Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Neustálé vyvolávání zmatků je nová ruská strategie, míní politolog

  9:41aktualizováno  9:41
Referenda v Luhanské a Doněcké oblasti byla jen špatně připravená komedie, kterou nelze brát vážně. Na východě Ukrajiny se teď bude všechno odvíjet podle toho, jak silnou podporu separatistům poskytne Moskva, říká v rozhovoru pro iDNES.cz politický geograf Michael Romancov.

Aktuální dění na východě Ukrajiny v lecčems připomíná události, které vedly k ruské anexi Krymu. V čem jsou podle Vás odlišnosti?
Zásadní odlišností je, že ruská strana dává otevřeně najevo, že tentokrát nechce zasáhnout. Byli jsme svědky celkem výrazného rétorického posunu. Průšvih přitom je, že je právě v souvislosti s Krymem evidentní, že se tomu, co Kreml říká - byť oficiálními ústy, ať už se jedná o Putina nebo ministra zahraničí Lavrova - nedá věřit. Oni sice teď tvrdí, že nebudou vojensky zasahovat na východní Ukrajině, že chtějí posilovat diplomatické řešení, ale věřit se tomu nedá.

Michael Romancov

Politický geograf a vysokoškolský pedagog Michael Romancov
  • zabývá se politickou geografií, geopolitikou a Ruskem
  • získal titul Ph.D. na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
  • přednáší na UK a na Metropolitní univerzitě v Praze

Jak byste srovnal referendum na Krymu s referendy v Doněcké a Luhanské oblasti?
V obou, respektive ve všech třech případech, se nejednalo o referendum, jak se tomu pojmu rozumí tady. Nebyly splněny základní formální podmínky pro to, aby se ten proces za referendum mohl označit . 

Díky zprávě, kterou zveřejnila tamější rada pro lidská práva, i přímo ruské straně uniklo, že výsledky toho, co se vydává za referendum, byly na Krymu zfalšovány. Že ve skutečnosti byla výrazně nižší účast, ani tolik lidí nehlasovalo pro připojení k Rusku. A v případě Doněcké a Luhanské oblasti se jednalo o zjevně špatně připravenou komedii, kterou nikdo nemůže brát vážně.

Co si myslíte o Putinově prosbě, aby separatisté referendum odložili? Myslel to vůbec vážně?
To je přesně to, co je těžké říct. Putin v souvislosti s Krymem ukázal, že jiné věci říká a jiné věci dělá. Jeho slovům se nedá od té doby věřit, takže nevím, co to mělo znamenat. 

Jestli to měl být signál Ruska, že chce jednat, a proto vytváří tlak, a zároveň tím chtělo říct "podívejte se, my na ně nemáme žádný vliv". To je pozice, kterou Moskva drží, s výjimkou Ruska tomu ale nikdo nevěří. Nebo jestli to měl být nějaký taktický manévr, zástěrka vyslaná směrem na západ o ochotě jednat, ve skutečnosti se tam ale uskuteční vojenská akce...

Momentálně není zřejmé, co separatisté vlastně chtějí. Bude se na východě Ukrajiny ten "krymský scénář" odehrávat dál?
Těžko říct. Upřímně řečeno, oni nemají takovou podporu Moskvy, jakou měli separatisté na Krymu, takže si proto myslím, že ne. Ale to jsme ve sféře naprostých dohadů. To bych musel mít křišťálovou kouli, abych se k tomu mohl fundovaně vyjádřit.

Doněcká a Luhanská lidová republika od počátku vystupovaly odděleně a až nyní údajně jednají o tom, že se spojí. Proč separatisté od začátku nemluví o celém Donbasu?
Nemám tušení, jak tam fungovala komunikace mezi jednotlivými představiteli. Cokoli se ale v postsovětském prostoru oddělilo, existovala tam určitá hranice. 

Krize na Ukrajině

Je to něco podobného, jako by se vzbouřil dejme tomu Jihočeský kraj. U Krymu to bylo jasné, protože je to poloostrov a navíc měl status autonomní republiky. Musíte mít určitou čáru, podle které se řídíte. Myslím si tedy, že využili určité administrativně-správní hranice v rámci Ukrajiny, která je apolitická.

Objevují se určité náznaky, že se ty dvě republiky spojí. Myslíte si, že se to stane?
Možné to je, otázkou samozřejmě je, jak na to bude reagovat okolní svět. Upřímně řečeno jejich spojení, jejich rozdělení, jejich připojení k Rusku a tak dále - nic z toho oni reálně nemají šanci sami o sobě ovlivnit. Všechno se bude odvíjet od toho, jak silnou nebo naopak slabou podporu jim poskytne Moskva.

