Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rusko poslalo k naší hranici 45 tisíc vojáků a helikoptéry, tvrdí Kyjev

  9:17aktualizováno  23:05
Mluvčí ukrajinské armády Andrij Lysenko oznámil, že Rusko rozmístilo u hranic s Ukrajinou na 45 tisíc vojáků a těžkou armádní techniku. Operace ukrajinské armády na osvobození Doněcku podle něj vstupuje do závěrečné fáze. Kyjev večer oznámil, že souhlasí s humanitární misí na východě země.

Rusko poslalo k naší hranici 45 tisíc vojáků a helikoptéry, tvrdí Kyjev. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

„V jedenáct hodin dopoledne se asi 45 tisíc vojáků Ruska rozmístilo v příhraničních oblastech,“ cituje Lysenka agentura Reuters. Pěchotu podle něj podporuje také 160 tanků, 1 360 obrněných vozidel, 390 raketových systémů, 150 kusů raketometu BM-21 GRAD, 192 bojových letounů a 137 helikoptér.

Krize na Ukrajině

Lysenko už ráno oznámil, že protiteroristická akce ukrajinské armády na východě země vrcholí. „Jednotky antiteroristické operace se nyní připravují na závěrečnou fázi osvobozování Doněcku. Naše jednotky úplně odřízly Doněck od Luhansku,“ citovala Lysenka agentura Reuters. „Pracujeme na osvobození obou měst, ale je lepší jako první osvobodit Doněck - je důležitější,“ řekl Lysenko agentuře Reuters.

Ruská média informují. že separatisté v Doněcku soustředili veškerou dostupnou bojovou techniku k přípravě protiútoku na jednotky ukrajinské armády. Na "doněcké frontě" mají údajně k dispozici 200 obrněných vozidel a tanků.

Podle tiskového centra ukrajinské armády se v noci na pondělí střílelo i z ruské strany hranice, uvedla agentura Unian. Ruské raketomety podle armády zničily ves Stěpanivka v Doněcké oblasti.

Ukrajinská armáda sice v noci ztráty nezaznamenala, palba z minometů však zasáhla sanitku s raněnými, což si zřejmě vyžádalo zatím neupřesněný počet obětí, uvedl na Facebooku vojenský analytik Dmytro Tymčuk.

Dělostřelecký granát zasáhl věznici v Doněcku. Jeden člověk zemřel, tři lidé utrpěli těžká a dalších patnáct lehká zranění, uvedla agentura Interfax s odvoláním na prohlášení doněcké radnice. „Vypukla vzpoura a 106 lidí opustilo vězení. Do rána se jich do nápravného zařízení  část vrátila,“ uvedla radnice s tím, že konkrétní čísla dosud nemá k dispozici.

V Doněcku po ostřelování hoří budovy:

Napjatá situace panovala i v Luhansku. Místní letiště podle Tymčuka dvakrát čelilo ostřelování z ruských raketometů Grad, které poškodily techniku, ale ztráty na životech nejsou hlášeny.

Ve městě Horlivka, o něž bojují vládní síly a rebelové, zasáhl v neděli dělostřelecký granát místní katedrálu a zranil šest lidí, kteří se v chrámu schovávali před ostřelováním. 

Kyjev souhlasí s humanitární misí

Kyjev v pondělí večer oznámil, že souhlasí s humanitární misí pod vedením Červeného kříže ve východoukrajinském Luhansku. Akce se má uskutečnit ve spolupráci s Ruskem, Evropskou unií, Německem a dalšími zeměmi. Mise má rovněž podporu Spojených států.

K humanitární misi minulý týden vyzvala Moskva, ale Kyjev a Západ vyslovily obavy, že akce má posloužit jen jako zástěrka k vyslání ruských vojáků do oblasti. To Kreml odmítá. "Tvrzení o jakési vojenské akci jsou absolutně absurdní. Jde výhradně o humanitární pomoc," řekl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.

Plánu na humanitární pomoc Luhansku v telefonickém rozhovoru s ukrajinským prezidentem Porošenkem vyslovil podporu i americký prezident Barack Obama.

Mrtví vojáci

Celkem 568 ukrajinských vojáků padlo a dalších 2210 utrpělo zranění od začátku operace vládních sil proti proruským separatistům na východě Ukrajiny. Oznámil to armádní mluvčí Andrij Lysenko s tím, že jde o stav k pondělnímu ránu a zahrnuje i padlé dobrovolníky.

Kolona s humanitární pomocí může vstoupit na ukrajinské území za jasně vymezených podmínek, upozornil na tiskové konferenci v Kyjevě mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Jevhen Perebyjnis.

Žádný vojenský doprovod

Vyslání pomoci musí předcházet žádost přijímající země, tedy Ukrajiny. Seznam položek pomoci musí ukrajinská strana předem schválit. Dopravu musejí koordinovat výlučně OSN a Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK) a kolona s pomocí smí překročit jen ty hraniční přechody, které má Kyjev pod kontrolou. „O žádném vojenském doprovodu humanitární kolony nemůže být řeč,“ konstatoval mluvčí.

Fotogalerie

MVČK žádá, aby mu ruské úřady předaly podrobné informace o objemu a typu pomoci, kterou chce na východ Ukrajiny vyslat. Všechny bojující strany jsou kromě toho podle MVČK povinny poskytnout právní záruky bezpečnosti a usnadnit předání humanitární pomoci. Podle vedení MVČK je humanitární situace na východě Ukrajiny kritická, tisíce lidí jsou bez vody, elektřiny a lékařské pomoci.

Výbor Červeného kříže dodal ukrajinským a ruským úřadům příslušný dokument, který podmínky humanitární pomoci obsahuje. Bezpečnostní záruky jsou zapotřebí proto, že humanitární konvoje MVČK nevyužívají ozbrojené ochrany.

„V dokumentu předaném oběma stranám se rovněž praví, že před zahájením operace by měl MVČK bez zbytečných odkladů obdržet od úřadů Ruské federace veškeré nezbytné detaily o pomoci, včetně údajů o jejím objemu a typu, stejně jako požadavky na přepravu a skladování,“ uvedl mezinárodní výbor v prohlášení.

Situace na východě Ukrajiny k 10. srpnu podle ukrajinské armády:

10.srpna 2014 v 13:25, příspěvek archivován: 11.srpna 2014 v 09:38

The situation in the Eastern regions of Ukraine (August 10, 2014; 12:00) pic.twitter.com/9zQLRV7DHt

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.