Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nejsem extremistka, říká Marksová-Tominová. Čeká ji úklid po Drábkovi

  3:10aktualizováno  3:10
Je to patnáct let, co Michaela Marksová-Tominová v dopise vyčítala Miloši Zemanovi, že ve svém kabinetu nemá žádnou ženu. Nyní míří do vlády ona sama. Jako ministryně práce a sociálních věcí bude řešit potíže s výplatou sociálních dávek či kompenzace za zrušení sKarty. A odmítá, že je příliš radikální.

Nevadilo vám, že jste se do vlády dostala až jako náhradnice? Navíc ve stínové vládě jste se připravovala zejména na oblast lidských práv.
Musím k tomu odvyprávět takovou příhodu. Když bylo jedno z posledních zasedání stínové vlády, tak to bylo čerstvě po tom, kdy byl Roman Sklenák zvolen předsedou poslaneckého klubu. Šla jsem za ním a říkala jsem: "Kdo teď proboha bude kandidát na ministra práce?" A on se na mě podíval a řekl: "No tak to vezmeš, ne?" Já se sice připravovala na lidská práva, ale zároveň jsem měla na starosti i rodinnou politiku a jsem dlouholetá členka sociální komise ČSSD. Plus druhým rokem učím o sociální politice a sociálním zabezpečení v Jedličkově ústavu. Takže vím přesně, jaké změny proběhly a jak to na lidi dopadlo.

Bohuslav Sobotka při vašem výběru uvedl, že ministerstvo připomíná minové pole. Co vidíte jako největší potenciální miny?
Úplně největší mina je samozřejmě problém v informační technologii, která se stará zejména o výplatu sociálních dávek. I když tam současný ministr Koníček vnesl za šest měsíců maximální pořádek, tak po předchozím vedení je to v chaosu.

Jak to budete řešit?
Do budoucna se musí co nejrychleji vypsat maximálně transparentní výběrové řízení. S tím v tuhle chvíli nejde dělat nic jiného.

Michaela Marksová-Tominová

Narodila se v roce 1969 v Praze. Vystudovala učitelský obor biologie a matematika na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. V minulosti působila v médiích jako mluvčí Prahy 10 či v obecně prospěšné společnosti Gender Studies. Na ministerstvu práce a sociálních věcí už pracovala v letech 2004 až 2006 jako ředitelka odboru rodinné politiky. Na ministerstvu školství vedla v letech 2009 až 2010 odbor rovných příležitostí ve školství. Byla i předsedkyní Asociace pro rovné příležitosti. 

Dlouhodobě se zabývá rovnoprávným postavením žen ve společnosti či oblastí lidských práv. Je autorkou knihy Rodina a práce - Jak je sladit a nezbláznit se. 

Do ČSSD vstoupila v roce 1997. O devět let později se stala zastupitelkou v Praze 2, kterou je dosud. V letech 2010 až 2012 byla i místostarostkou této městské části. Od července 2010 působila jako členka stínové vlády sociální demokracie. Na starosti měla oblast lidských práv, rovných příležitostí, rodiny a menšin. Je vdaná a má dvě dcery. 

Původní kandidát na ministra práce Petr Krčál hovořil o tom, že by výběrové řízení mělo být do konce roku. Vidíte to podobně?
Doufám, že se to do konce roku podaří. Záleží, jak se nastaví parametry, aby to bylo opravdu pro všechny a ne aby to splnila jen jedna firma.

Kdy budete jednat s Českou spořitelnou o kompenzacích za zrušení sKarty?
První kontakt musí proběhnout co nejdříve.

Spořitelna už informovala, že bude chtít přes 200 milionů korun (více čtěte zde). Jaká je podle vás reálná částka, kterou stát bude muset platit?
To zatím nevím. Zájem státu je samozřejmě, aby byla co nejmenší. Záleží ale, jaké tam jsou přesně právní podmínky, co se tam dá dělat, o co se stát může opřít.

Exministr Jaromír Drábek nastupoval do úřadu plný plánů a energie, ale jeho působení nedopadlo příliš dobře. Co dělat, abyste neskončila stejně?
Je tam základní předpoklad mít kolem sebe lidi, kteří mají zájem na tom, aby to byla veřejná služba. Ne, aby se tam přišli osobně obohatit, a la pan náměstek Šiška a s ním lidé podobného ražení. Ministerstva práce a školství jsou resorty nejvíc spjaté s lidmi. Když uděláte změnu, dotkne se obrovského množství lidí. Je proto obrovská zodpovědnost vrátit občanům důvěru v to, že ta instituce funguje tak, jak má.

