Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Chovanec: Jako hejtman končím. A pokud nebudu ministr, svět se nezboří

  11:14aktualizováno  11:14
Milan Chovanec je kandidátem ČSSD na ministra vnitra v budoucí vládě. Po nástupu ho čeká především řešení situace kolem policejního prezidenta. Patří k těm kandidátům, ke kterým měl prezident Zeman výhrady. Přesto se Chovanec v neděli vzdá funkce hejtmana a nebude čekat až na jmenování.

Počítáte i s variantou, že by vás prezident Zeman nejmenoval?
Určitě. Nebudu ministrem, budu mít víc času. Svět se nezboří. Opravdu důležité není mé jmenování, ale aby tato země měla politickou vládu.

Milan Chovanec

  • 43 let, ženatý, má dvě děti
  • od roku 1997 člen ČSSD
  • v roce 2002 se stal zastupitelem Plzně
  • od roku 2008 je krajským zastupitelem
  • 2008 až 2010 náměstek hejmanky
  • 2010 hejtman Plzeňského kraje
  • 2013 místopředseda ČSSD
  • web: www.milanchovanec.cz

Co jste říkal výtce prezidenta ohledně devítiměsíčního studia plzeňských práv?
Já to vysvětluji už pět let. Bylo to celoživotní vzdělávání, které je ze zákona možné. Studovalo tak několik set studentů. Pak jsem byl převeden do třetího ročníku řádného studia při splnění určitých podmínek. Následně jsem získal titul bakalář. Já jsem připraven panu prezidentovi tu věc vysvětlit, bude-li se o tom chtít bavit. Během hodiny, kterou mi dá, jsem připravený odpovědět na všechny jeho otázky.

Neobáváte se, že vám Miloš Zeman vyčte prozrazení povolební schůzky?
Pan prezident sám ve svém vyjádření uvedl, že vůbec neví, proč by se ta schůzka měla tajit. Já jsem prvnímu novináři, který se mě zeptal, zda jsem tam byl, řekl, že ano. Nevidím nic špatného přiznat se ke schůzce s hlavou státu. Byl jsem prostě pozván panem prezidentem na schůzku, kam jsem jel, a řekl jsem, že jsem tam byl. Ta kauza, která se z toho potom stala, to už je neco jiného.

Pokud jmenován budete, zůstanete hejtmanem?
Určitě ne, a nebudu ani čekat na jmenování. Tuto neděli 26. ledna končím jako hejtman. Chtěl jsem skončit dříve, ale vyskytly se nějaké problémy. S koaličním partnerem jsme potřebovali domluvit změnu koaliční smlouvy, proto končím až nyní. V pondělí bude zvolen nový hejtman. Nemá cenu čekat a nechci si dělat strýčka, jak se říká. Pokud nebudu jmenován, budu hájit program ČSSD jako řadový poslanec z lavice. To je život.

Vy jste byl ve stínové vládě ČSSD ministrem dopravy, nyní míříte na vnitro. Proč?
Oblast dopravy připadla po jednáních našemu koaličnímu partnerovi. Pan předseda Sobotka mě proto požádal, zda bych nezvážil převzetí ministerstva vnitra. 

Rozhovory iDNES.cz

Server iDNES.cz v příštích týdnech přinese rozhovory se všemi kandidáty na ministry v nové vládě. Seznam rozhovorů se tak bude postupně rozšiřovat:

Vypadá trochu divně, když se ze stínového ministra dopravy stane ministr vnitra.
Ona je velká iluze o tom, že ministerstvo vnitra je ministerstvem policie. To není pravda. To ministerstvo se z velké části zabývá veřejnou správou, státní správou. To jsou věci, které hejtman má ve své kompetenci. Hejtman řídí úřad a řízení ministerstva není nic jiného než řízení úřadu.

Druhá věc je, že oblast státní správy je mi blízká. Veřejná správa, samospráva a ministerstvo vnitra je rozkladovým orgánem pro mnohá rozhodnutí krajů. To je oblast, kterou se zabývám devět let, už jako zastupitel města Plzně, následně náměstek hejtmana.

