Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ministryně Válková: Exekutoři si z dlužníků nesmí dělat dojnou krávu

  12:33aktualizováno  12:33
Přijetí nových procesních kodexů, boj s vysokými náklady na exekuce. Nová ministryně spravedlnosti Helena Válková se bude muset popasovat i s revizí občanského zákoníku. Provést chce i reformu vězeňství. "Pokud budeme pokračovat touto cestou, tak skončíme jako v USA a budeme mít jakýsi vězeňský průmysl," říká Válková.

Nová ministryně spravedlnosti Helena Válková | foto:  Petr Topič, MAFRA

Co bude vaše hlavní priorita na volební období?
Nedá se říct jedna priorita. Priorit bude víc, budou souběžné a budou se překrývat, takže mluvme o prioritách. A priorita je termín, který říká, že je to prvořadá záležitost, ale musí se ještě rozlišovat, jestli je to priorita z hlediska věcného nebo časového.

Jaké by byly ty věcné?
Z hlediska věcného je to přijetí dvou zásadních procesních předpisů (nového trestního řádu a občanského soudního řádu, pozn. red.). A zároveň shromažďování podnětů a návrhů na odstranění určitých nejasností, případně mezer nebo chyb v novém občanském zákoníku a v zákoně o obchodních korporacích a doprovodné legislativě.

A časové?
To byste si, myslím, mohl odpovědět vy sám ... Co je asi největší problém, jsou exekuce. Tedy ne samotné exekuce, ale náklady, které s nimi souvisí a kde máme neslavné prvenství v Evropě. Když na pohledávku ve výši tisíc korun připadají náklady na její vymožení kolem 17 tisíc, zatímco někde jinde jsou to dva nebo tři nebo maximálně pět tisíc, tak to už je na okamžité řešení. Já si myslím, že je to zneužití práva, které vychází v uvozovkách z chybného pojímání spravedlnosti. A to vůbec nezpochybňuji věřitele. Ale není možné z dlužníka, který už má jeden problém, udělat "dojnou krávu". Výkon činnosti exekutora by měl odpovídat odměně, kterou si potom naúčtuje. Pokud je výkon minimální, tak by měla být malá i odměna.

Helena Válková (1951)

Původně právnička, jejíž specializací je trestní právo a kriminologie. Před revolucí byla v KSČ, sama však říká, že to bylo pouze kvůli tomu, aby mohla zůstat na katedře trestního práva. Naopak prý měla s tehdejším režimem potíže, kdy například nemohla vycestovat na studijní pobyt

Od roku 1991 působila na Filozofické fakultě UK v Praze, kde se podílela na vybudování nové katedry sociální práce. Od roku 1998 vedla katedru trestního práva na univerzitě v Plzni.

Poté, co vyšla najevo kauza s "rychlostudenty", byla za kritiku vedení fakulty na přechodnou dobu odvolána (více zde). Z plzeňských práv nakonec odešla v roce 2011. Od roku 2006 je profesorkou trestního práva, profesuru získala trnavské univerzitě.

Je spoluzakladatelkou české pobočky prestižního právnického Nakladatelství C.H.Beck, kterou vedla v pozici ředitelky v letech 1993 až 2011. Od roku 2000 do roku 2004 byla členkou Criminological Scientific Council Rady Evropy ve Štrasburku, kde se podílela na přípravě řady doporučení a dalších materiálů k uplatňování jednotné evropské trestní politiky (organizovaný zločin, vězeňství, kriminalita mládeže, alternativní sankce, prevence kriminality a další).

Máte konkrétní představu, jak nastartovat tuto změnu?
Přemýšlela jsem, jak to udělat co nejrychleji. Ta takzvaná přísudková vyhláška byla Ústavním soudem zrušena loni na jaře (více zde). Teď se tedy postupuje podle advokátních tarifů. A já vidím dvě cesty. Zaprvé vydat novou vyhlášku. To je v kompetenci ministerstva. Ale ta musí do připomínkového řízení, takže to zase bude chvilku trvat. I když se to budeme snažit maximálně urychlit, tak nebudu slibovat, že to bude do pár týdnů.

Ten horizont by mohl být zhruba jaký?
Tak tři, čtyři měsíce.

