Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Brexit si vyžádá roky jednání. Británie by trpěla, míní právní expertka

  10:14aktualizováno  10:14
Londýn (od zpravodaje iDNES.cz) - Pokud si Britové ve čtvrtečním referendu odhlasují vystoupení z EU, čekají je roky nejistoty po legislativní i ekonomické stránce. Právní expertka z Velké Británie Penelope Warneová v rozhovoru pro iDNES.cz uvedla, že případný brexit může oslabit vliv její vlasti na poli mezinárodního obchodu i v řešení klíčových otázek, jakými je migrace.

Jaké největší mýty jsou podle vás rozšířeny mezi lidmi o vztahu Velké Británie a EU?
V médiích i mezi veřejností nejvíce koluje fáma, že Evropský soud pro lidská práva je součástí Evropské unie. Ve skutečnosti však vychází z Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Ta je dílem Rady Evropy. I kdyby Velká Británie vystoupila, stále bude pod působností evropského soudu. Jedinou možností, jak by se Británie vyvázala kompletně, by bylo vystoupení z Rady Evropy. Spousta Britů pak také podlehla výrokům, že pokud jejich vlast zůstane v EU, bude stále více tlačena do takzvané federalizace Evropy. Žádné důkazy, že by k tomu došlo, však neexistují.

Penelope Warneová

Penelope Warnerová

Penelope Warnerová

Penelope Warneová pracuje jako Senior Partner v uznávané mezinárodní právní poradenské společnosti CMS, která má pobočky v 30 zemích světa včetně České republiky.

Jako jedna z deseti právniček se dostala do výběru stovky nejvlivnějších žen podle serveru City A.M. Power. V roce 2015 se pak probojovala také do prestižního žebříčku nejvlivnějších britských osobností magazínu The Sunday Times.

Jak velkou ranou by byl případný brexit pro ekonomiku a legislativu Británie a EU?
To nikdo nedokáže říct přesně. Většina ekonomů a významných finančních institucí však uvádí, že brexit by vedl k poklesu HDP a pádu investic. Mezinárodní měnový fond uvádí, že již nyní referendum negativně ovlivňuje investice v Británii. Stejně tak centrální anglická banka. Najdou se však i tací, kteří mají jiný pohled.

Z legislativního hlediska by byl bezprostřední dopad poněkud omezený. Z dlouhodobého hlediska by však odpoutání se od legislativního aparátu EU bylo obrovskou výzvou, která by zabrala mnoho let. Na výsledcích podmínek vystoupení by posléze záleželo, zda by si Británie i přes brexit nemusela ponechat část evropské legislativy kvůli tomu, aby mohla přistupovat na jednotný evropský trh.

Jak by vypadalo dojednávání obchodních dohod, pokud by Británie vystoupila z EU?
Mimo dojednání obchodních dohod s EU by zcela jistě musela jednat také s 52 dalšími státy, se kterými nyní EU obchoduje. Zcela jistě však můžeme říci, že Velká Británie v posledních desetiletích nemá s vyjednáváním obchodních dohod příliš mnoho zkušeností. Na druhou stranu je nutné dodat, že Británie je velký ekonomickým hráčem, který je pro těchto 52 zemí velmi zajímavý, včetně států Commonwealthu, se kterým mají Britové velká kulturní pouta.

Přímý přenos agentury Reuters z hlasování najdete zde.

Pokud Británie vystoupí z EU, budou potřebovat Britové pracovní povolení k práci v EU.
Vše záleží na případném vyjednávání. Pokud se Británie připojí k Evropskému hospodářskému prostoru, nebo bude mít speciální podmínky jako Švýcarsko, žádná zvláštní povolení nebudou potřeba. Téma svobodného pohybu však bylo klíčové v kampaních před referendem. Pokud by tedy Británie zavedla přísnější podmínky pro udělování pracovního povolení, zřejmě by stejnou kartu zahrály i ostatní státy EU.

Fotogalerie

Nabízí se tedy podobná otázka, ale z druhé strany. Jaké podmínky by měli cizinci pracující v EU?
Opět to záleží na tom, jaké budou vztahy Británie a EU po případném brexitu. I pokud by Británie omezila volný pohyb osob, stále bude její ekonomika silně záviset na lidech z EU, například v zemědělství či zdravotnictví. Jakýkoli imigrační systém bude muset zajistit, že pracovníci v těchto oborech budou i nadále moci relativně bez problémů cestovat do Británie. Už bylo také zmíněno, že stávající pracovníci by měli v Británii zůstat.

Jaké postavení ve světě by Británie měla po brexitu?
Je jasné, že ať už má Británie jakékoli vztahy s EU, po brexitu by měla mnohem méně vlivu, než doposud. Po politické stránce by měla Británie redukovaný vliv na debatu o klíčových otázkách jako migrace. Výsledkem by bylo potenciálně mocnější Německo, vyvažovat by se ho mohla pokusit Francie. Nutno dodat, že Británie by i nadále byla účastníkem jednání států G8, OSN a NATO.

Britská volba

Jak dlouho by vůbec trval celý proces vystoupení Británie z EU?
Jakmile Británie spustí proces vystoupení z EU podle Článku 50, který mimochodem nikdy nebyl použit, má na odtržení se od evropské legislativy a vyjednání dohod dva roky. David Cameron již uvedl, že lidé od něj očekávají okamžitou reakci po případném brexitu. Kampaň za vystoupení však prosazuje, aby se s vyjednáváním začalo s odstupem.

Zazněly dokonce hlasy, aby se Článek 50 vůbec neaktivoval a vyjednávání probíhalo bez něj. Pokud se v daném termínu podmínky nedojednají, je na hlasování členských států, zda Británii lhůtu prodlouží. Pokud státy lhůtu odmítnou prodloužit, členství Británie skončí bez alternativních obchodních dohod a další externí jednání budou trvat roky.

Pokud Británie vystoupí, má v budoucnu možnost, jak se k EU znovu připojit?
Z principu by Británie mohla znovu zažádat o vstup, zřejmě by ale nebyla schopna vyjednat takové podmínky členství, jaké má nyní. Například nepřijetí eura, přizpůsobený Schengen apod.

Bude Británii lépe s EU nebo bez ní?
To je otázka osobních preferencí. Po občanech Británie to vyžaduje, aby zvážili všechny náležitosti, nejen imigraci a ekonomiku, ale také dopady na práci, rodinný život, vzdělávací systém, cestování, bezpečnost či práva spotřebitelů a zaměstnanců.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.