Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Putin „stahoval“ vojáky od Ukrajiny už třikrát, upozornil šéf NATO

  11:24aktualizováno  11:24
Přes proklamace ruského prezidenta Vladimira Putina Severoatlantická aliance dosud nezaznamenala stahování ruských vojenských jednotek od hranic s Ukrajinou, oznámil šéf aliance Anders Fogh Rasmussen. Upozornil, že stažení jednotek avizoval ruský prezident už třikrát.

Satelitní snímek jihoruské letecké základny Primorko - Achtarsk s bitevními letouny Su-27/30 Flanker. (22. března 2014) | foto: AP

NATO odhaduje, že u ukrajinských hranic je rozmístěno až 40 tisíc ruských vojáků. "Naneštěstí jsme neviděli žádný důkaz, že by Rusko začalo se stahováním svých vojáků. Mrzí mě to," uvedl Rasmussen s tím, že by stažení ruských sil znamenalo první a velmi důležitý krok ke zklidnění ukrajinské krize.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu dostal od Putina v pondělí příkaz, aby jednotky stáhl, potvrdily ruské agentury. Před týdnem Spojené státy zveřejnily nové satelitní snímky, které mají dokazovat, že ruští vojáci na hranicích zůstávají.

Během pravidelného měsíčního brífinku v bruselské centrále Rasmussen avizoval, že spojenci sice ukončili v reakci na anexi Krymu veškerou vojenskou i civilní spolupráci s Moskvou, ale nadále jsou vstřícní k diplomatickým jednáním.

Aliance dokonce navrhla na příští týden schůzku Rady NATO-Rusko, avšak Moskva doposud na nabídku nereagovala.

Na konci dubna se Rusové nedaleko ukrajinských hranic chlubili svou vojenskou technikou:

Jaderné odstrašení se zatím nezmění

Rozsáhlé vojenské manévry NATO, které o víkendu začaly v Estonsku, jsou pokračováním kroků aliance k posílení vojenské přítomnosti a obrany členských zemí na východě, které se cítí chováním Ruska ohroženy.

Rasmussen podotkl, že aliance nyní posuzuje i další a dlouhodobější opatření k posílení kolektivní obrany členských zemí.

A obavy například Litvy nebo právě Estonska nejsou podle Rasmussena nijak přehnané, především kvůli zvláštní ruské doktríně, umožňující "chránit zájmy ruskojazyčných menšin za ruskými hranicemi".

Jaderné zbraně ve světě

Jaderné zbraně ve světě

země / rok 2011 / rok 2012

  • USA / 8 500 / 8 000
  • Rusko / 11 000 / 10 000
  • Velká Británie / 225 / 225
  • Francie / 300 / 300
  • Čína / 240 / 240
  • Indie / 80-100 / 80-100
  • Pákistán / 90-110 / 90-110
  • Izrael / 80 / 80

Zdroj: Mezinárodní ústav pro výzkum míru SIPRI

Někteří spojenci v čele s Polskem proto volají po trvalém rozmístění aliančních sil na svém území a v úvahu připadá také budování nových základen.

Podle Rasmussena ale zatím nelze očekávat, že by NATO jako celek i navzdory napětí ve vztazích s Ruskem zvažovalo zásadní rozmístění masivních vojenských sil ve východní Evropě, a to se týká například i případného nového rozmístění zbraní pro jaderné odstrašení.

To by nejdříve vyžadovalo přehodnocení dohody s Ruskem z roku 1997, ve které se spojenci deklarovali, že nebudou na území nových členských států rozmísťovat nukleární zbraně ani "hlavní bojové síly".

Na otázku, zda by krize Ukrajiny mohla vést NATO k přehodnocení závazku, uvedl: "V této fázi nepředpokládám nějaké požadavky na změnu obsahu." Upozornil však, že ruské akce v Ukrajině vytvořily zcela novou bezpečnostní situaci v Evropě a "NATO se musí adekvátně přizpůsobit". Dlouhodobá rozhodnutí by podle jeho slov měla padnou na zářijovém summitu ve Walesu.

Moskvě se nelíbí alianční manévry

Rusko už na opatření na východní hranici aliance zareagovalo kritikou. Náčelník štábu ruských ozbrojených sil Valerij Gerasimov uvedl, že "vojenské aktivity NATO v blízkosti ruských hranic nepomáhají evropské bezpečnosti".

Kvůli řešení situace na ukrajině se telefonicky spojil se šéfem Vojenského výboru NATO Knudem Bartelsem. "Armádní generál Valerij Gerasimov vyjádřil znepokojení nad podstatným zvýšením vojenských aktivit NATO," uvedla aliance.

Právě Vojenský výbor NATO se ve středu sejde v Bruselu a hlavním tématem bude ukrajinská krize a vztahy s Ruskem. "NATO je na kritické křižovatce... vzhledem k agresivitě Ruska si východní křídlo aliance zaslouží mnohem více pozornosti," avizoval postoj Spojených států šéf sboru amerických náčelníků Martin Dempsey.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.