Co by byla ta druhá cesta, o které jste mluvila?
Nesmíme zapomenout na možnost ovlivnit, v tom nejlepším smyslu slova ovlivnit, soudy, které rozhodují o nákladech. Nikde není napsáno, že by musely uznávat náklady v té požadované plné výši. Pokud budou postupovat tak, že budou přiznávat náklady přiměřeně, tak si myslím, že by se daly snížit prakticky okamžitě. Až se v únoru se soudci setkám, zeptám se jich na jejich názor. Ale bez legislativy to nepůjde. Na dobrou vůli a na to, že ovlivníme soudce, advokáty a exekutory se spoléhat nemůžeme.

Dlouho se také mluví i o tom, že by byl potřeba nový zákon o znalcích a tlumočnících. Patří i to mezi vaše priority.?
Já jsem si toho vědoma, že potřebujeme nový zákon a opět je to o tom, že v současné době znalec vypracuje nějaký chybný posudek - buď ho odbude nebo je odborně velmi špatný - a pokud se neprokáže zavinění, tak se nic nestane a on pokračuje dál. A přitom jde o významnou věc pro rozhodování soudu, když si právě jeho vyžádají, aby jim pomohl vnést světlo do případu a výsledek je opačný. On světlo nevnese, ale současně to svede na špatnou kolej - ať už úmyslně nebo z nedbalosti. Tady se musí zavést přísný dohled nad činností znalců a tlumočníků.

Byla bych ráda, kdyby se to podařilo v roce 2014. Kdybychom v prvním pololetí ten zákon připravili, včetně připomínkového řízení v létě, tak ve Sněmovně, když bude postupovat rychle, tak by mohl schválen koncem roku 2014 a nabýt účinnosti v roce 2015.

Nová ministryně spravedlnosti Helena Válková
Nová ministryně spravedlnosti Helena Válková

Ke speciálnímu protikorupčnímu úřadu chci slyšet argumenty

Bude mezi prioritami i tolik diskutovaný návrh zákona o státním zastupitelství?
To půjde, doufám, rychle, protože ten zákon už je připravený. V každém případě je třeba si ještě jednou sednout a probrat všechna pro a proti, zejména pokud jde o zřízení speciálního protikorupčního útvaru. Současné znění však příliš úzce vymezuje jeho věcnou působnost, tj. na které trestné činy by byl zaměřen. Jeho zřízení nebude vůbec levné , a proto bych preferovala širší vymezení trestné činnosti dozorované tímto útvarem, ne pouze korupci, ale všechny trestné činy související s organizovaným zločinem. Anebo posílit stávající oddělení vrchních státních zastupitelství. Jinak je dobře, že tento zákon posílí odpovědnost státních zástupců za případnou nekvalitní práci a současně zvýší jejich nezávislost na politických tlacích.

Z toho, co říkáte, mi přijde, že speciálním úřadem zatím nejste příliš nadšená...
Nejsem přesvědčená. Zatím mě návrh nového zákona nepřesvědčil, že by to bylo jediné možné správné řešení. Ale to není na dlouhé diskuse, to je na argumenty, sednout si nad tím se státními zástupci. A říct: tady mám ty a ty pochybnosti, vyvraťte mi je. Proč je nutné zřizovat nový, nákladný útvar, jehož zaměření bude velmi úzké? Víte, mně to trochu připadá, jako kdybychom si řekli "korupce", dříve to byla třeba drogová trestná činnost, a teď jsme všichni populisticky dělali všechno pro to, aby se veškeré personální kapacity i finanční prostředky investovaly přednostně do tohoto výseku trestné činnosti. Výsledek takového úsilí však i dlouhodobě musí odpovídat vynaloženým nákladům, a v tomto případě si tím nejsem tak jistá.

Tam jsem trochu směřoval. Jestli to není jen úlitba veřejnému mínění - zřídíme speciální úřad pro korupci, za pár let pro něco jiného a potom ho bez větších úspěchů zrušíme...
Slovenská zkušenost se zřízením speciálního soudu pro stíhání korupčních trestných činů není příliš povzbudivá. Takže moje zkušenost se "speciály" je spíše negativní. Specializovaná oddělení mají určitě důvod, ale tohle jsou přesně otázky, které si vyříkáme. A věřím, že tento rok návrh zákona odejde do Sněmovny. Myslím, že už se tu o tom debatovalo poměrně dost dlouho a chce to doladit jen některé věci.