Lessymu jsem poděkoval za chlapský přístup

Policie však pod ministerstvo vnitra také spadá.
To ano, ale policii by měl ze zákona řídit policejní prezident.  Na ministrovi je, aby se pokusil ze všech sil vybrat policejního prezidenta, který tu policii povede dobře. Potom, aby do té práce policie zasahoval co možná nejméně a nechal ji pracovat. V minulosti se do policie silově zasahovalo a výsledkem je stav, který tu dnes je, tedy dva policejní prezidenti.

Jak to hodláte vyřešit?
Mým hlavním úkolem po nástupu bude stabilizace policie. Chci dosáhnout nějaké rychlé dohody mezi oběma pány, kteří nejsou původcem toho stavu.

Už jste s nimi mluvil?
Mluvil jsem s nimi z pozice poslance. Pan Lessy mě dopředu upozornil, asi čtrnáct dní před tím, než to udělal, že je připraven rezignovat. Když to pak veřejně oznámil, tak jsem mu v SMS poděkoval za chlapský přístup. S panem Červíčkem jsem také hovořil, ale zatím nemám žádný mandát vyjednávat, ministrem je pan Pecina.

A pokud budete jmenován?
Pokusím se o velmi rychlou dohodu mezi oběma pány a ministerstvem a vypsání standardního výběru nového policejního prezidenta. Nebráním tomu, ať se uchází o tu pozici znovu oba dva. Musí to být ale transparentní výběr. Výsledkem musí být policejní prezident, který má jasný, nezpochybnitelný mandát.

Myslím si, jak jsem s nimi mluvil, že oba mají policii rádi a přejí si její stabilitu stejně, jako si ji přeji já. Pevně věřím, že jsme v řádu týdnů schopni se dohodnout.

Co ještě by měl nový policejní prezident splňovat mimo jasného mandátu?
Měl by být obecně přijímán policisty. Máme čtyřicet tisíc policistů a většina těch chlapů stojí na ulici. Lidi by si měli uvědomit, když někdy na policii nadáváme, že jsou to lidé z masa a kostí. Že jsou to často tátové nebo mámy od rodin, mají hypotéky, mají své problémy. A hlavně je to zaměstnání, kdy oni a hasiči jdou do práce s tím, že riskují život. Je potřeba být někdy shovívavější, než mnohdy jsme.

Když už jste narazil na počet policistů, hodně se diskutuje, jaké je ideální číslo.
To závisí také na zákonech, zejména na trestním řádů. Budu žádat paní profesorku Válkovou (kandidátka na ministryni spravedlnosti, pozn. red.), budeme-li uvedeni do funkce, o společnou meziresortní komisi. Ta by měla začít řešit, jak zjednodušit práci policistů u bagatelních trestních činů, které jdou k soudu. Ten policista je často spíš úředník či sekretářka než policista. 

Chci se pokusit například o to, aby dokument vypsaný přímo na místě šetření šel rovnou k soudu, aby to bylo právně průchozí. Aby soudce jednodušší věci rozhodoval, aniž by policista musel ve druhém, třetím kroku sepisovat nové a nové dokumenty. Pokud se to podaří, pak je policistů dost a více se jich dostane do ulic.

Ještě nějak chcete policistům pomoci?
Když jezdím po kraji a vidím policejní služebny, tak mi trošku mrzí, že velitel má kancelář vybavenou poměrně hezky, ale když jdu do šaten mužstva, tak je mi z toho smutno. Chci, aby policista šel do služby s tím, že si ho stát trochu váží a že mu zabezpečuje ne nadstandardní, ale standardní, slušné podmínky pro výkon služby.

U hasičů dvojvládí řešit nemusíte?
Tam je systém, velmi stabilní, ale chybí jim peníze na investice. Já to vidím v Plzeňském kraji. Hasiči mají finanční prostředky jen na chod. Kraj dává ročně profesionálním hasičům na investice více než 15 milionů korun. Trochu suplujeme stát. Některé požární zbrojnice by bez příspěvků kraje nebyly opravené a připravené.