Kdo v obou oblastech tedy vlastně velí? Záleží to vůbec na lidech, kteří jsou přímo tam?
Záleží na tom v tom rozměru, že ti místní  předáci - ať už pod tlakem okolností nebo důsledkem vyčerpání - mohou velice výrazným způsobem napomoci eskalací násilí. V tomto ohledu to zajímavé je. Ale jejich schopnosti ovlivnit postoj aktérů, kteří jsou okolo, jsou nepatrné.

Vůdci separatistů požádali Moskvu, aby jim poslala na pomoc ruské vojáky. Změní to něco? Hrozí, že na Ukrajinu přijdou i označení ruští vojáci?
Kdyby tam přišli označení ruští vojáci, byl by to průlom, protože by k tomu došlo poprvé. Moskva už ukázala, že když jí o něco jde, je tam ochotná svoje lidi poslat. Zatím se nicméně tváří, že tak neučiní, a chce jednat. Upřímně řečeno, ona by ta jednání stejně asi k ničemu moc nevedla, protože Rusové jsou mistři v tom, že usednou za jednací stůl, a tam jednání velice aktivně narušují a bojkotují, což je pozice, která je z jejich pohledu nejvýhodnější.

Rusko zjevně využilo slabosti nové ukrajinské vlády. Spokojí se Krymem a Donbasem, nebo bude pokračovat dál? Kde se zastaví?
Rusko připojilo Krym, což se mnohým lidem v Rusku teď jeví jako zásadní úspěch. Jsem přesvědčen, že se velice brzo ukáže, že je to spíš problém než cokoliv jiného. Pokud jde o vyvolávání zmatků, myslím si, že je to bohužel nová strategie, kterou bude Rusko uplatňovat vůči tamějším aktérům v Evropě, případně i v oblasti Zakavkazska.

Možné ruské cíle

Jižní Osetie a Abcházie - Oba separatistické regiony vyhlásily nezávislost na Gruzii, kterou v roce 2008 po válce v Jižní Osetii uznalo Rusko.

Gagauzie - Autonomní část Moldavska, která na začátku 90. let vyhlásilo nikým neuznanou nezávislost.  2. února se tu konalo kontroverzní referendum, v němž si obyvatelé odhlasovali bližší vztahy s Moskvou. 

Podněstří - Svou nezávislost na Moldavsku vyhlásilo po krátké válce v roce 1992, v níž podněsterské ozbrojené síly podpořila ruská armáda. Nezávislost regionu ale nikdo neuznal. 17. března Podněstří požádalo o přijetí do Ruské federace. Rusové tvoří přibližně třetinu obyvatelstva.

Domnívám se, že s největší pravděpodobností nebudeme svědky přímého použití síly, ale vlastně permanentního vyvolávání nepokojů v těchto citlivých oblastech, přičemž v Evropě se to primárně týká východní Ukrajiny a částečně Moldavska, respektive těch dvou specifických regionů, což je Podněstří a Gagauzie.

V případě Zakavkazska se to týká těch silně asymetrických vztahů, které Rusko má vůči Azerbajdžánu, Arménii a Gruzii, přičemž tam to může ovlivňovat jak chování Severoatlantické aliance, protože tam je přítomno Turecko, tak to vlastně může mít zásadní vliv i v regionu kolem Perského zálivu, protože tam je Írán. A samozřejmě to všude bude zaměstnávat Spojené státy.

Podle průzkumu Pew Research si většina lidí na Ukrajině přeje jednotu země. Platí to i pro východní oblasti, kde se pro jednotu vyjádřilo 70 % lidí. Čeká nás teď další vlna demonstrací v duchu Majdanu?
To je těžké předpokládat. Je důležité si uvědomit, že Ukrajina je fakticky vnitřně rozdělenou zemí, to je jeden velký problém. Tím druhým je, že je to země na hraně socioekonomického bankrotu. To jsou samozřejmě témata, která jsou pro lidi důležitá. Jsem tedy přesvědčen, že i do budoucnosti uvidíme Ukrajinu politicky nestabilní. Ale jestli to povede k nějakému Majdanu číslo dvě, tři, čtyři, nebo se zase někde nějací místní představitelé pokusí vzít věci do svých rukou, to si netroufám predikovat.

Prezidentské volby se zřejmě neuskuteční na separatisty ovládaném východě Ukrajiny. Jaké to může mít důsledky ?
Ten nejsilnější důsledek už to má. Moskva už prohlásila, že bez ohledu na to, kdo bude zvolen, bude mít v jejích očích jen částečnou legitimitu. Což je samozřejmě problém a zároveň přesně ta pozice, která vyhovuje Moskvě.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.