V koaliční smlouvě máte jako jeden z bodů samosprávu justice. Co si pod tím má člověk představit a jak to bude provedeno?
Soudcovská unie už dlouhou dobu navrhuje to, co mají s výjimkou snad Německa a Litvy zřízeno v ostatních evropských zemích. Tedy samosprávný útvar, u nás se doporučuje, aby se to jmenovala Nejvyšší rada soudnictví, který chrání nezávislost soudců a je odpovědný za řádný výkon soudnictví a stará se i o kvalitní proškolování, přípravu soudců i jejich hodnocení. 

Ale ani na to nejsou jednostranné názory ze strany justice. Hlavně si vůbec nemyslím, že veřejnost bude klepat na dveře ministerstva, jak to, že ten zákon ještě není. Myslím si, že bychom takový útvar měli zřídit. Ale jeho podoba ještě teď není úplně jasná, varianty jsou početné a konsenzus na nich zatím nebyl.

Co se týče soudnictví. Soudy jsou zavaleny prací, kvůli novému občanskému zákoníku jim ještě přibude. Budete se zasazovat třeba o navýšení počtu soudců? Protože to je zrovna pro lidi poměrně zásadní otázka...
V první řadě jde o systemizaci míst na okresech. Je třeba udělat revizi. Myslím, že nepůjde ani tak o místa soudců, ale některé agendy by mohli převzít vyšší soudní úředníci. A rozhodně by soudci měli mít k dispozici více soudních asistentů, po tom také volají dlouho. A to budu muset požádat ministerstvo financí, aby v takovém případě pomohlo, protože to stojí peníze. Pokud bude rozbor, z něhož vyplyne jasný závěr, že justice nebude jinak fungovat, tak si myslím, že by se měly odpovídající prostředky uvolnit.

Nová ministryně spravedlnosti Helena Válková
Nová ministryně spravedlnosti Helena Válková

Reformy vězeňství budou vyžadovat odvážný management

Nicméně dlouhodobě a hodně podfinancované je i vězeňství, což je podobně zásadní oblast...
Zde chybí peníze na modernizaci věznic, potom je otázka, jak se vypořádáme s vysokou recidivou odsouzených, která je okolo padesáti procent a která často souvisí i s velkou mírou jejich zadluženosti. Dalším negativním faktorem je i stále relativně nízká zaměstnanost odsouzených pohybující se podle dostupných poznatků okolo 30-40 procent.

Co s tím dál?
Nové programy zacházení s odsouzenými, které by se měly uplatňovat v úzké součinnosti s Probační a mediační službou. A já bych obecně byla pro to, ukládat více takzvaných alternativních sankcí, to znamená nespojených s odnětím svobody, ale s dohledem a kontrolou na svobodě. K tomu potřebujeme kromě jiného mít elektronický monitorovací systém.

Jaké by podle vás, jako specialistky na trestní právo, bylo ideální řešení  na vysokou recidivu? Mluví se třeba o skandinávském, v uvozovkách liberálním modelu...
Z toho, co se osvědčuje v zahraničí, je to kombinace několika opatření. Znamená to intenzivně pracovat s odsouzenými ve výkonu trestu. Tomu by mělo napomoci zrušení současného způsobu přeřazování z jednotlivých typů věznic do jiných. Počítá se, že zůstanou jen ty se zvýšenou ostrahou a ty ostatní by byly prostupné.

Další cestou je vytvořit  tzv. domy "na půl cesty", možnosti, aby se někteří odsouzení mohli vracet na noc do věznice a přes den se volně pohybovat. Takže systémové změny - legislativní, organizační, personální, finanční. Ve výsledku by se to mělo projevit do dvou, tří let. Chce to nepochybně kvalifikovaný a současně i odvážný management, který půjde i do reforem, které se teď zdají být neuskutečnitelné. Ale pokud budeme pokračovat dosavadní cestou, tak skončíme jako v USA a budeme mít brzy vytvořen jakýsi "vězeňský průmysl“, což by jistě nebylo dobré…

Rozhovory iDNES.cz

Je asi bláhové domnívat se, že recidiva bude nulová. Ale určitě máte představu, na jaká čísla se to dá srazit?
Kriminologické výzkumy signalizují, že existuje určité jádro delikventní populace, se kterým se tzv. "nedá skoro nic dělat", než je izolovat, tj. zavřít, a tak chránit veřejnost před závažnou trestnou činností. Optimisté uvádějí, že se to týká kolem pěti procent, pesimisté až kolem deseti procent delikventní populace. Ten zbytek se dá definovat tak, že pokud je jim pomoženo, tak se takzvaně chytnou a přestanou kriminalitu páchat. A je několik faktorů, které můžeme ovlivnit. Zaprvé oddlužení. Musíme jim pomoci, aby splatili dluhy, které mají většinou velké, a nejsou proto ani motivováni žít řádným životem, neboť si myslí, že to stejně nikdy nesplatí. Znamenalo by to například, že zde budou programy a instituce, které by za takové delikventy za určitých podmínek převzaly část jejich dluhů za to, že by jim bylo zaplaceno brzo, bez dlouhých soudních průtahů. 