I u hasičů je otázka, zda jejich počet stačí. Nyní je jich pod deset tisíc a ideální počet by byl kolem dvanácti tisíc profesionálních hasičů. Je ale otázkou, zda to neřešit větším zapojením dobrovolných hasičů. U nás v kraji v pohraničí dobrovolní hasiči opravdu velmi intenzivně plní roli profíků a jsou zařazeni i do schématu prvního zásahu. Navíc jsou schopni nárazové úkoly, jako jsou povodně, neštěstí, různé havárie řešit za velmi nízké finanční prostředky.

Na mzdy nových policistů chybí miliarda

Jak chcete získat pro své plány finanční prostředky?
Mluvil jsem například s paní Jourovou o tom, že na ministerstvu pro místní rozvoj je ještě poměrně velká část evropských peněz určených na školení a další, takzvané měkké projekty. Ty lze využít na ministerstvu vnitra. To bude téma na velmi rychlou diskuzi, protože ty peníze tu nejsou do nekonečna. Je proto se třeba zaměřit na jejich efektivní, zdůrazňuji efektivní utracení.

Také kraje v současné době připravují velmi zajímavé projekty. U nás to byla bezpečná hranice, tedy pomoc obcím při zavedení kamerových systémů napojených na pulty policie. Když pak dojde ke krádeži auta, je možné zjistit jeho pohyb. Přispívá to k pocitu bezpečí lidí v tom daném regionu. To jsou krásné levné projekty, ve kterých je třeba pokračovat.

Rozpočet pro letošní rok je ale daný. Nebo počítáte s nějakým navýšením?
Rozpočet na letošní rok navyšovat nebudeme. Je tam jediný problém, jediný faul, který se stal a ne záměrně. Přijímá se nových 1 500 policistů, z toho pět set na neobsazená tabulková místa a tisíc primárně do problematických lokalit, jako jsou severní Čechy nebo severní Morava. Jsou připraveny prostředky na jejich mzdy, bohužel v dalších rozpočtových výhledech nejsou. Nějak se zapomnělo, že plat, za jaký nastupují, se v průběhu doby zvyšuje. Bude chybět zhruba miliarda korun. 

Budeme proto velmi intenzivně jednat s ministerstvem financí a zároveň budeme hledat úsporu v rámci resortu. Budeme se také snažit o rozumné racionální navýšení na příští rok, které zdůvodníme. S panem Babišem budeme jednat i kvůli materiálnímu zabezpečení. Vnímám stesky řadových policistů nebo hasičů, že si někdy dokupují výstroj sami, což si myslím by být nemělo.

Pod ministerstvo vnitra spadá i Česká pošta s více než 32 tisíci zaměstnanci. Hodně se mluví o rušení nebo přesouvání poboček.
Jako hejtman se potkávám se starosty a vím, že pokud zmizí z obce pošta, pak zmizí obchod a zmizí případně škola, tak ta obec končí. Pokud chceme, aby se nám dále nevylidňoval venkov, tak musíme dělat všechno proto, aby se síť poboček nesnižovala tak razantně, jak s tím Česká pošta počítá.

Pobočková síť je velmi široká a generuje někdy velmi výraznou finanční ztrátu. My si musíme říci, jestli je to veřejná služba, za kterou se nám vyplatí nějaké peníze poskytnout, nebo nevyplatí.  

A jak se díváte na přesouvání poboček do obchodních center?
Co se týká pošt v obchodních řetězcích, je to cesta za zákazníkem. V nějakém omezeném množství určitě ano. Říkám ale, že to nemůže být za ty nestandardní vysoké nájmy. Nemůžeme si dovolit, aby za to Česká pošta platila nějaké obrovské sumy.

Co dalšího vás čeká v souvislosti s českou poštou?
Je třeba udržet v rámci pošty bankovní služby. Smlouva s ČSOB končí v roce 2017 a už teď se musí začít připravovat nová. Kdyby po roce 2017 bz náhrady, tak by Česká pošta přicházela zhruba o jeden a půl miliardy korun ročně. To je pro její ekonomiku fatální číslo. Otázkou také je, zda Česká pošta musí tu službu poskytovat jen jedné bance nebo i dalším.

Měla by pošta zůstat v rukách státu?
Je to unikátní státní podnik, o který nesmíme přijít. Privatizace pro mě nepřipadá v úvahu.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.