaci rozhovorů o Donbasu končí Tagliavini
Švýcarská diplomatka Heidi Tagliavini skončí ve funkci zmocněnkyně Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) pro Ukrajinu. Rozhodla se tak kvůli stagnaci mírových rozhovorů o situaci v Donbasu. V sobotu to uvedlo švýcarské ministerstvo zahraničí. Kdo jí nahradí, není zatím jasné.
Tagliavini byla z titulu své funkce klíčovou postavou při jednání takzvané kontaktní skupiny, která sdružovala zástupce Kyjeva, Moskvy a východoukrajinských povstalců. Kontaktní skupina se v běloruském Minsku sešla naposledy v úterý, ale jednání skončilo bez konkrétních výsledků. Řada důležitých bodů programu se vůbec neprojednávala, protože účastníci jednání se nedohodli na procedurálních otázkách.
„Viděla, že znepřátelené strany její pomoc nepotřebují, od samého začátku se nedokážou dohodnout. Dospěla k závěru, že její přítomnost pokroku v jednání nepomůže,“ uvedl informovaný zdroj, který dnes citovala ukrajinská média.