Nejdříve resort stabilizovat, až pak případně dělat inovátorské věci

Jste dlouhodobá zastánkyně kvót, aby ženy měly víc míst na volebních kandidátkách nebo ve státní správě. Budete jako ministryně prosazovat jejich zavedení?
To se zeptejte kolegy Dienstbiera (kandidáta na ministra pro lidská práva - pozn. red.), který po Michaelu Kocábovi zdědí novelu volebního zákona, kde byly kvóty navrženy. Když by ale došlo na hlasování ve vládě, tak to samozřejmě budu podporovat. Není to však věc, kterou bych sama iniciovala. V koaliční smlouvě ale máme prosazování zásady rovného odměňování žen a mužů. Protože ministerstvo práce je obrovský zaměstnavatel, tak si dovedu představit, že se může podívat na své vlastní zaměstnance a zaměstnankyně, jestli dodržuje tuto zásadu. Když chcete po soukromém sektoru, aby to dodržoval, tak se musíte podle mého názoru nejdříve podívat sám na sebe.

Fotogalerie

Budete mít ve vedení vašeho úřadu proporčně ženy a muže, třeba na pozicích náměstků a náměstkyň?
Musím říct, že ani já o tom v tuto chvíli tak nepřemýšlím. A to je co říct. Na ministerstvu práce ale se zastoupením žen nebude problém. Už vím o jedné naší náměstkyni, KDU-ČSL také navrhuje ženu.

Kdo to je?
Za ČSSD Zuzana Stöcklová (bývalá středočeská radní a současná senátorská asistentka Jiřího Dienstbiera - pozn. red.), která byla jednou z pětice kandidátek na ministryni práce. S ostatními počítám do poradního sboru.

Jak jste vůbec vnímala, že pan Sobotka vybíral náhradníka za Petra Krčála jen mezi ženami? Jako sympatické gesto, nebo že k tomu byl spíše donucen, když se mu vyčítalo, že za svou stranu do vlády nedelegoval žádnou ženu?
Beru to tak, že se po té kritice najednou otevřela možnost a zařadil to jako další kritérium, které předtím vypustil. I kdybych v tom nebyla osobně zaangažovaná, tak bych to vnímala pozitivně.

Loni v květnu vyvolal velký ohlas návrh Oranžového klubu, jehož jste členkou, aby se zavedlo povinné dělení rodičovské mezi otce a matku (více čtěte zde). Plánujete něco v tomto tématu?
Prioritou je resort stabilizovat a zajistit, aby plnil funkce tak, jak má. Potom jestli bude čas a prostor přemýšlet nad inovátorskými věcmi, tak v rodinné politice by určitě stálo za diskusi opatření, že část rodičovské určíte jen pro druhého rodiče, což se ve většině případů týká otců. To ale znamená udělat si i průzkum mezi lidmi, jestli by například uvítali variantu, že by z rodičovské byl určen pro otce třeba jeden měsíc.

Budoucí ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová (23.

Vyčinil vám někdo z vedení ČSSD za ten květnový návrh?
Byl to návrh Oranžového klubu, což je organizace, která se stranou spolupracuje, ale není její součástí. Věděli jsme, že se bude dělat volební program, tak jsme straně nabídli deset nápadů: Vezměte si to a diskutujte, co se z toho dá použít a co ne. Hysterická reakce nebyla na místě.

A od některých členů vedení hysterická reakce zazněla?
Od některých ano. Ale já jsem se bohužel jednoho zasedání předsednictva, kde se o tom hodně diskutovalo, neúčastnila, protože jsem byla v zahraničí. To mě mrzí. Obhájcem toho ale byl Vladimír Špidla.

Podle Respektu údajně zuřil například tehdejší první místopředseda Michal Hašek.
(Přikývnutí) A ještě pan Škromach.