Chceme zrychlit a zlevnit řízení u soudů

Bude to však mít potřebný výchovný efekt? Aby naopak nenastala situace, že si pak veřejnost řekne 'tak my tady odpouštíme a jen na to doplácíme'...
Máte pravdu, že je to riziko. Nesmí se to přehnat. Nesmí se odpustit dvě třetiny dluhu. To bude záležet na individuálním případu. Ale i kdyby se někomu odpustila třetina, tak je to motivace. Že když se bude snažit, tak mu někdo pomůže. V současné době není sociální síť nastavena tak, že by se jim skutečně pomáhalo. A ve skutečnosti stojí víc nás všechny, protože musíme z daní zaplatit ty jejich neustálé pobyty ve vězení. Asi půjde i o to, jak chytře se to bude komunikovat. Aby společnost pochopila, že je lepší trochu odpustit než chtít zub za zub, oko za oko a pak zaplatíme dva zuby za jeden zub, dvě oči za jedno.

Když se vrátím k začátku. Velkými cíli bude rekodifikace dvou hlavních procesních norem, trestního a občanského soudního řádu. Jak by měly ve výsledku vypadat, co v nich bude za zásadní změny?
V civilním řízení by se u některých jednodušších soudních sporů měly zavést určité závazné lhůty pro vydání rozhodnutí. Dále by se měly snížit náklady řízení v případech, kdy žalovaná strana uzná nárok, který je nepochybný. Je to podobný princip, jaký jsem uvedla i u delikventů - pozitivní odměna pro toho, kdo spolupracuje. Pak jsou tu případy, kdy soud odvolací vrací věc "zbytečně" soudu prvního stupně a přitom by v ní mohl sám rozhodnout…

Fotogalerie

Pokud jde o trestní řád, tak tam jde o to, aby korespondoval novému trestnímu zákoníku a také, aby byly zavedeny nové instituty, které umožní zrychlení hlavně přípravného řízení. To někdy trvá hrozně dlouho, je formalistické, nepřehledné a obtížné. Čili aby se ty jednodušší kauzy rychle vyřešily a tím zbyla kapacita na řešení komplikovanějších kauz.

Vy jste říkala, že byste si dokázala představit, že do tří let budou oba dva zákony hotové... Dá se to stihnout? Třeba nový občanský zákoník se připravoval přes dvanáct let a výsledek je jaký je.
Myslím si, že ano. Protože ty procesní kodexy musí připravit odborníci. Čímž nechci říct, že by občanský zákoník nepřipravili odborníci. Ale nemyslím si, že ohledně procesních kodexů proběhne široká diskuse laické veřejnosti. Protože ta procesním pravidlům nemusí rozumět a ani jim nerozumí. Zajímá ji výsledek, jestli se soudní řízení zrychlí a jestli bude méně nákladné.

Máte představu, kdo by se na tvorbě obou kodexů mohl podílet?
Určitě, ale nechci to ještě říkat.

Jak bude probíhat revize nového občanského zákoníku? Bude stejně jako u procesních kodexů ustavena nějaká komise?
Ano. Ustavím pro tyto účely novou pracovní skupinu, jejímiž členy budou i autoři jednotlivých částí nového občanského zákoníka, aby se tak měli možnost vypořádat s kritickými připomínkami ke své práci a sami opravit zjištěné nedostatky a mezery v zákoně.

Jde všechno to, o čem jste mluvila, reálně stihnout v rámci jednoho volebního období? Protože ty cíle jsou ne-li troufalé, tak rozhodně velké...
Ony jsou i troufalé. Ale veřejnost něco takového od nás čeká. Takže začneme postupnými kroky a uvidíme, kolik nám dá celkový politický vývoj času. Jestli se nám to skutečně podaří, zjistí voliči až v řádu několika let. Už první rok nám však ukáže, zda jsme vykročili správným směrem.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.