Vojenské manévry NATO v Estonsku

Vojenské manévry NATO v Estonsku | foto: Eesti Kaitseväe

Alianční manévry nenecháme bez odpovědi, hrozí ruský generál

  • 1100
Náčelník generálního štábu ruské armády Valerij Gerasimov pohrozil, že Rusko zareaguje na posilování jednotek Severoatlantické aliance u ruských hranic a přijme odvetná opatření. Při nových potyčkách na východě Ukrajiny zahynulo pět lidí.

"Operační a bojová připravenost vojsk aliance u ruské hranice sílí. Za těchto okolností musíme přijmou odvetná opatření," citovala náčelníka ruského generálního štábu Valerije Gerasimova agentura Reuters.

Gerasimov poukázal na posílení jednotek NATO v Pobaltí, Polsku a Rumunsku a aktivity aliance v Baltském, Středozemním a Černém moři, uvedla agentura RIA Novovosti. Podle generála se navíc zvyšuje i bojová pohotovost jednotek NATO "první linie" i intenzita výcviku aliančních sil v blízkosti ruských hranic.

Krize na Ukrajině

Konflikt na Ukrajině podle generála Gerasimova na rozdíl od tzv. oranžové revoluce před deseti lety přešel do fáze vnitrostátního ozbrojeného konfliktu a prakticky přerostl v občanskou válku. Na Ukrajině podle Gerasimova navíc působí i desítky zaměstnanců zahraničních bezpečnostních agentur.

Severoatlantická aliance kvůli ruskému postupu v ukrajinské krizi dočasně přerušila veškerou civilní i vojenskou spolupráci s Moskvou. Gerasimov na moskevské konferenci varoval, že tento krok snižuje regionální i globální bezpečnost.

Ukrajinskou krizi rozpoutal Západ, tvrdí Lavrov

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na téže konferenci obvinil Západ, že ukrajinskou krizi rozpoutal svou megalomanií.

"Namísto toho, aby naši západní partneři využili historickou příležitost k vybudování velké Evropy bez dělících čar, dali přednost své obvyklé logice, která počítá s rozšiřováním jimi kontrolovaného geopolitického prostoru na východ. V podstatě to znamenalo pokračování politiky zadržovaní Ruska v jemnější podobě," prohlásil Lavrov.

Některé státy NATO v čele s Polskem kvůli v obavách z dalšího ruského postupu volají po trvalém rozmístění sil aliance na svém území. Generálního tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen nicméně uvedl, že aliance zatím podobné kroky nezvažuje (více čtěte zde).

Ruská anexe Krymu a nepokoje na východě Ukrajiny nicméně nutí alianci dosavadní strategii přehodnotit. "Je to velmi důležitý bod v historii. Jsme na křižovatce a musíme se rozhodnout, jak se přizpůsobíme situaci s agresivním sousedem," uvedl vrchní velitel sil NATO v Evropě Philip Breedlove (více čtěte zde).

V Donbasu se stále střílí

Situace na východě Ukrajiny je před nědělními prezidentskými volbami nadále napjatá. V boji u vsi Karlivka, ležící severozápadně od Doněcka, byli podle fotoreportéra AFP zabiti patrně čtyři separatisté, zatímco pátý mrtvý patřil k dobrovolníkům bojujícím na straně ukrajinské armády.

Proruští separatisté v Doněcké oblasti rovněž nastražili léčku místnímu dobrovolnickému praporu Donbas, který bojuje na straně vlády, a napadli jej palbou z automatických zbraní a granátometů, uvedla agentura Reuters s odvoláním na zprávu velitele praporu na Facebooku. Přesná čísla o raněných nejsou k dispozici.

Velitel praporu Donbas později ohlásil, že většině sil se podařilo prorazit obklíčení skrz "vycvičené čečenské jednotky", ale polovina mužů je zraněna. Podle agentury Unian lze předpokládat, že obklíčený zbytek jednotky se ocitl v zajetí.

Ukrajinská armáda ve čtvrtek v bojích s povstalci jižně od Doněcka utrpěla nejméně 13 a podle některých zpráv až 18 padlých. Kyjevské úřady naopak podle BBC ohlásily, že během uplynulých 24 hodin v bojích v okolí Luhanska padly dvě desítky povstalců, prý ruských žoldnéřů, a další tři desítky utrpěly zranění. Vládní síly ztratily dva padlé a sedm raněných.

Západ mezitím netrpělivě čeká, jestli se ruské jednotky doopravdy začnou stahovat od ukrajinských ranic. Náměstek ruského ministra obrany Anatolij Antonov v pátek uvedl, že Moskva během několika dnů stáhne "sto procent svých jednotek. "Zanecháme po sobě méně než nic," uvedl Antonov.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video