Rozhovory iDNES.cz

Neukázal tento případ, že budete jako ministryně přes konzervativní část ČSSD obtížně prosazovat modernější vize?
Jak jsem říkala, první rok určitě neočekávám, že by došlo na nějaké supermodernizační věci v oblasti rodinné politiky. To možná potom. Když něco takového chcete zavést, je nutné o tom diskutovat s veřejností. Ve vládním prohlášení by ale měla být podpora zaměstnavatelů, kteří když zaměstnají především matky dětí, tak například dostanou slevu na odvodech na sociálním pojištění. To je mimochodem věc, kterou už kdysi navrhoval pan Nečas, když byl ministrem práce, a tenkrát mu to zamázl pan ministr financí Kalousek. Tato věc by byla na naše poměry velmi revoluční, pomohla by strašně moc matkám s prací. Musíte ale spočítat, jaký by byl výpadek na sociálním pojištění.

Co říkáte na některé názory, podle kterých jste moc radikální? Naposledy vás kritizoval na svém blogu předseda Občanského institutu Roman Joch (jeho článek čtěte zde).
Ještě jsem to nečetla detailně, protože je to posledních deset let furt stejné. Píše něco o tom, že jsem extremistka nebo extrémní feministka. Já bych vždycky strašně ráda, kdyby tam ti lidé napsali, co konkrétně z toho, co já kdy řekla nebo napsala, považují za extrémní. Já tam nic nevidím. Naprostá většina toho, obzvlášť co se týká věcí spojených s rodinnou politikou, podporou matek na trhu práce, se diskutují nebo už fungují v Evropě. Extrémní názory má podle mě pan Joch. Možná mu celá Evropská unie připadá jako extrémní.

Musíme pomáhat chudým rodinám, aby nepřišly o děti

Vy jste už dříve chválila směr, kterým se vydal Drábkův zákon o sociálně právní ochraně dětí, ale upozorňovala jste, že chce děti z kojeneckých ústavů přesouvat do pěstounských rodin příliš rychle. Budete to brzdit?
Nepochybuji o tom, že se má v tomto duchu pokračovat. Je ale nejdříve potřeba zhodnotit dosavadní dopad zákona. Musíme vědět, co se přesně stalo, jaký mělo efekt zvýšení pěstounských dávek, jaké změny jsou vidět v ústavech a na dětech, nebo zda bychom měli pěstouny školit déle. Byla jsem na sněmovním výboru pro sociální politiku, kde ministerstvo předkládalo zprávu o transformaci.

Úplně primární věc ale je, abychom měli tak dostatečnou terénní sociální práci, aby dítě mohlo především zůstat v původní rodině. I když podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu se nesmí odebírat děti z rodiny ze sociálních důvodů, tak si myslím, že se to dodneška stejně děje. Jakmile se lidé propadnou do chudoby a přijdou o bydlení, tak se stává, že jim seberou děti. Měli bychom se zaměřit na pomoc těmto rodinám. Je to ale dlouhodobá věc.

Výhrady jste měla i k zavedení dětských skupin, které schválila vláda. Budete ve Sněmovně podporovat jejich schválení?
Obecně to schvaluji, ale pořád platí, že prioritou zůstává rozvoj veřejných mateřských školek. Dětská skupina by měla zůstat alternativou tam, kde není veřejný sektor. Nevykompenzujete tím šedesát tisíc míst, které chybí ve školkách. Je potřeba zajistit, aby to stejně jako ve školce bylo podle vzdělávacího programu a vychovatelky měly určité vzdělání.

Jak rychle se bude rušit druhý pilíř v rámci penzijní reformy?
Podle koaliční smlouvy co nejrychleji ustavíme odbornou skupinu, která to bude řešit. Musí v ní být odboráři, zástupci všech parlamentních stran, sociologové, demografové a ekonomové. Jedna část je zrušit druhý pilíř a říct, za jakých podmínek, abych neošidila ty, kteří už do toho vložili peníze. Také se musí určit, co s těmi penězi dělat. Druhá kapitola je, jak dál. Tam je potřeba spočítat, jak posílit třetí pilíř, to dobrovolné připojištění. Zrušení druhého pilíře se předpokládá od 1. 1. 2016.

Zvýšíte valorizaci penzí, kterou snížila vláda Petra Nečase?
Je to jedna z priorit. Úplně ideální stav by byl, kdyby se to podařilo už od druhé poloviny tohoto roku. Protože se s tím ale nepočítalo ve státním rozpočtu, tak pochybuji, že se na to najde dostatek peněz. Předpoklad je, že to bude od 1. 1. 2015. 

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.