Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Svět se mění a NATO musí reagovat, shodli se generálové

  11:27aktualizováno  11:27
Severoatlantická aliance řeší, jak se v souvislosti s ruskými akcemi na Ukrajině přizpůsobit do budouvna podobným hrozbám a čelit jim. Právě situace na Ukrajině i odchod z Afghánistánu a příprava nové mise, to byla hlavní témata jednání náčelníků štábů zemí NATO v Bruselu.

Náčelník generálního štábu Petr Pavel na zasedání Vojenského výboru NATO v Bruselu | foto: NATO Photos

"Jedním z nejpalčivějších problémů jsou důsledky ruských akcí na Ukrajině. Ruská anexe území, v suverénní zemi, na hranicích NATO vrhá stín nejistoty ve východním křídle NATO a má potenciálně závažné důsledky pro region i mimo něj," uvedl šéf Vojenského výboru NATO Knud Bartels.

"Je to velmi důležitý bod v historii. Jsme na křižovatce a musíme se rozhodnout, jak se přizpůsobíme situaci s agresivním sousedem," uvedl vrchní velitel sil NATO v Evropě Philip Breedlove. Ukrajinská krize a anexe Krymu podle něj mění evropské bezpečnostní prostředí a aliance se musí na nové hrozby adaptovat.

Vojenský výbor

Nejvyšší vojenský orgán aliance, který sídlí v Bruselu a který se zpravidla dvakrát ročně schází na úrovni náčelníků generálních štábů. Předkládá návrhy a doporučení nejvyššímu orgánu aliance, Severoatlantické radě, a převádí do vojenské praxe politická rozhodnutí rady.

Vojenský výbor NATO sdružuje náčelníky generálních štábů všech členských zemí. Českou republiku zastupoval armádní generál Petr Pavel. Podle něj končí období zřejmě jen jednostranně vnímaného partnerství NATO a Moskvy, kdy aliance brala Rusko jako partnera, ale ruské strategické dokumenty o ní stále uvažovaly jako o protivníkovi.

"Já nevím, proč my jsme na to nereflektovali. Možná v naději, že partnerství to překoná. Nepřekonalo a ruské vidění světa je trochu jiné, než jsme si mysleli," citovala Pavla agentura ČTK.

Aliance bude i nadále podporovat deeskalaci a politické řešení současné rusko-ukrajinské krize. "Nicméně bude odhodlanější k politice odstrašování a závazku kolektivní obrany," prohlásil Bartels. Nelze však prý i přes jednání s Ruskem jednoduše na ruské akce zapomenout. "Nelze nastavit hodiny zpátky a předstírat, že se v posledních dvou měsících nic nestalo," řekl místopředseda Vojenského výboru Mark Schissler.

Aliance připouští, že například se způsobem, jakým došlo k ruské anexi Krymu, mají spojenci problém popsat, definovat a reagovat na něj. "Není to válka. Je to konfrontace. Je to agrese," konstatoval Schissler.

Rozmístění spojeneckých stíhaček, válečných lodí, průzkumných letounů a stovek vojáků v Pobaltí, Polsku a Rumunsku v důsledku chování Ruska je pak důkazem, že aliance je odhodlána plnit závazek kolektivní obrany.

Šéfové spojeneckých armád jednali také o pomoci Ukrajině s obrannou reformou a transformací tamějších ozbrojených sil na moderní jednotky.

Afgháncům budeme radit

Dalším z důležitých bodů schůzky je připravované stažení aliančních jednotek z Afghánistánu na konci roku a příprava nové nebojové mise, ve které se mají vojáci NATO zaměřit výhradně na výcvik, poradenství a pomoc afghánským bezpečnostním složkám.

Konec operace v Afghánistánu navíc přináší pro alianci výzvu, aby své schopnosti a zkušenosti získané za uplynulých dvanáct let "přetavila" pro celé spektrum možných budoucích hrozeb. "Jak jsme viděli v posledních měsících, globální bezpečnostní situace zůstává nestabilní a nepředvídatelná," konstatoval Bartels.

Spojenci nadále podle něj zůstávají obklopeni pomyslným obloukem nestability - od Ukrajiny, přes Sýrii až po africký Sahel. "Státy NATO musí investovat do schopností a výcviku nezbytného k rozvoji připravenosti a udržení si kvalitativní výhody, což jsou nejlepší způsoby pro odstrašení potenciálních protivníků," dodal Bartels.

"Svět se změnil a kvůli tomu musí být prioritou chránit východní a jižní křídlo NATO," uvedl šéf sboru amerických náčelníků Martin Dempsey.

Už zářijový summit NATO se podle něj jednoznačně zaměří na měnící se bezpečnostní prostředí v souvislosti s akcemi Ruska nebo vnitřně nestabilními oblastmi, které vzešly z "Arabského jara" na Blízkém východě a v severní Africe.

Zatímco na východní hranici NATO přichází "nebezpečná a provokativní" hrozba ze strany Ruska, jižní křídlo čelí ohrožení v podobě terorismu, zločineckých sítí, obchodování s drogami a lidmi.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.