Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kyjev zrušil vojenské dohody s Rusy, zatrhl jim přístup do Podněstří

  14:25aktualizováno  14:25
Pět dohod o vojenské součinnosti Ruska a Ukrajiny ve čtvrtek smetl ze stolu ukrajinský parlament. Dlouho očekávaný krok podle agentury AP svědčí o prohlubování roztržky mezi někdejšími blízkými partnery.

Tank T-34 vystavený na čestném místě v Tiraspolu. | foto: Michal Slavíkpro iDNES.cz

Kyjev tak odstupuje od dohod o tranzitu ruských vojsk přes Ukrajinu do separatisty ovládaného Podněstří, o ochraně utajovaných informací, o přepravě vojenských nákladů, o spolupráci vojenských rozvědek a o vojenské spolupráci.

Šéf branného výboru ruské sněmovny Vladimir Kamojedov podle listu Ukrajinska pravda připustil, že není jasné, jak bude možné dále zásobovat ruské vojáky v Podněstří, které ruští separatisté kdysi odtrhli od Moldavska. Všechny přístupové cesty do této enklávy totiž budou pro Rusy odříznuty. Současně ujistil, že Rusko v žádném případě Podněstří neopustí. Prý bude nutné skoncovat s „dosavadní tolerantností“. 

Ještě před hlasováním ukrajinského parlamentu promluvil vůdce Radikální strany Oleh Ljaško, který upozornil, že mezi Ruskem a Ukrajinou stále platí 37 mezistátních dohod. Ani jediná prý ještě nebyla zrušena, včetně dohod o pobytu ruských vojsk na Krymu do roku 2042.

Ukrajinské motory už nechceme

Už ve středu ukrajinská vláda vypověděla dohodu s Ruskem o obchodu se zbraněmi a vojenskými technologiemi. Premiér Arsenij Jaceňuk tento krok vysvětlil „ruskou agresí“ ohrožující ukrajinskou celistvost i státnost.

Fotogalerie

Ukrajinský výrobce motorů Motor Sič ze Záporoží tak podle ruských médií přijde o zakázku na dodávku motorů do nového rusko-čínského vrtulníku. „Ruští specialisté našli jedinečné řešení, díky kterému bude Rusko nezávislé na zahraničních poskytovatelích. Motor tohoto nového vrtulníku bude vytvořen v Rusku, ne na Ukrajině,“ řekl agentuře TASS vicepremiér Dmitrij Rogozin. 

Vztahy mezi oběma státy se prudce změnily poté, co byl po protivládních demonstracích loni v únoru svržen režim proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Následovala ruská anexe Krymu a proruské povstání na východě Ukrajiny. Konflikt si vyžádal už více než 6 200 životů.

Nehledě na příměří umírají v bojích se separatisty na východě země další lidé. Podle ukrajinského armádního komuniké zemřel během uplynulých 24 hodin jeden voják a devět dalších utrpělo zranění.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.